Slunecni kolektory

[gatilo]

 16.1.2010, 21:17:41

Nejak semi nedari dohledat, kde pisu neco o VAKUOVYCH sklech.

S pozdravem Pavel
  mailto:gatilo + zavinac + centrum.cz

--
Tomáš Tomáš napsal:

> Abavam se, ze se tentokrate velmi pletete. Jednak prumerna
> zivotnost okna je 30-40 let, ale a to predevsim , o vakuove 
> okno se pokousi snad kazdy vetsi vyrobce plochoho skla. Do vyvoje
> tecou celkem slusne penize a kde nic tu nic. 

> Tom


>>Vyrobit spoj ktery bude trvale hermeticky jiste jde, byt asi ne
> lepenim. Jiste, takove sklo by bylo drazsi nez ta stavajici, ale
> odhaduji, ze na navyseni konecne ceny okna by to melo jen maly dopad.

> IMHO, hlavni duvod proc jsou skla takova jaka jsou je obchodni.
> Model: vyrobim nejaky vyrobek a ten prodam, ze zisku ziju, spokojeny
> zakaznik se vrati; je dnes nemoderni a kdo muze tak od nej ustupuje.
> Dnesni obchodni model je: prodam vyrobek treba i pod cenou a tim si
> zajistim pravidelne a trvale platby, ze je zakaznik nasrany mi nevadi,
> nebot jeho migracni naklady jsou velika a tak u mne stejne zustane.

> Prikladem jsou treba "mobily za korunu", tiskarny levnejsi nez cena
> jedne naplne, hraci konzole a konec koncu i ta okna. Umite si snad
> predstavit, pro okenarske firmy lepsi business nez obchazer republiku a
> kazdych 5 let menit v oknech plyn ?  Ja tedy ne.

> S pozdravem Pavel
>   mailto:gatilo + zavinac + centrum.cz

> --
> Tomáš Tomáš napsal:

>> Je treba si uvedomit, ze izolacni dvoj ci vice sklo se vyrabi tak,
>> ze se dve tabulove skla slepi k sobe respektive k plastovemu ci
>> kovovemu ramecku. I kdyz se to nezda tak u termoizovacniho skla muze
>> byt rozdil; teplot mezi vnejsi a vnitrni stranou klidne 80C.
>> Otazkou je lze vyrobit lepeny spoj, ktery bude dostatecne pruzny,
>> aby ustal vyse uvedene teplotni pnuti a aby byl dlouhodobe hermeticky?
>> Odpoved zni ani nahodou a to se nebavime o sklech s rozdilem tlaku
>> in/out 1Atm, ale o sklech rovnotlakych tedy s in/out 1Atm.

>> Z hlediska termoizolacnich vlastnosti by bylo idealni vakuoove
>> sklo, pres takove sklo by dochazelo k tepelny ztratam pouze salanim
>> a ztraty proudenim by byly 0. Pokud by neco takoveho slo vyrobit
>> vyplatilo by se postavit celoskleneny dum.
>> Bohuzel, v realu by se nam jendak zbortilo sklo, respektive by
>> buselo byt neumerne silne (coz je resitelne) ale a to predevsim ,
>> neni mozne vyrobit tak kvalitni lepeny spoj za rozumne penize.
>> Vynechme ruzne kovove vrstvy, ktere odrazi tepelne zareni a
>> podivejme se jak to funguje v takovem dvojskle. Diky termodynamice
>> plynu uvnitr dvojskal zacne plyn fungovat jako skvely transforter
>> tepla, plyn se ohreje na jednom skle a zene se ochladit na druhem a
>> tak porad dokola. Jak jsme jiz uvedli zabranit tomu snizenim poctu
>> molekul plynu je dost otizne az nerealizovatelne, druhou strategii
>> je pouzit pyln s velkymi a tezkymi molekulami, je to jako s lidmi,
>> tezka molekula se nechce pohydovat  a tudiz hure prenasi teplo,
>> berzne se pouziva argon, luzusne krypton. Problem je, ze realna
>> zivotnost takoveho plynu uvnitr skla je cca 5let, po teto dobe je
>> cast plynu v okne nahrazena veznym vzduchem a  vice mene prestane plnit svou funkci.

>> Pokud jde o skla v rezii , je to defakro stejne, ci podobne,
>> zvukova vlna narazi do skla z nej do plynu , z plynu do skla atd.,
>> poud to chceme ztizit je sklo plneno plynem z tezkou molekulou a tim
>> defakto tlumi zvuk. Jak zde jiz bylo uvedeno SF6 je cato pouzivanou variantou tezkeho plynu.

>> Tom
>>  

> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list@list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list