Slunecni kolektory

[Tomáš Tomáš]

Abavam se, ze se tentokrate velmi pletete. Jednak prumerna zivotnost okna je 30-40 let, ale a to predevsim , o vakuove 
okno se pokousi snad kazdy vetsi vyrobce plochoho skla. Do vyvoje tecou celkem slusne penize a kde nic tu nic. 

Tom


>Vyrobit spoj ktery bude trvale hermeticky jiste jde, byt asi ne
lepenim. Jiste, takove sklo by bylo drazsi nez ta stavajici, ale
odhaduji, ze na navyseni konecne ceny okna by to melo jen maly dopad.

IMHO, hlavni duvod proc jsou skla takova jaka jsou je obchodni.
Model: vyrobim nejaky vyrobek a ten prodam, ze zisku ziju, spokojeny
zakaznik se vrati; je dnes nemoderni a kdo muze tak od nej ustupuje.
Dnesni obchodni model je: prodam vyrobek treba i pod cenou a tim si
zajistim pravidelne a trvale platby, ze je zakaznik nasrany mi nevadi,
nebot jeho migracni naklady jsou velika a tak u mne stejne zustane.

Prikladem jsou treba "mobily za korunu", tiskarny levnejsi nez cena
jedne naplne, hraci konzole a konec koncu i ta okna. Umite si snad
predstavit, pro okenarske firmy lepsi business nez obchazer republiku a
kazdych 5 let menit v oknech plyn ?  Ja tedy ne.

S pozdravem Pavel
  mailto:gatilo + zavinac + centrum.cz

--
Tomáš Tomáš napsal:

> Je treba si uvedomit, ze izolacni dvoj ci vice sklo se vyrabi tak,
> ze se dve tabulove skla slepi k sobe respektive k plastovemu ci
> kovovemu ramecku. I kdyz se to nezda tak u termoizovacniho skla muze
> byt rozdil; teplot mezi vnejsi a vnitrni stranou klidne 80C.
> Otazkou je lze vyrobit lepeny spoj, ktery bude dostatecne pruzny,
> aby ustal vyse uvedene teplotni pnuti a aby byl dlouhodobe hermeticky?
> Odpoved zni ani nahodou a to se nebavime o sklech s rozdilem tlaku
> in/out 1Atm, ale o sklech rovnotlakych tedy s in/out 1Atm.

> Z hlediska termoizolacnich vlastnosti by bylo idealni vakuoove
> sklo, pres takove sklo by dochazelo k tepelny ztratam pouze salanim
> a ztraty proudenim by byly 0. Pokud by neco takoveho slo vyrobit
> vyplatilo by se postavit celoskleneny dum.
> Bohuzel, v realu by se nam jendak zbortilo sklo, respektive by
> buselo byt neumerne silne (coz je resitelne) ale a to predevsim ,
> neni mozne vyrobit tak kvalitni lepeny spoj za rozumne penize.
> Vynechme ruzne kovove vrstvy, ktere odrazi tepelne zareni a
> podivejme se jak to funguje v takovem dvojskle. Diky termodynamice
> plynu uvnitr dvojskal zacne plyn fungovat jako skvely transforter
> tepla, plyn se ohreje na jednom skle a zene se ochladit na druhem a
> tak porad dokola. Jak jsme jiz uvedli zabranit tomu snizenim poctu
> molekul plynu je dost otizne az nerealizovatelne, druhou strategii
> je pouzit pyln s velkymi a tezkymi molekulami, je to jako s lidmi,
> tezka molekula se nechce pohydovat  a tudiz hure prenasi teplo,
> berzne se pouziva argon, luzusne krypton. Problem je, ze realna
> zivotnost takoveho plynu uvnitr skla je cca 5let, po teto dobe je
> cast plynu v okne nahrazena veznym vzduchem a  vice mene prestane plnit svou funkci.

> Pokud jde o skla v rezii , je to defakro stejne, ci podobne,
> zvukova vlna narazi do skla z nej do plynu , z plynu do skla atd.,
> poud to chceme ztizit je sklo plneno plynem z tezkou molekulou a tim
> defakto tlumi zvuk. Jak zde jiz bylo uvedeno SF6 je cato pouzivanou variantou tezkeho plynu.

> Tom
>