DLR a uspech v FSO prenosu s pohyblivym cilem
Petr Tošovský
PetrTosHW@PTmodel.cz
Středa Leden 7 15:35:35 CET 2009
Skutecne nejde o primarni system, ale zcela jiste se mnou budete
souhlasit ze neni mozne dotahnout do kazde dediny optiku, aby meli
pripojeni napr. 1 Gbps, minimalne nekolik nasledujicich desetileti
(odhad). Jedna se o doplnek, ktery dokaze podstatne zvysit moznosti
konektivity a jeji rychlost. Napriklad u tech pravidelnych letu je touha
po dostupnosti internetu, multimedialnich aplikaci apod. znacna.
Na mraky skutecne vyzrat moc nejde, mohu poskytnout vzorce o vypoctech
utlumu, vse zavisi na vlnove delce, voli se optimum tak aby byl vliv
minimalni. V kazdem pripade preruseni spojeni je bezna vec. To uz je
ukol statistiky zjistit jaka je spolehlivost spojeni az se ustaly
techniky kodovani, vykonove urovne pouzivane pro spojeni, stanovi se
pevne vlnove delky. Radioreleove spoje taky nejsou nikdy 100% spolehlive
a s prerusenim se pocita. A kde vsude je mate, pripojeni BTSek, i ruzna
dalkova spojeni. Toto je ekvivalent a s tim jak se u radioreleovych
spoju zvysuje frekvence (kvuli sirce pasma) se dostavaji do podobnych
problemu.
90 km je extrem a v cilove aplikaci budou predpokladam obvykle na mene
nez polovicni hodnote. Pro zminene site budou spoje kolmo vzhuru
(minimalizace vzdalenosti a vertikalne je atmosfera pro optiku
priznivejsi). Horizontalni komunikace pak bude probihat jiz ve
stratosfere, takze opet s priznivejsim vlivem atmosfery.
Zkuste si to predstavit pro nase podminky v CR. S planovanym dosahem
bude dejme tomu 10 - 20 stanic + pravidelne lety a tato struktura bude
schopna pokryt cele uzemi (odhad skutecne vycucany z prstu). Nikdo
nerika, ze to musi byt vyuzivano pro BFU na internet, lepsi vyuziti se
muze objevit casem.
A co se tyce prefiknuti snurek, vazne se pouzivaji svazky s velkou
divergenci, takze se vykon rozprostre do vetsi plochy a tim je
bezpecnejsi. Nemohu bezpecne rici, ze do te miry aby se do nej dalo
neomezene dlouho divat, ale zcela jiste nedokaze nic poskodit. I kdyz
predstava jak leti letadlo na pozemni stanici a urizne mu to kridlo v
pulce je celkem pusobiva. :-)
Tosa
RV wrote:
> No to je sice hezke, ale prijde mi to podobne jako zvysovani podilu
> vyroby elektriny v obnovitelnych zdrojich. Kazdy takovy zdroj musi byt
> jisten jeste klasickym na ktery je spolehnuti.
>
> Tim chci rict, ze si nedokazu predstavit co se stane, az se nad CR
> zatahne na 14 dnu obloha tak, ze neni videt ani Slunce. To si pak
> rekneme - holt pockame snad zase vyjde.
>
> Ja si totiz nejsem schopny predstavit (a treba mi to p.Tosovsky vyvrati)
> jak dalece je ten laser pruchodny treba pres mraky a take jake mraky.
>
> Stejne tak mi prijde, ze pokud je paprsek vysilan ve vzdalenosti 90km a
> letadlo leti v obvykle vysce kolem 10km tak je ten paprsek uz hodne
> plochy 1:9 a bude to jeste mene kvuli zakriveni Zemekoule. Takze u
> stacionarni stanice to bude dost solichat zem. Ja se zabrani tomu, aby
> to treba neprezehlilo nejake ULL nebo paraglajdristovi neprefiklo snurky
> od padaku? ;-)
>
> Radek Vicek
>
>
Další informace o konferenci Hw-list