Rozklad vody - palivove clanky

[pa-vep@atlas.cz]

Jiz jsem v kontaktu s americkymi vyrobci membran a snazim se dostat 
membranu jako vzorek k prvnim pokusum, stejne tak jako mam informace o dostupnosti platinove cerni a cene a i Nafionu 117 ale v kapalne verzi a nevim jak se z neho vytvori membrana jeho cena ja vysoka na experimenty a dokud mi nebude jasno tak získávám zkušenosti a lidi kteri o tom neco vedi a udelaji.

-----Original Message-----
From:	"owner-hw-news@list.gin.cz" <owner-hw-news@list.gin.cz> on behalf of	"hwkonfera" <hwkonfera@seznam.cz>
Sent:	Friday, March 08, 2002 2:07 PM
To:	"hw-news@list.gin.cz" <hw-news@list.gin.cz>
Subject:	Re: Rozklad vody - palivove clanky

> Jak je vubec takovy palivovy clanek konstruovan?
> Dle ruznych nakresu si predstavuji dve komory od sebe oddelene platinovou
> folii (?) a do jedne se vhani H2 a do druhe O. Vodik nejak na te platine
> reaguje s kyslikem, preda elektron do - elektrody a znovu vytvori vodu,
> ktera se asi shromazduje v palivovem clanku (?). Co me zajima je take jak
> jsou vyreseny ty elektrody mezi kterymi je generovane napeti, to jsou jen
> tak zasunuty do tech dvou komor? Pokud se namisto Pt folie pouzije kapalny
> elektrolyt (uvadeji treba KOH) jak je oddelen od komory s vodikem a
> kyslikem?
> ML

Ano, jste velmi blizko, pouze by ucinnost takoveho palivoveho clanku byla
minimalni.
Konkretnich reseni je spousta. Kdo se rad stracha v literature a je mu
blizky web, doporucuji se podivat napr. na
http://www.uspto.gov/patft/index.html kde jsou v plnem zneni (po instalaci
vhodne pluginy) k dispozici americke patenty jako tif. Do patent search
zadejte "fuel cell", fuel element se pouziva spise ve spojeni s jadernou
chemii (palivovy clanek ...). Asi budete poctem patentu prekvapeni.
Pro evropske (EP), nemecke (DE), mezinarodni (PCT, WO) a japonske (JP)
patenty je velmi vhodne pouzit cestu:
http://de.espacenet.com/  (weltweit - 30 Millionen Dokumenten ---->
Veröffentlichungsnummer ).
Je paradox, ze jsou v pdf tamtez casto dostupne i ceske, ktere nas upv zatim
nebyl schopen v temze formatu na web dat :)

K vlastni konstrukci:
trend je vyuzivat iontomenicovych membran, ktere mohou fungovat i jako
polopropustne (neco jako polarizace pn prechodu, ale u elektrolytu :) ) i
oboustranne propustne. Elektrody se jiz malo pouzivaji jako plechy,
pouzivane kovy jsou drahe (platina, palladium, rhodium) a obtizne se
modifikuji. Lepe je tedy vyuzit naparovanych vrstev na ruzne materialy
(silikaty, plasty) a nebo primo pokovit membrany, cimz se dosahne
minimalniho vlivu difuze a migraci v elektrolytu, coz se na ucinnosti
promitne vzdy velmi pozitivne. Pred casem to zde na konferenci nejaky pan
kolega shanel, zrejme by mel podrobnosti k dispozici.
Pouze pripominam, ze membrany pro toto vyuziti musi byt krajne odolne,
protoze mohou pracovat v etremnich teplotnich a acidickych (kyselost)
podminkach, zde vyhovi pouze modifikovany teflon ev. teflex (ale nevidel
jsem ho zatim pouzivat). Na elektrody se zavadi plynne reaktanty (napr.
vodik a kyslik, ale mohou to byt i jine kombinace), diky mikroskopickym
jevum vznika na elektrodach elektrochemicky poloclanek a je mozne odebirat
proud.
Je to typicky aplikovana veda, cili vyzkum je mnozstvi ryze empirickych
poznatku, ktere nelze z nejakych poucek ze skoly vydedukovat.
Osobne si myslim, ze nas rada objevu na tomto poli jeste ceka.

Hezky vikend, Simon Cihelnik