Leskla a cerna plechovka na slunci - snad odpoved

[Ales Prochaska]

Ale vzdyt to nize pisu (tedy z knizky opisuji). Salavost cerneho a
bileho telesa se lisi malo az nepatrne, ale salavost prirodniho
hliniku (= povrch neupraveneho chladice) je 5x mensi. Pro prirozene
chlazeni je lepsi mit chladic natreny (je jedno jestli na cerno nebo
na bilo), u nuceneho se to ani nepozna.

Ales Prochaska

> Hmmmm... A proc jsou tedy ve vsech knizkach publikovane grafy, nebo tabulky,
> ktere udavaji u cerne eloxovaneho chladice odstatne nizzi tepelny odpor nez
> u stejneho bileho chladice. I v praxi mam zkusenost, ze s cernym chladicem
> je teplota nizsi nez se stejnym bilym. Ted mluvim o prirozenem chlazeni.
> Nucene priliz nepouzivam, tak o nem radsi mluvit nebudu.
> Aby bylo jasne - zadna mereni jsem nedelal, takze se mohu mylit. Ale ze by
> se mylili vsichni ti autori odbornych publikaci ?!? Nevim nevim. Podle me to
> zase neni tak slozite zmerit aby se takova chyba predavala z generace na
> generaci. Jsem ochoten tomuto uverit u nuceneho chlazeni ale u prirozeneho
> me tedy jeste budete muset chvili presvedcovat. A pak se nastvu a udelam
> jednoduche mereni...


>         Martin - OK1UGA

> -----Original Message-----
> From: Ales Prochaska [mailto:prochaska@alsoft.cz]
> Subject: Re: Leskla a cerna plechovka na slunci - snad odpoved


> Nahledl jsem do monografie Elberg, Mathonnet: Odvod tepla z
> elektronickych zarizeni. Podle zde uvedenych vzorcu a tabulek
> je salavost bile natreneho telesa (0.95) jen nepatrne mensi nez
> cerneho (0.97), ale ani pri 100 oC neni vyssi (pro srovnani: hlinik
> prirodni 0.14, vysoce lesteny 0.04). Absorpce slunecniho zareni pro
> cerny nater je 0.79 az 0.94, pro bily 0.19 az 0.33.

> Chladice se uz nebarvi na cerno proto, ze pri nucene konvekci (vetrak)
> je ochlazovani radiaci zanedbatelne. Pro prirozenou konvekci ma
> ale srovnatelny vyznam.

> Ales Prochaska


>> Je to zajimave, ale emisivita povrchu az tak dalece na barve
>> nezalezi. Daleko vic zavisi na teplote toho povrchu. Zavislost je
>> ale obracena takze pri nizkych teplotach ma skutecne nizsi
>> vyzarovani bily povrch, ale s vzrustajici teplotou se hodnota
>> vyzarovani bileho povrchu priblizuje cernemu. Pri teplote uz okolo
>> 100stC je hodnota vyzarovani prakticky stejna. A rozdil je tedy jen
>> v prijimanem vykonu ktery hovori ve prospech cerneho telesa.

>> Zaver pro elektrotechniku je takovy, ze cerne chladice jsou sice
>> efektni, ale naprosto zbytecne (vyrobci procesorovych chladicu to
>> urcite take vedi - skoro zadne vykonne chladice uz nejsou cernene).
>> Dokonce pokud pouzijete nevhodnou barvu a silnou vrstvu muze byt
>> vysledek jeste horsi. 

>> RadekCX