Leskla a cerna plechovka na slunci - snad odpoved

[Igor Cesko]

  Zdravim!
 Ono je to asi tak:
 Treba rozlisovat, ci sa teplo absorbuje z ineho telesa s vyssou 
teplotou, alebo ci to chceme vyziarit. Teda ak mame vedla seba 
biely a cierny chladic a nami produkovane teplo je nulove, tak budu 
mat obidva chladice rovnake teploty, pretoze tu nie je externe 
ziariace teleso. Ak zacneme do kazdeho chladica davat urcity 
vykon, tak pri ustalenom stave bude mat cierny chladic nizsiu 
teplotu, lebo viac vyzaruje pri danom teplotnom rozdiele voci okoliu 
(lepsiu emisivitu). Okolie ale musi byt "tvrde" ohladom teploty 
(staci odvadzat teplo).

 Ak by sme mali opacny pripad - absorpcia tepla (napr. slnecny 
kolektor), bude pripad opacny, lebo biele teleso odrazi viacej svetla 
do okolia a cierne teleso ho pohlti.

 Preto prakticky v elektronickom zariadeni: ak chceme chladic, 
ktory je umiestneny pri zdroji tepla, tak z tej strany by mal byt 
lesteny (alebo tam dat alobal), z chladnej strany cierneny. Zalezi 
iba na rozdiele teplot: Ak je okolie teplejsie, oplati sa lesteny 
chladic a teplo odvadzame prudenim (obmedzime prijem salanim). 
Ak je okolie chladnejsie treba chladic tmavy - chladime vtedy 
prudenim, ale aj salanim (a salanim tym viac, cim je vacsi rozdiel 
teplot - ide to so stvrtou mocninou teploty !!! (T1na4 minus T2na4) - 
Stefan Boltzmanov zakon).

 Dufam, ze to aspon niekto precita.
S pozdravom
                             Igor

> Nahledl jsem do monografie Elberg, Mathonnet: Odvod tepla z
> elektronickych zarizeni. Podle zde uvedenych vzorcu a tabulek
> je salavost bile natreneho telesa (0.95) jen nepatrne mensi nez
> cerneho (0.97), ale ani pri 100 oC neni vyssi (pro srovnani: hlinik
> prirodni 0.14, vysoce lesteny 0.04). Absorpce slunecniho zareni pro
> cerny nater je 0.79 az 0.94, pro bily 0.19 az 0.33.
> 
> Chladice se uz nebarvi na cerno proto, ze pri nucene konvekci (vetrak)
> je ochlazovani radiaci zanedbatelne. Pro prirozenou konvekci ma
> ale srovnatelny vyznam.
> 
> Ales Prochaska
> 
> 
> > Je to zajimave, ale emisivita povrchu az tak dalece na barve
> > nezalezi. Daleko vic zavisi na teplote toho povrchu. Zavislost je
> > ale obracena takze pri nizkych teplotach ma skutecne nizsi
> > vyzarovani bily povrch, ale s vzrustajici teplotou se hodnota
> > vyzarovani bileho povrchu priblizuje cernemu. Pri teplote uz okolo
> > 100stC je hodnota vyzarovani prakticky stejna. A rozdil je tedy jen
> > v prijimanem vykonu ktery hovori ve prospech cerneho telesa.
> 
> > Zaver pro elektrotechniku je takovy, ze cerne chladice jsou sice
> > efektni, ale naprosto zbytecne (vyrobci procesorovych chladicu to
> > urcite take vedi - skoro zadne vykonne chladice uz nejsou cernene).
> > Dokonce pokud pouzijete nevhodnou barvu a silnou vrstvu muze byt
> > vysledek jeste horsi. 
> 
> > RadekCX
> 



-------------------------
Ing. Igor Cesko
Hardware & Software
http://www.cesko.host.sk
E-mail: cesko@internet.sk

Applied Precision Ltd.
Technicka 5
821 04 Bratislava
SLOVAKIA
Tel,Fax: +421-2-4342 6628
Tel:     +421-2-4363 3151
Tel:     +421-2-4333 7340
E-mail:  info@appliedp.sk
Web:     http://www.appliedp.sk
-------------------------