Re: OT Ptačí chřipka

Pátek Září 13 23:55:56 CEST 2024

Těžko říct, třeba celý problém souvisí s tím, že ptáci mají o dost jiný 
metabolismus než člověk.
Tohle je opravdu otázka pro odborníka.

Ale z vlastních zkušeností vím, že to co funguje u člověka nebývá velmi 
často přenositelné na zvířata.
Jako příklad jsem zmínil ty zlomeniny nohou u koní. Shodou náhod, 
protože jsem cca. 13 let byl majitelem dvou koní (hlavně kvůli dceři) a 
ve stájích jsem se v těch letech pohyboval zhruba šest dnů v týdnu, 
každý den a za každého počasí, byl jsem nucen si některé věci nastudovat.

Na první pohled se zdá, že zlomená noha u člověka a u koně je zhruba 
stejné onemocnění, dá se to dát na pár neděl do sádry a ono to sroste. 
Tohle je přesně ten povrchní pohled a proto se různé pubertální blbky či 
naprostí diletanti v různých diskusích na Novinkách či v equi-debatách 
na Facebooku rozohňují, kdykoli je medialisován případ kdy kůň si zlomil 
nohu a byl utracen. A ptají se, proč ho nikdo nezachránil, proč se musí 
utrácet zvířátka, když by stačilo je vyléčit a tak podobně.
Fakta jsou ovšem jako obvykle o něco složitější.

1. Kůň se neumí dostatečně dobře pohybovat na třech nohou. Není na to 
tělesně stavěný a jeho poměr váhy těla a nosnosti končetin vyžaduje 
čtyři nohy. Kůň není pes nebo kočka.
2. Když se kůň nemůže dostatečně pohybovat, přestává mu fungovat trávicí 
trakt, protože jeho peristaltika střev je totálně závislá na pohybu.
3. Když koni nefunguje trávicí trakt, dostane během jednoho nebo dvou 
dnů koliku a bude nesmírně trpět.
4. V momentě kdy dostane koliku a není možné jej rozpohybovat, lehne si.
5. Protože kůže koně je nesmírně citlivá, během cca. 1-2 dnů ležení se u 
něj objeví proleženiny, kůže popraská, sloupne se a vytvoří se otevřená 
rána cca. 1 metr x 60 centimetrů, kterou v podmínkách stájí nelze udržet 
sterilní.
6. Proto za pár hodin/desítek hodin přijde na řadu otrava krve, do ran 
nakladou vajíčka mouchy a jejich larvy začnou maso pomalu vyžírat.
7. Dál to nebudu rozebírat a omezím se na konstatování, že utracení koně 
hned po zlomení nohy je to nejmilosrdnější, co pro něj jeho majitel může 
ještě udělat. Viděl jsem případ popsaný v bodech 1-6 (u jedné blbky ve 
stájích) a bohužel jsem zažil na vlastní kůži i to, že jsem musel svého 
koně nechat utratit, protože si ve výběhu zlomil nohu. A vím, že to není 
nic, co by majitel udělal rád. Já brečel jak malej kluk a ta 
veterinářka, která toho koně znala roky a měla ho uspat, brečela ještě 
víc. Ale bylo to to nejlepší, co jsme pro něj mohli udělat.

Existují pochopitelně pracoviště, kde jsou schopni do jisté míry 
"vyléčit" koně se zlomenou nohou. U nás je jedno v Brně na veterinární 
fakultě, pak je jedno v Německu v Mnichově a mám dojem, že jedno 
vybudovali před pár lety v Heřmanově Městci. Jenže ten pokus o léčení 
stojí cca. 100.000 Kč denně, trvá to několik měsíců a málo kdy se to 
povede. Víceméně se to používá výhradně u hodně významných plemených 
hřebců a cílem není koně vrátit do plnohodnotného života, ale prodloužit 
dobu, po kterou lze hřebci odebírat semeno, mrazit jej a prodávat. Ale 
to se vyplatí jen u hřebců, kteří mají cenu 10 milionů nebo víc.

Zdraví PavelK

Dne 13.09.2024 v 23:11 Pavel Hudeček napsal(a):
> Třeba koronaviry taky mutujou a náš imunitní systém je na to zdá se 
> adaptován a tak se ani nezatěžuje udržováním dlouhodobé imunity.
>
> Kolem r. 1890 proběhl ekvivalent toho, co jsme měli kolem r. 2020: 
> Nějaký slavný spisovatel si poznamenal do deníku, že mrtvých je tolik, 
> až mají funebráci nedostatek černých koní a že ale on se žení, a 
> bílými koňmi tento problém není. Pomřelo spousta lidí, někteří vládci 
> dělali opatření, jiní lidé to zpochybňovali, byly i konspirační 
> teorie, ... jen očkování chybělo:-)
>
> Dnes je tenhle konkrétní koronavirus jedním z těch 4 běžných 
> "předcovidových", které začátkem školního roku dělají malé rýmičky 
> dětem a pak rodičům. Většina lidí to přechodí, často i bez povšimnutí.
>
> A přesně tohle bych si představoval s tou drůbeží.
>
> Zítra se zeptám kolegy co je zemědělec, ten by mohl vědět.
>
> PH
>
> Dne 13.09.2024 v 22:44 Pavel Kořenský napsal(a):
>> No já nevím, nejsem biolog. Původně jsem sice částečný chemik (6 
>> semestrů analytické chemie na PřFUK), ale to není totéž.
>> Lepší by bylo tuhle otázku položit v nějaké specialisované konferenci 
>> orientované na veterinární lékařství.
>> Těch důvodů, proč se to takhle dělá, může být mnoho. Namátkou mně 
>> napadá třeba:
>> 1. Virus mutuje a nelze tedy vyšlechtit odolné plemeno.
>> 2. Úmrtnost je příliš vysoká, takže z nakaženého chovu nepřežije dost 
>> na další generaci
>> 3. Ani velmi čistý chov nelze pokládat za laboratorní prostředí
>> 4. Odolnost vůči chřipce nemá s genetikou nic společného a nelze tedy 
>> vyšlechtit odolná plemena
>>
>> atd. atd.
>>
>> Chřipkové viry jsou potvory. Mutují každoročně, s lidstvem jsou 
>> tisíce let a dosud nedošlo ke spontánnímu vyšlechtění člověka, který 
>> by byl na chřipku imunní.
>> U lidí nelze aplikovat metodu "V Plzni se vyskytla chřipka, všech XYZ 
>> obyvatel Plzně bylo proto utraceno, aby se zabránilo šíření nemoci". 
>> U slepic a husí tuto metodu aplikovat jde a proto se to nejspíš tak dělá.
>>
>> Zdraví PavelK
>>
>>
>> Dne 13.09.2024 v 22:31 Pavel Hudeček napsal(a):
>>> Tohle je takovej minichov, takže je to celkem jedno.
>>>
>>> Často je to šílenější:
>>>> Nejvíce se ptačí chřipka vyskytovala v České republice v letech 
>>>> 2007, 2017, 2021 a 2022. Dosud největší ohnisko ptačí chřipky v ČR 
>>>> veterináři objevili koncem prosince 2022 ve velkochovu slepic v 
>>>> Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde bylo zlikvidováno všech *742 000 
>>>> slepic, což bylo přibližně 15 procent* nosnic ze zemědělských chovů 
>>>> v ČR.
>>> Takže jako daňovej poplatník zaplatím veliký manévry a pak mi ještě 
>>> zdražej vajíčka, příště kuřecí maso, nebo rovnou obojí.
>>> A žádný světýlko na konci tunelu, příště to samý.
>>> Ty velkochovy jsou uzavřený prostory s přísnou hygienou, takže proč 
>>> to nezavřít trochu víc a počkat co na to pan Darwin?
>>>
>>> PH
>>>
>>> Dne 13.09.2024 v 21:56 Pavel Kořenský napsal(a):
>>>> Zdravím,
>>>>
>>>> domnívám se, že to je proto, že existuje netriviální možnost, že se 
>>>> ta chřipka přenese z hus a slepic na jiného ptáka (holub, vrabec) a 
>>>> ten odletí někam jinam a bude to roznášet dál.
>>>> A asi není až tak úplně možné ty nakažené kusy odlifrovat někam do 
>>>> isolovaného prostředí. Nebo by to sice možné bylo, ale finančně se 
>>>> to nevyplatí.
>>>> Ony některé věci prostě ve veterinární medicině nejdou praktikovat 
>>>> nebo je to skoro nemožné. Třeba léčit zlomenou nohu u koně. To 
>>>> skoro nejde a proto se koně se zlomeninou nechávají okamžitě utratit.
>>>>
>>>> Zdraví PavelK
>>>>
>>>> Dne 13.09.2024 v 21:50 Pavel Hudeček napsal(a):
>>>>> Dobrý den všem,
>>>>> zase tu prý někde máme ptačí chřipku a jako vždy:
>>>>>> V chovu se nachází 700 hus a 300 slepic.
>>>>>> Všechna zvířata bude nutné utratit.
>>>>>
>>>>> Páteční dvojotázka:
>>>>>
>>>>> Proč, když se v nějakém chovu drůbeže objeví ptačí chřipka, je 
>>>>> komplet vyhuben?
>>>>> Nebylo by lepší počkat, přeživší kusy doléčit, namnožit a tak 
>>>>> postupně vyšlechtit odolná plemena?
>>>
>>> _______________________________________________
>>> HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz
>>> Hw-list na list.hw.cz
>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>
>>
>>
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20240913/f54f74c7/attachment-0001.htm>