Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))

[Pavel Hudeček]

Pro zateplené domy se musí udělat zplyňovací-zkapalňovací:-)
Jednou za měsíc se naloží kyblík dřeva, zatopí, za 2 hod zplynováno a 
zkapalněno, zbytek měsíce se topí vyrobeným plynem:-)
No na jaře se ze zásobníku vyleje kapalina co už se neodpařila, z tý by 
vznikly všechny níže zmíněné jedy, ta se odveze do sběrného dvora, nebo 
prodá historické železnici jako impregnace na dřevěné pražce:-)

PH

Dne 11.09.2024 v 14:38 Vláďa Anděl napsal(a):
> Ono bude nejspíš rozdíl, jestli se dřevo spaluje v krbovkách, nebo při 
> podstatně vyšší teplotě ve splynovacím kotli. Jenže ten kotel zase 
> není pro zateplené RD, to by musel vytápět celou ulici.
>
> Anděl
>
> Dne 10.09.2024 v 18:01 Stanislav Šmejkal napsal(a):
>> Tak samozřejmě je nejefektivnější nemít žádné odpady a mít pasivní 
>> dům. K tomu ovšem naše civilizace jaksi nedorostla.
>>
>> Zareaguji na jedinou větu:
>> "Dioxiny patří k nejjedovatějším látkám, ještě v koncentracích jedna 
>> ku miliardě jsou nebezpečné pro život."
>>
>> Podle článku 
>> https://biom.cz/cz/odborne-clanky/spalovani-biomasy-a-tvorba-pcdd-f 
>> je v plynných spalinách štěpky 0,001-0,021 ng/m3 PCDD/F, u suchého 
>> dřeva jehličnanů a buku 0,005-0,018 ng/m3 PCDD/F. Při hmotnosti 
>> vzduchu 1,25 kg/m3 a maximální udávané hodnotě 0,021 ng/m3 se jedná o 
>> 0,0168 ku miliardě, neboli kouř samotný obsahuje 60x méně dioxinů než 
>> ta věta uvádí jako nebezpečné, u střední hodnoty je to asi 0,009 ku 
>> miliardě, tudíž, cca 110x méně než ta věta uvádí jako nebezpečné.
>>
>> Mimochodem, v Praze na Náměstí republiky je hodnota v běžném vzduchu
>> 0,011 ng/m3 neboli 0,009 ku miliardě.
>> Zdroj: https://arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/dioxiny-pcdd-pcdf
>>
>> Co se týká PCDD/F, je pražské ovzduší srovnatelné s mým kouřem z komína.
>> Jenomže my tu máme v obci 90 nemovitostí na 1223 ha, takže rozptyl je 
>> značný a neovlivňuje nikoho na východ od nás. Tož tak.
>>
>> Standa
>>
>> Dne 10.09.2024 v 16:32 AZe napsal(a):
>>> Studie:  Biomasa hrozí dioxiny, 16.12.2002 Vít Smrčka
>>> Pracovníci Ústavu energetiky Vysoké školy chemicko-technologické v 
>>> Praze, vedení docentem Janem Voštou, provedli výzkum, jehož závěry 
>>> mohou pořádně zahýbat provozováním kotelen a s tím souvisejícími 
>>> druhy podnikání v celé Evropě. Závěr zprávy týmu vědců tohoto 
>>> špičkového pracoviště je nekompromisní: Ve spalinách biomasy, to 
>>> znamená dřeva, dřevního odpadu, kůry, obilní a řepkové slámy i 
>>> dalších rostlin využívaných v energetice, jsou dioxiny. V přepočtu 
>>> na kubík spalin jich tam je o řád více, než povoluje evropská norma 
>>> pro velké spalovny komunálního odpadu, jako je například v 
>>> Praze-Malešicích.
>>> Říci císaři pyšnícímu se krásnými šaty, že je ve skutečnosti nahý, 
>>> není jednoduché. Říci, že produkty biomasy považované v mnohých 
>>> státech za záchranu před ekologickými problémy, jsou také 
>>> nebezpečné, je snad ještě horší.
>>>
>>> Studie: Většina biopaliv má na klima horší dopad než ropa, 27. září 
>>> 2007
>>> PEKING (ČTK) - Většina plodin pěstovaných v Evropě a v USA k 
>>> produkci údajně čistých biopaliv má ve skutečnosti z hlediska 
>>> klimatu horší účinky než paliva z ropy. Snažit se zabránit 
>>> oteplování klimatu používáním biopaliv je "pošetilý podnik", protože 
>>> ze "zelených" paliv se při spalování uvolňuje velké množství 
>>> skleníkového plynu oxidu dusného. Vyplývá to ze studie vědeckého 
>>> týmu vedeného laureátem Nobelovy ceny za chemii Paulem J. Crutzenem.
>>> Ve spalinách nejsou jen dioxiny. Tým vědců prokázal, že ve spalinách 
>>> z dřevní hmoty a slámy jsou asi dvě stovky látek. Mezi nimi jsou 
>>> mimo jiné polycyklické aromatické uhlovodíky, dále nechvalně známé 
>>> polychlorované bifenyly (PCB) a především dioxiny - to znamená dva 
>>> typy látek odborně nazývané polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a 
>>> polychlorované dibenzofurany (PCDF). "Našli jsme látky jiné, 
>>> nepříznivé," upozornil Vošta na fakt, že dosud se po celé Evropě 
>>> odborníci soustřeďovali především na měření emisí plynů, jako je CO2 
>>> nebo oxidy dusíku či síry, v nichž biomasa vykazuje příznivé hodnoty.
>>>
>>> Dioxiny patří k nejjedovatějším látkám, ještě v koncentracích jedna 
>>> ku miliardě jsou nebezpečné pro život. Například jsou sedmdesátkrát 
>>> jedovatější než kyanid draselný. Jsou karcinogenní a teratogenní, to 
>>> znamená, že poškozují nenarozený plod. Ukládají se v tucích, 
>>> organizmem jsou vylučovány velice pomalu. V organizmu, kam se 
>>> dostávají v rámci potravinového řetězce, tak může docházet k jejich 
>>> kumulaci.
>>> aze
>>>
>>> -----Původní zpráva----- From: Pavel Hudeček
>>> Sent: Tuesday, September 10, 2024 4:07 PM
>>> To: hw-list na list.hw.cz
>>> Subject: Re: Dřevo? (Kam s vodíkem (Elektromobil vs. auto na vodik))
>>>
>>> Já bych k tomu poznamenal, že tohle může dělat jen zanedbatelná část
>>> populace, takže je to jedno. Když začne topit dřevem víc lidí, zjistí,
>>> že k tomu potřebují ještě naftu na dopravu a spoustu další režije okolo
>>> (*) a vyjde EROEI<1.
>>>
>>> *Včetně zdravotnictví na zvýšení rakovin, CHOPN a dalších lahůdek v
>>> populaci, nebo že k těm kamnům potřebují filtry jak moderní uhelná
>>> elektrárna, nebo aspoň diesel. To je jako s autama. Dnes je aut tolik,
>>> že kdyby čoudily jak v roce 1980, bude tu na chcípnutí.
>>>
>>> PH
>>>
>>> Dne 10.09.2024 v 15:45 Stanislav Šmejkal napsal(a):
>>>> Dne 10.09.2024 v 12:10 Pavel Kořenský napsal(a):
>>>>> Zdravím,
>>>>>
>>>>> dřevo sice je obnovitelný zdroj, ale mám obavu, že nikoli v 
>>>>> reálném čase.
>>>>> Nemám nic proti topení dřevem (sám na chalupě topím dřevem), ale 
>>>>> neumím si představit, že bych si to dřevo opatřoval ze svého 
>>>>> vlastního pozemku s kusem lesa. Nejsem odborník na lesnictví, 
>>>>> takže nebudu zkoušet spočítat kolik lesa by člověk potřeboval na 
>>>>> to, aby mu to ročně hodilo tolik, kolik spotřebuje na provoz 
>>>>> jednoho domu, ale bude to poměrně dost.
>>>>> Z historie víme, že kvůli používání dřeva se podařilo kompletně 
>>>>> odlesnit oblasti kolem Středozemního moře už ve starověku. A ve 
>>>>> Střední Evropě se to málem podařilo ve středověku (topení dřevem, 
>>>>> výroba dřevěného uhlí pro hutě a výdřevy do dolů).
>>>>> Naposledy tuším Nizozemí zkoušelo před pár lety přejít ve větší 
>>>>> míře na pálení štěpky a skončilo to tak, že tam museli vozit 
>>>>> štěpku z Kanady a Brazílie a ekologové začali ječet, že dochází k 
>>>>> masivnímu odlesňování tam.
>>>>> Takže jakkoli je hezké v zimě poslouchat praskání dřeva v krbu, 
>>>>> cesta vpřed to asi nebude. :)
>>>>
>>>> Dobře, přepošlu vám text, který mám už léta připravený pro "ekology":
>>>>
>>>> Jsem vlastníkem zhruba 0,55 ha lesa. V tom lese mi za 100 let 
>>>> vyroste cca 400 m3 dřeva, takže z vlastních zdrojů mám asi 4 m3 
>>>> dřeva ročně. V těch 400 m3 je započítaná kulatina, prořezávky a 
>>>> probírky i odpadní dřevní hmota, spálím všechno. Tudíž mám pro 
>>>> potřeby svého domu 4 m3 dřeva ročně, což kryje v současné době cca 
>>>> 2/3 jeho spotřeby.
>>>>
>>>> Po kůrovcové kalamitě mám na pozemku dřevo cca na 8-10 let a už v 
>>>> minulé dekádě jsem se měl pustit do prořezávek a probírek na ploše 
>>>> cca 0,2 ha. Mám pocit, že do důchodu budu topit svým vlastním 
>>>> dřevem, které už není nebo nemá být v lese, budu jej těžit průběžně.
>>>>
>>>> Jsem vlastníkem cca 4 ha zemědělské půdy a není problém část této 
>>>> půdy osadit rychle rostoucími dřevinami a spalovat pouze to, co si 
>>>> sám na svých pozemcích v předchozích letech vypěstuji, a to 
>>>> dlouhodobě. Pokud nějaké dřevo z lesa prodám do výroby, o to víc 
>>>> musím sehnat odpadu z okolí. Toho odpadu máme stále nadbytek, nikdo 
>>>> nechce dělat s pilou.
>>>>
>>>> Ty moje lesy nebyly v roce 1829, kdy vznikl stabilní katastr, 
>>>> lesními pozemky, šlo o pastviny. Naše obecní lesy jen od roku 1951 
>>>> navýšily rozlohu z necelých 78 ha na necelých 108 ha. U nás 
>>>> neodlesňujeme, naopak dřevinami zarůstáme. Dlouhodobě do našich 
>>>> porostů ukládáme víc a víc CO2 a se zvyšujícím se množstvím CO2 v 
>>>> atmosféře a zvyšujícími se teplotami se zrychluje ukládání CO2.
>>>>
>>>> Ten argument, že nemůžeme všichni topit dřevem, je podle mého 
>>>> falešný. Nemůžeme všichni topit dřevem, ale významná část z nás 
>>>> topit dřevem může a topí ekologicky s nulovými emisemi CO2. My máme 
>>>> katastr o výměře 1220 ha a žije nás tam 210. V takovém území to 
>>>> prostě lze.