41. rocnik ZENIT v elektronike krajske kolo

Daniel Valuch balu na k-net.fr
Neděle Listopad 24 13:56:57 CET 2024


predpokladam, ze uz tusime aky je dovod preco sa vsetky vypocitatelne 
kondenzatory, ktore sluzia ako etalony kapacity realizuju ako tycove 
kondenzatory. Nie ako doskove kondenzatory :-)

https://cfmetrologie.edpsciences.org/articles/metrology/pdf/2015/01/metrology_metr2015_12001.pdf

b.


On 24/11/2024 13:33, Miroslav Mraz wrote:
> Skoro bych to uzavřel s tím, že ten školský výpočet celkem stačí, ale 
> je blbost dělat ho na 4 platné číslice, protože chyba v tom je úměrná 
> poměru tloušťky dielektrika k velikosti elektrody. Což jsou v tomto 
> případě řádově jednotky procent. Možná i 10%.
>
> Důležité je že chyba je výše uvedenému poměru přímo úměrná, je to tedy 
> _lineární_ závislost. Já si také nejsem jistý tou pišvejcocou 
> konstantou k, kterou jsem uvedl v předchozím příspěvku. Je to cosi 
> spočítaného z Lecherova vedení, kde se vyskytuje pí a logaritmus 
> poměru rozměrů. Ale jak to tam započítat správně a jestli je to vedení 
> vůbec dobrý nápad, netuším. Je to prostě jen selský rozum, založený na 
> zkušenosti, trochy symetrie a linearity rovnic elmag. pole. Řešit 
> Laplace-Poisonovu rovnici analyticky je možné jednoduše jen když má 
> problém dostatečnou symetrii. Asi se to dá metodou Greenových funkcí, 
> ale to bych musel nastudovat a za to mě nikdo neplatí a navíc mě to 
> nebaví.
>
> Ta o() funkce je v praxi zbytečnost. To píšou matematici (správně 
> velké psací O) aby udělali dojem. Je to chyba, která není do výpočtu 
> zahrnuta.
>
> Mrazík
>
> On 24. 11. 24 12:27, Jan Waclawek wrote:
>> Ja nemam ani simulator ani nie som teoreticky podkuty, tak som sa 
>> obratil
>> na nasho priatela Gugla, a on mi doporucil niekolko clankov, v 
>> ktorych sa
>> numericky riesi problem kapacity typicky pre dva nekonecne tenke rovnake
>> koaxialne disk7 s priemerom a a vzdialenostou d, ako zavislost pomeru
>> realnej a tej "ucebnicovej" kapacity v zavislosti od "aspect ratio" 
>> co je
>> d/a.
>>
>> Mimochodom, ako dobre priblizenie v
>> https://www.jpier.org/ac_api/download.php?id=09092503 uvadzaju vzorec od
>> Kirchoffa (ano, *toho* Kirchhoffa, odkaz je  Kirchhoff, G., “Zur theorie
>> des kondensators,” Monatsb. Acad.Wiss. Berlin, 731–734, 1877.) ktory je
>> tam uvedeny ako (39) a je to absolutna nechutnost s logaritmami a akousi
>> o() funkciou, co neviem co je.
>>
>> Na take bezne pouzitie asi najlepsie je
>> https://s2p.studylib.net/store/data/018029522.pdf?key=c6d0320b184e257bd385ee488afb23a6&r=1&fn=18029522.pdf&t=1732446882407&p=86400 
>>
>> ktory pre stvorec s aspect ratio b=d/a medzi 0.1-1.0 udava aproximacny
>> vzorec C=C0*(1+2.343*b^0.891). Nase b je sice trocha mimo, lebo je 
>> 0.033,
>> ale snad to bude este dost dobre, ten vzorec da odchylku od "skolskej"
>> kapacity asi 11%.
>>
>> Kedze vsetky tieto clanky sa odkazuju na "konecno-konecnu" geometriu, 
>> nas
>> pripad "polonekonecnej" geometrie (s polo-vzduchom polo-FR4 a
>> nezanedbatelnou hrubkou medi) bude este trocha inde; tipujem, ze niekde
>> medzi tymto cislom a 1 (t.j. chyba voci "skolskemu" vzorcu bude tipujem
>> trocha mensia).
>>
>> wek



Další informace o konferenci Hw-list