Re:OT: trasování puku a hráčů

[Miroslav Mraz]

Tam žádná elektronika nebyla. Dostřel se nastavoval při nabíjení - do 
nábojnice se nasypalo určité množství prachu. Byly to prostě látkové 
pytlíky s prachem. Granát samotný měl časování, které bylo naprosto 
primitivní. Fungovalo to úplně stejně jako zápalná šňůra - cestička z 
černého střelného prachu, který hoří s poměrně stabilní rychlostí. Tady 
to bylo ve 2 kroužcích a změnou jejich vzájemné polohy se délka cestičky 
buď prodlužovala nebo zkracovala. To se také muselo nastavit před nabitím.
Hlavice raket už elektroniku měly, ale tam není tak velké přetížení. 
Zajímavé je, že se to při letu napájelo generátorem, který byl poháněn 
stlačeným vzduchem.

Mrazík

On 16. 05. 24 16:36, AZE wrote:
> Mě by zajímalo, jak byla řešena elektronika v protiletadlových 
> dělostřeleckých granátech. Ty lítaly s vyšším přetížením a polovodiče 
> ještě nebyly.
> aze