Spektrum gamma zareni, da se zjistit jinek nez fotonasobicem?

[Libor Konečný]

Dekuji za potvrzeni informaci,ze je to i prakticky mozne.

Pouzivam 5 mm CsI(Tl), nektere gamma diody maji 10mm, ale tam je 
pravdepodobnost detekce na vyssi energii  s minimalnim rozdilem.

Zustal bych u 5 az max 10mm (kvuli cene krystalu)  CDWO4 ma dvojnasobnou 
hustotu.

Nejde mi dosahnout skvele presnosti, ale spolehlive rozlistit v case 
ktery prvek zareni vyzaruje z mnoha detekci v nejakem rozumnem case 
(minuta ?)

Libor





Dne 22.03.2024 v 16:50 Pavel Hudeček napsal(a):
> U nás používáme zobrazovací detektory, které mají diodu v každém 
> pixelu. Měří se délka pulzu (time over threshold), která je úměrná 
> uvolněnému náboji, alias počtu elektronů. Pak se to přepočítá na keV s 
> pomocí 4 konstant, z nichž myslím min 2 jsou individuální pro každý 
> pixel.
>
> Jiná věc je, co pak s výsledkem. Když je detekční čip třeba Si 0,3 mm 
> a přiletí foton 1 mega, tak nastane comptonův rozptyl, pixel naměří 
> třeba 100k a 900k poletí dál, mírně jiným směrem.
> Když se to pošle do 5mm CdTe, tak neprojde, ale zas vytvoří víc 
> r;zných eventů a všechny dohromady maj skoro celý mega.
>
> Takže když se vezme Ra, hlavní zářič uranové rudy, tak ten by měl mít 
> 7 píků od 35k do 600k. Jenže realita je obrázek, kde mezi puntíkama od 
> zásahů po čipu blouděj sekundární elekrony, co při tom vznikly, nebo 
> co vznikly kousek jinde a přiletěly. A i ty primární puntíky mívají 
> víc než 1 pixel.
>
> Proto jsou na energii oblíbené scintilátory. Několikacentimetrovou 
> kostkou CdWO4 jen tak něco neprojde, takže lze spoléhat, že se tam 
> deponovala prakticky veškerá energie, teda aspoň z fotonu. Když 
> přiletí třeba kosmickej mion, proletí, případně zas uvolní nějaký 
> elektrony, deponuje pár mega a zbytek nechá dál po cestě, která končí 
> stovky m pod zemí.
>
> Jiná věc je, jak si doma nakalibrovat ten přepočet ToT->E. Co říkal 
> kolega jaderný fyzik, tak i scintilátory mají tu kalibrační křivku u 
> vyšších energií divočejší, m.j. kvůli quenchingu.
>
> My tu hodně na kalibraci používáme rentgenovou fluorescenci na malé 
> energie a různé zářiče na větší. Ale stovky keV a výš standardně 
> nekalibrujeme. Dovedu si představit, že by to taky šlo, ale chce to 
> pár zářičů s jedním výrazně majoritním píkem v oblasti zájmu, 137Cs a 
> podobně.
>
> Pak když je nakalibrováno, lze validovat něčím co má píků hodně, třeba 
> to radium, nebo 152Eu.
>
> PH
>
> Dne 22.03.2024 v 13:28 Libor Konečný napsal(a):
>> Dobry den vsem
>>
>> Po delsi dobe jsem vytahl svou bastl desku  s PIN diodou a nyni po 
>> pridani scintilatoru CSI(Tl)  testuji uranovou rudu a thoriovou 
>> puncosku. A snazim ze ziskat soubor energii (spektrum).
>>
>> Uz z nekolik zdroju jsem ziskal informaci, ze je mozne takto zjistit 
>> spektrum.
>>
>> Na webu jsou gamma spektraky  delane pres fotonasobic, tam je to vsak 
>> zcela jednoduche.
>>
>> Mel ale zajima zda je mozne ziskat podobne vysledky pri pouziti PIN 
>> diody a scintilatoru, kdy matematicky zjistim souhr energii tak, ze 
>> pocitam dobu trvani detekovaneho pulsu a jeho aplitudy.
>>
>> Diky za pripadne informace.
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list