Re: Zemřel Niklaus Wirth
Petr Labaj
labaj na volny.cz
Pondělí Leden 8 13:52:12 CET 2024
Řeknu vám, že ta Praha už tehdy byla dost zaostalá za světem.
Vůbec si nepamatuju, že bych u počítače někdy dělal na 5-stopé pásce.
U nás na Moravě se zásadně používala moderní 8-stopá.
S 5-stopou jsem se setkal jenom na vojně u dálnopisu.
PL
*******************
Dne 8.1.2024 v 13:11 Jirka Mww napsal(a):
> Tak tohle jste popsal přesně. ..Taky jsem uměl číst ten petistopy
> dalnopis očima, na koleji jsme měli ruční derovatko, stačily
> nůžky,izolepa a kousek čisté pásky a jednoduchá chyba se opravila na
> koleji na Strahově Páska se pustila v pátém patře z okna a pak se
> zase namotavala.Jsem rád,že jsem to celé zažil,od té petistope pásky,
> přes osmibitove procesory až po Internet a teď ještě to AI.To se už
> nikomu mladsimu nepovede.
>
> Dne po 8. 1. 2024 9:04 uživatel Tomáš Hamouz
> <konfery.tomas.hamouz na seznam.cz> napsal:
>
> Tak za má éry na ČVUT byla děrovna jen na Karláku. Štítky byly
> vyhražené jen "lepším lidem", normální študák se k nim nedostal.
>
> Editace se dělala tak, že jsme se naučili pásku číst očima.
> Původní program se strčil do čtečky na dálnopisu (mechanické) a
> spustilo se kopírování. Program se děroval do nové pásky a zároveň
> vypisoval na dálnopisu. Ve vhodný okamžik bylo nutné čtečku
> zastavit, dopsat co se se změnilo. Pak přesunout pásku ve čtečce
> na místo odkud se má pokračovat a opět spustit kopírování. A tak
> pořád do konce programu. A jak bylo řečeno, chyba se dala
> předěrovat všema dírkama, což je změna na písmena. Děrovačka měla
> tlačítko pro krok zpět.
>
> Tomáš
>
>
> Tak na tom mě udivuje víc věcí.
> Jednak, že páska někomu připadala otravná. Mně to tehdy přišlo
> naopak jako úžasná věc.
> Zvlášť pokud se používaly čtečky FS1500, tedy s rychlostí 1500
> znaků za sekundu.
> Což byla mimochodem prý nejrychlejší sériově vyráběná čtečka na
> světě. Dělala se v Česku.
> Když to četlo na plný plyn, tak z toho páska letěla ven velkým
> obloukem.
>
> A druhá věc, že jste ladili na pásce.
> U nás se programy děrovaly na štítky, aby bylo možné snadno dělat
> změny a doplnění, prostou
> výměnou nebo doplněním štítků.
> Nevím, jak by se to dělalo na pásce, když nějaké záznamové
> zařízení s terminálovým přístupem
> jste předpokládám k dispozici neměli.
> To pak snad jedině stříhat a lepit pásku, nebo to vždy znovu naťukat.
>
> Já jsem se ve 2. ročníku stal hrdým majitelem Sinclair ZX Spectrum.
> Vyrobil jsem k němu interface, který simuloval právě čtečku FS1500
> a mohl jsem tak přenášet
> zdrojáky a texty (včetně později i textu své diplomky), napsané v
> klidu na kolejích na Spectru.
> Protože jsem to dělal načerno, tak napřed se na mě systemáci
> dívali škaredě. Ale pak jsem
> vyráběl podobný interface i pro ně pro jiné počítače.
>
> PL
>
> ********************
>
> Dne 7.1.2024 v 20:02 Aleš Procháska napsal(a):
>
> Na tamější Teslu 200 se ještě pamatuju. Úlohy se zadávaly přes
> pětistopou děrnou pásku, což bylo neuvěřitelné otravné a
> zdlouhavé. Padesátiřádkový program se ladil třeba půl roku, pro
> výuku softwarových inženýrů ideální. Ta Tesla a děrná páska tam
> vydržely neuvěřitelně dlouho, dokonce měla neprázdný průnik s
> intervalem kdy jsem měl doma počítač s děrovačem, takže pár
> studentů dodalo funkční a odladěné zápočtové příklady na první
> pokus, zatímco se před laboratoří s dálnopisy tvořily před koncem
> semestru děsivé fronty :-)
>
> Aleš Procháska
>
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20240108/d3cf8d03/attachment-0001.htm>
Další informace o konferenci Hw-list