kolik bude potreba vykonu FV panelu na celorocni "svetlovod" ?

[Vláďa Anděl]

No polarita troleje se nemění. Ale máte nějakou délku kolejí a nemáte 
jeden bod, který by byl jako vztažný s nulovým potenciálem proti zemi. 
Takže pokud je na koleji úbytek 50V (mělo by být max. 70, ale naměřili 
jsme tam i 200) a svodový odpor je rozložený po celé délce cca 
rovnoměrně, při + v troleji má kolej u měnírny proti zemi -25V a na 
nejvzdálenějším konci +25V. Takže když vás bude zajímat bod někde 
uprostřed a ten vlak se bude pohybovat, nebo jich tam v různých místech 
pojede víc, pak v tom místě opravdu naměříte chvíli + a chvíli -. Při 
tom u měnírny bude obvykle - a na konci napájeného úseku zase +. Měnírna 
má uzemnění a tím že je proti zemi záporné, nemělo by korodovat. Proto 
se na trolej dává +, i když v Brně u tramvají je na troleji mínus. Proč, 
nevím.
U střídavé trakce kupodivu taky dochází k elektrochemické korozi, ale 
uvádí se, že při stejném proudu 10x míň a to ten proud je tam taky 
menší. Takže se to tam nějak zvlášť neřeší.

Anděl

Dne 29.07.2023 v 0:30 Petr Labaj napsal(a):
> Dotaz mimo: jak je možné, že u DC trakce je to někdy kladné a někdy 
> záporné?
> Polarita v troleji/kolejnicích se přece nemění.
>
> A jak je to prosím je u střídavé trakce? (pokud jste to někdy taky řešil)
>
> Díky.
> PL
>
> *******************
>
> Dne 28.7.2023 v 17:21 Vláďa Anděl napsal(a):
>> Řešil jsem napájení trvale běžícího zařízení, jenže né ze solárů, i 
>> když na ně taky dojde, ale z bludných proudů při ochraně potrubí v 
>> zemi právě proti účinkům bludných proudů u železniční tratě. Ale 
>> problém je podobný.
>>
>> Princip - potrubí v zemi, aby bylo chráněné proti korozi, musí mít 
>> proti zemi alespoň -0,85V (ochranný potenciál), ale max. -2V, protože 
>> pak už se rozkládá voda a difuzí vodíku do železa to železo křehne. 
>> Napětí koleje proti zemi (trakční proud * odpor koleje) závisí na 
>> tom, kde se vlaky pohybují. Kolej by měla být proti zemi izolovaná, 
>> ale svody jsou tam takové, že okolní zemí teče i víc jak 10% 
>> trakčního proudu. Takže pokud je kolej kladná, je kladná i zem v 
>> okolí a potrubí, udržované okolníma katodovýma ochranama na -1,5V je 
>> chráněné. Pokud je kolej záporná, je záporná i zem, ale né tolik, 
>> jako ta kolej. Tedy potrubí může být proti zemi kladné. Proto se z 
>> koleje pouští proud do potrubí, aby ho udržel záporné proti zemi. 
>> Proud se reguluje impulzně na 300 Hz (je tam tlumivka jak kráva, 16,5 
>> mH/100A) a pouze pokud je proud tak velký, že dochází k jeho 
>> omezování, vzniká ztrátový výkon, ze kterého se dobíjí baterka pro 
>> napájení dálkového sledování. Baterka je LiFePO4 24V 15Ah a dálkové 
>> sledování bere 0,3A.  Takže baterka stačí tak na 2 dny.
>>
>> Na většině míst tohle funguje dobře, ale né všude. Někde jsou bludné 
>> proudy malé a někde je kolej skoro furt kladná, takže se baterka 
>> téměř nedobíjí. Kdysi mi někdo tvrdil, že pokud je při záporné 
>> teplotě dobíjecí proud pod 0,1C, baterce to prý nevadí a dá se nabít. 
>> No nevím. Nakonec jsem to udělal tak, že baterka je v tepelně 
>> izolovaném hliníkovém kastlíku a dokud tam není aspoň +10 stupňů, 
>> přednostně se ohřívá kastlík a až zbylý proud jde do baterky. Jenže 
>> to dost omezuje energii využitelnou pro nabíjení. Do jednoho místa, 
>> kde se to nedobíjelo prakticky vůbec, dali dva 20W solární panýlky. 
>> Vtipné je, že z jihu je před nima strom. Tvrdili že ho pokácejí, ale 
>> je tam furt. Jenže i když v zimě není listí a je sluníčko, soláry 
>> nedají tolik, aby ohřály kastlík a tedy aby to začalo nabíjet.
>>
>> Takže nakonec jediné řešení bylo řídit provoz té měřící ústředny. 
>> Nějaké dlouhodobé průběhy proudu a potenciálu trubky stejně nikoho 
>> tak moc nezajímají a dálkové sledování jen indikuje, že to funguje. 
>> Tak jsem jim udělal pravidelné odpínání měřící ústředny, úplně stačí 
>> to změřit jen párkrát za den.
>>
>> Poučeni předchozími nezdary dáme do dalšího zařízení panel 200W. 
>> Zařízení se montuje do budky, která se dá objednat už s panelem na 
>> střeše. Chtěl jsem místo LiFePO4 tam dát baterku LTO, která se dá 
>> nabíjet už od -40 st a odpadnou ztráty ohřevem. Nebylo by od věci, 
>> aby ta baterka byla o dost větší. Jenže o tom rozhodujou manažéři, 
>> kteří technické problémy nevidí a jdou po nejnižší ceně. Tak jsem 
>> zvědavý, jak tohle bude přežívat zimu. 7W výkonu na 200W panel mi 
>> přijde, že by to i v zimě mohlo nějak stačit. A když né, jako 
>> poslední záchrana je tam to pravidelné vypínání měřící ústředny. 
>> Průměrný výkon pak klesne pod 1W. Ale zase je tam ten problém s 
>> ohřevem baterky, že panel musí dát aspoň 10W a pokud dá míň, nabíjet 
>> to stejně nebude. Jen z těch bludných proudů. Tam je někdy ta doba 
>> poměrně krátká, ale zase když už, tak tam tečou desítky ampér. Ale 
>> zase pak to nabíjí, aniž by se počkalo, až se baterka prohřeje.
>>
>> Ale zajímavé je, že i v místě, kde je baterka neustále vybitá, je tam 
>> už 5 let a kapacitu má v pořádku. Asi ty baterky vydrží úplně všechno.
>>
>> Anděl
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list