Re: OT: RE: Problém lepivého trenia v reťazou riadených oscilátoroch

[balu]

ano, vzorec kyvadla. Dakujem za analyzu. Som si vedomy - vid dalej.

Toto je uplna klasika, uci sa to na kazdej fyzike. Diferencialna 
rovnica, jej riesenie, potom sa vysvetli, ze je to strasne zlozite a 
nelinearne, potom sa povie, ze kyvadlo sa ale kyve len v malom rozsahu, 
tak mozeme sinus nahradit linearnou funkciou a dopocitat sa ku tomu 
zjednodusenemu vzorcu. Ale presne ako vravite, doba kyvu je nelinearna 
funkcia maximalnej vychylky.

Oscilator som meral niekolko mesiacov a v datach je krasne vidiet velmi 
jemna zavislost na stave natiahnutia. Automatika to drzi pomerne 
konstantne natiahnute, ale ked sa napriklad vypne napajanie a postupne 
pohyb kyvadla sam ustane je tam krasne vidiet tu zavislost. Riadit cez 
tento parameter by ale vyzadovalo zasahovat do mechaniky, alebo pozit 
externy mechanicky, alebo elektromagneticky tentodonc, ktory by 
obmedzoval/natahoval vychylku.

Doba kyvu kyvadla ma dva dolezite parametre. Prvy je absolutna hodnota 
casu, ktora zavisi od dlzky, gravitacneho zrychlenia, atmosferickeho 
tlaku, pohonu kyvadla atd. A potom stabilita tohoto parametra. Udavanych 
0.1 s/den je stabilita. Nie absolutna presnost.

Zavazie kyvadla ma asi 3 cm dlhy zavit s jemnym stupanim, kde sa da 
absolutna hodnota nastavit vo velmi sirokom rozsahu. Mozno aj minuta za 
den. Ale potom to bude stabilne, vzdy minuta za den +/-0.1 s.

Ano, fyzika je nadherna. Zaludnost a zaroven dokonalost efektov, ktore 
ovplyvnuju veci na urovni 1e-6 som si do sytosti uzil ked som posledny 
rok pracoval na oddeleni elektrickej metrologie. Uplne iny svet. 
Matematika aj fyzika je krasna.

b.



On 28/01/2023 20:39, Miroslav Mraz wrote:
> Tak jsem dneska zkoumal podrobněji problém matematického kyvadla, 
> protože ten vzoreček pro dobu kyvu máte z hodně zjednodušeného modelu. 
> Tedy když už zkoumáte jak změnit hodnotu pí nebo dvojky, říkám si, zda 
> by nestálo za úvahu podívat se jak je ten vzoreček vlastně přesný.
> Předpoklad jeho platnosti je, že funkci sin(x) můžeme pro malý rozkmit 
> aproximovat prostým x. Přesné řešení lze nalézt na internetu např.
> https://www.cfm.brown.edu/people/dobrush/am33/Mathematica/ch4/solution.html 
>
> http://www.sbfisica.org.br/rbef/pdf/070707.pdf
> Ale abych pravdu řekl, moc tomu nerozumím, ty eliptické integrály a 
> jiné fičůrky, to by bylo na móóóc dlouho než bych to pobral. Na druhou 
> stranu máme dost výkonné počítače a na numerické metody pro integraci 
> nelineárních diferenciálních mám dost dobré nástroje. Tak jsem na to 
> pustil pány Runge i Kutta a výsledek mě dost zaskočil. Tedy pokud jsem 
> se někde nespletl, ale protože výsledek je pro linearizovanou verzi 
> překvapivě přesný, tak asi ne. Předpokládal jsem, že pro rozkmit 
> několika málo stupňů bude odchylka periody od ideálu tak malá, že se v 
> simulaci vůbec neprojeví.
>
> Není tomu tak. Viz příloha. Píšete, že kyvadlo hodin má přesnost 0.1 s 
> za den, tedy cca 10^-6. Už při rozkmitu 1.5° se zvětší perioda o 
> 10^-5, tedy o řád více. Jak to mají tedy udělané aby byl ten rozkmit 
> stabilní v rozsahu méně než 0.1° ?
> Tedy ne že bych radil řídit tím ty hodiny, píšete, že do nich nechcete 
> zasahovat, ale fakt mě to překvapilo.
>
> Mrazík
>
> On 27. 01. 23 21:55, balu wrote:
>> Jezkove zraky, ako som mohol  zabudnut na SF6. Uz je to tam 
>> pripisane. Dakujem za upozornenie.
>>
>> Tymto by som rad vsetkym pripomenul ake zasadne inovacie a vynalezy 
>> sa diskutuju na Patronke. Napady koncia naslednou realizaciou 
>> hotoveho zariadenia. Je dolezite pravidelne chodit.
>>
>> b.
>>
>