Re: OT: Měděná topná spirála.

Martin Záruba swz na volny.cz
Úterý Říjen 18 10:53:33 CEST 2022


Teda to se mi moc nezdá. Jestli to dobře chápu, tak tím elektrokotlem 
jde topná voda, ne užitková. A že by v ní bylo za jedno napuštění tolik 
kamene se mi nezdá. Já jsem teď dělal na topném systému po 15 letech 
úpravy, protože jsem 15 let starou venkovní jednotku Acond nahradil 
invertorem Sinclair. Acond fungoval, ale topný faktor nic moc a Sinclair 
má ekonomizer, který docela pomáhá, (pokud vás to zajímá, zde je 
chladivový okruh Venkovní jednotky tepelného čerpadla (ekovy.cz) 
<http://www.ekovy.cz/venkovni-jednotky-tepelneho-cerpadla.htm>).

Mám přívody také z PPR 40, protože nemám moc rád letování měděných 
trubek, navíc je to docela pracné a AlPex byl v té době k sehnání pouze 
26, což je málo. Trubky po rozdělání byly uvnitř slabě zahnědlé, ale 
jinak zcela čisté. A pokud jde o kyslíkovou baiéru, nějak si nedovedu 
představit jak by se do trubek dostal další kyslík, když je tam přetlak 
nejméně 1bar.

Martin Záruba

Dne 17.10.2022 v 20:34 Vláďa Anděl napsal(a):
> Já teď budu zevnitř natírat nádobku elektrokotle. Mám ho jen pro 
> případ, že bych v zimě na 14 dní odjel a chcíplo TČ, aby mi nezamrznul 
> barák. Když topím vodou, nemám to až tak bezúdržbové. Blbec jsem si 
> elektrokotel před 5 lety nainstaloval úplně nejjednodušeji tak, že se 
> přes něj promývala veškerá voda, co protekla topením. Letos jsem z 
> toho ten bordel vyplachoval. Když jsem si dělal podlahovku, použil 
> jsem (nejlevnější) PPR trubky bez kyslíkové bariéry, protože přece v 
> topení nemám a nebudu mít jediný kousek železa.
> Nějaké fotky, jak to dopadlo, mám tady 
> https://vaelektronik.cz/tepcerp/provozvv.html#fotky1
> Takže nejdřív nádobku vyčistím od velkých vrstev rezu, nasypu tam 
> šroubky a budu s nima rachtat. Pak to možná máznu odrezovačem, i když 
> nevím, jestli se odrezovač bude snášet se základovkou. Pokusím se 
> ještě zjistit. Základovka antikorozní epoxidovka ZG13 - píšou tam že 
> po odstranění nesoudržných vrstev může jít i na rez a je vhodná i pro 
> vodní stavby, může být trvale pod vodou. Na to pak přijde dvousložková 
> polyuretanová barva. Tak snad - za 10 let uvidím :-) Pro jistotu do 
> elektrokotle dám hořčíkovou anodu. Teplotu tam předpokládám max. 40 st.C
>
> Anděl
>
> Dne 17.10.2022 v 13:20 Miroslav Draxal napsal(a):
>>
>> V barvu moc nevěřím. Podle mého se to sloupe. Všude samá voda….
>>
>> *From:*Hw-list [mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz] *On Behalf Of 
>> *Vláďa Anděl
>> *Sent:* Sunday, October 16, 2022 8:03 PM
>> *To:* hw-list na list.hw.cz
>> *Subject:* Re: OT: Měděná topná spirála.
>>
>> Nejspíš to tak funguje že cín se rozpouští jako první a dokud tam 
>> nějaký je, chrání tu měď pod sebou i okolo sebe. I když rozdíl 
>> elektrochemických potenciálu je tam dost malý. Jen mě napadlo, nešlo 
>> by to chtánit barvou? Desítky mikronů barvy by nemusely příliš 
>> zhoršit přestup tepla, spíš jde o teploty. Všechno, co má vydržet, 
>> matlám polyuretanovou  barvou.
>>
>> Anděl
>>
>> Dne 16.10.2022 v 15:46 Miroslav Draxal napsal(a):
>>
>>     Ty spirály vypadají, že ten cín byl nanesen na tu měď
>>     elektrochemicky. Nevěřím, že to bylo ponořené v tekutém cínu.
>>     Pokud by se někde nevyloučil cín, ta měď v tom místě, byla by
>>     slabím místem, kde by se ta měď rozpouštěla?
>>
>>     *From:*Hw-list [mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz
>>     <mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz>] *On Behalf Of *Vláďa Anděl
>>     *Sent:* Friday, October 14, 2022 8:39 PM
>>     *To:* hw-list na list.hw.cz
>>     *Subject:* Re: OT: Měděná topná spirála.
>>
>>     Takže nějaké informace o elektrochemických potenciálech jsou tady
>>
>>     https://eluc.ikap.cz/verejne/lekce/2282
>>
>>     tady je pak řada elektrochemických potenciálů kovů.
>>
>>     https://eluc.ikap.cz/verejne/lekce/2283
>>
>>     Podle toho by se měď ve vodě sežrat neměla, protože má kladný
>>     potenciál. Jenže to by tam musela být jen ta měď a čistá voda.
>>     Nejvíc toho vím o železe, předpokládám že pro ostatní kovy to
>>     bude platit podobně, jen to bude napěťově posunuté. Takže železo
>>     je ve vlhkém prostředí (typicky v zemi) chráněné proti korozi,
>>     pokud má proti okolnímu prostředí alespoň -0,85V. Jinak tvoří
>>     článek, snaží se to napětí vytvořit a pokud tam teče proud, který
>>     ten článek vybíjí. Množství rozpuštěného železa je závislé na
>>     prošlém náboji. 1A po dobu 1 roku dozpustí 9,1 kg železa. Ale
>>     vliv na to má pH toho prostředí. Takže pokud je prostředí
>>     dostatečně zásadité (např. železo pokryté alespoň 5 cm vrstvou
>>     betonu), nerezne ani bez napětí, i když je ten beton vlhký.
>>
>>     Když spojíte ve vodě železo s hořčíkem (hořčíková anoda v
>>     bojleru), hořčík se železem tvoří článek, rozpouští se a tím na
>>     železe vytváří záporný potenciál, chrání železo proti korozi.
>>     Stejný efekt uděláte s železnou anodou, ale musíte mezi anodu a
>>     nádobu bojleru připojit zdroj napětí. Jenže ta železná anoda by
>>     ve vodě dělala bordel. Trochu nechápu, jak funguje titanová
>>     anoda, protože se údajně nerozpouští a je na furt.
>>
>>     Takový příklad článku je taky mosaz. Pokud se na ní dostane
>>     trochu agresivní (kyselá) voda, měď se zinkem tvoří článek, zinek
>>     se vyžere a mosaz se rozpadne. Takhle jsem platil 10000Kč za vodu
>>     (a prý mám být rád, že lidi to mají i dražší) když se po 6 letech
>>     vyžrala díra v sedle pojistného ventilu u bojleru.
>>
>>     Tady jsem našel co dokážou bludné proudy. Případ, který se
>>     traduje jako odstrašující příklad. Borci na vlečce tahali vagóny
>>     navijájem a povedlo se jim propojit kolej s PEN sítě. A děly se
>>     věci v celé vesnici.
>>
>>     http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/pusobeni-bludnych-proudu-na-kovove-konstrukce-a-jejich-degradace-1--17863
>>
>>     Ve vašem případě bych asi prověřil, jestli ta izolace mezi mědí a
>>     tím nerezem opravdu funguje, jestli mezi tím skutečně naměříte
>>     nějaké napětí. Měď by podle všeho měla být proti železu skoro o
>>     volt kladná a odhadoval bych to podle potenciálů, že rozpouštět
>>     by se kdyžtak mělo to železo a né měď. Pocínovaná měď - cín je
>>     zápornější, měl by se rozpouštět a tu měď by měl chránit.
>>
>>      Spíš bych se asi podíval, jestli se ta dírka nevyžrala zevnitř.
>>     Ta voda někam vede, jestli ta trubka není vodivá, nebo jestli to,
>>     co je na konci trubky, není nějak výrazně napěťově posunuté proti
>>     tomu bojleru. No a pak pH té vody. Třeba ta voda je natolik
>>     agresivní, že to žere i bez napětí.
>>
>>     Anděl
>>
>>     Dne 13.10.2022 v 22:23 Miroslav Draxal napsal(a):
>>
>>         Ta měď oproti nerez přírubě je odizolovaná na 100%. Je tam
>>         plastová průchodka, z obou stran okroužky, přes ně je to stažené.
>>
>>         V tomhle jsem úplný lajk. Můžete mě trochu nakopnout, co kde
>>         a jak měřit?
>>
>>         Míra
>>
>>         *From:*Hw-list [mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz
>>         <mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz>] *On Behalf Of *Vláďa Anděl
>>         *Sent:* Thursday, October 13, 2022 8:55 PM
>>         *To:* hw-list na list.hw.cz
>>         *Subject:* Re: OT: Měděná topná spirála.
>>
>>         To je hezká dírka... opravdu je ta měď proti nerezu dobře
>>         izolovaná? Nechce se mi teď hledat tabulku elektrochemických
>>         potenciálů, možná mězi mědí a cínem nebude velký rozdíl.
>>         Kamarád vyrábí tepelná čerpadla voda-voda a v primárním
>>         okruhu je trubkový měděný výměník. Když pak přišel s tím, že
>>         ty výměníky bude cínovat, s jistotou jsem chtěl ten
>>         necínovaný. Protože jsem si představil, jak v tom cínu někde
>>         bude dírka a jak to tam tu měď bude žrát mnohem rychleji, než
>>         kdyby to bylo celé měděné. Ale třeba ten rozdíl potenciálů
>>         není tak velký, nevím. Dneska umí ty výměníky dělat i z nerezu.
>>
>>         Dlouhá léta spolupracuju s firmou, která se zabývá ochranou
>>         trubek v zemi proti korozi. Staré trubky jsou omotané hadrem
>>         nasáklým asfaltem a za těch 50 let je asfalt rozpraskaný a je
>>         to porézní, takže k železu může voda. Chrání se to
>>         elektrochemicky, jinak to ani nejde. Železo musí mít proti
>>         zemi alespoň -0,85V. Jak má přes  -2V, rozkládá se tam voda,
>>         vodík difunduje do železa a železo křehne. Ta katodická
>>         ochrana funguje spolehlivě. Teď je úžasná technologie, trubky
>>         se dávají poplastované. Jak se někde ten plast poškodí třeba
>>         kamenem ve výkopu a potrubí není chráněno katodovkou, proud
>>         se v tom místě koncentruje a díra je tam poměrně brzo.
>>
>>         Takže asi to bude chtít měřit napětí, kouknout na
>>         elektrochemické potenciály, je otázka co s tím dělá pH a
>>         chemické složení vody. Taky pořádně prozkoumat tu dírku,
>>         jestli se materiál rozpouštěl z venku, nebo zevnitř. Třeba se
>>         objevuje nějaký DC proud v té vodě, která teče uvnitř trubky.
>>
>>         Anděl
>>
>>         Dne 13.10.2022 v 19:59 Miroslav Draxal napsal(a):
>>
>>             Příjemný večer ve spolek.
>>
>>             Mám nerezovou tlakovou nádobu na TUV, cca 900l, v ní 3x
>>             měděnou topnou spirálu.
>>
>>             https://www.ivarcs.cz/katalog/tepelna-technika/topne-vlozky-pro-zasobniky-ivar-tanks-p140140/
>>
>>             tu pocínovanou.
>>
>>             Dvě jsou využívány pro ohřev z termo sol.kolektorů, jako
>>             teplosměnná kapalina je voda s lihem.
>>
>>             Třetí pro ohřev z kotle na tuhá paliva, teplosměnná
>>             kapalina voda.
>>
>>             V provozu cca 5 let.
>>
>>             Ve všech třech se letos v průběhu cca 3 měsíců udělala +-
>>             10 cm na stejném místě (vepředu, ne u příruby) malá díra,
>>             mimo žebrování. (Tu první, co odešla jsem na začátku léta
>>             vyndal, natvrdo zapájel a vrátil, ale udělala se další
>>             díra cca za 2 měsíce, 5cm vedle)
>>
>>             Spirály jsou v nerezové přírubě, jsou od ní odizolované,
>>             čili nasucho nekonečný odpor mezi přírubou a spirálou.
>>
>>             Přívody ke všem spirálám jsou v plastu PPR.
>>
>>             Nádoba není uzemněna.
>>
>>             Pokud měřím napětí na kulovém uzávěru PPR (kovová koule
>>             uvnitř, kovový čep na kličce, jak solár tak topná voda,
>>             oproti nádobě, naměřím cca 70V (50Hz), ale proud
>>             nenaměřím žádný (AC ani DC).
>>
>>             Viz obrázek, takhle se to v tom místě dalo zvětšit
>>             špendlíkem, bez většího odporu. Okolo už nelze zdělat vpich.
>>
>>             1/ výrobní vada ? kupovaly se všechny najednou, takže
>>             předpoklad, že se vyrobily skoro ve stejný den.
>>
>>             2/ nebo nějaké bludné proudy, které nějak rozpouštějí
>>             lokálně tu měď. Pokud ano, jak na ně?
>>
>>             Mír
>>
>>
>>
>>
>>
>>             _______________________________________________
>>
>>             HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz  <http://www.HW.cz>
>>
>>             Hw-list na list.hw.cz
>>
>>             http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>
>>
>>
>>
>>         _______________________________________________
>>
>>         HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz  <http://www.HW.cz>
>>
>>         Hw-list na list.hw.cz
>>
>>         http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>
>>
>>
>>     _______________________________________________
>>
>>     HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz  <http://www.HW.cz>
>>
>>     Hw-list na list.hw.cz
>>
>>     http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>
>>
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>
>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20221018/3c576517/attachment.htm>


Další informace o konferenci Hw-list