Re: OT: Měděná topná spirála.

Pátek Říjen 14 20:38:31 CEST 2022

Takže nějaké informace o elektrochemických potenciálech jsou tady
https://eluc.ikap.cz/verejne/lekce/2282
tady je pak řada elektrochemických potenciálů kovů.
https://eluc.ikap.cz/verejne/lekce/2283

Podle toho by se měď ve vodě sežrat neměla, protože má kladný potenciál. 
Jenže to by tam musela být jen ta měď a čistá voda. Nejvíc toho vím o 
železe, předpokládám že pro ostatní kovy to bude platit podobně, jen to 
bude napěťově posunuté. Takže železo je ve vlhkém prostředí (typicky v 
zemi) chráněné proti korozi, pokud má proti okolnímu prostředí alespoň 
-0,85V. Jinak tvoří článek, snaží se to napětí vytvořit a pokud tam teče 
proud, který ten článek vybíjí. Množství rozpuštěného železa je závislé 
na prošlém náboji. 1A po dobu 1 roku dozpustí 9,1 kg železa. Ale vliv na 
to má pH toho prostředí. Takže pokud je prostředí dostatečně zásadité 
(např. železo pokryté alespoň 5 cm vrstvou betonu), nerezne ani bez 
napětí, i když je ten beton vlhký.
Když spojíte ve vodě železo s hořčíkem (hořčíková anoda v bojleru), 
hořčík se železem tvoří článek, rozpouští se a tím na železe vytváří 
záporný potenciál, chrání železo proti korozi. Stejný efekt uděláte s 
železnou anodou, ale musíte mezi anodu a nádobu bojleru připojit zdroj 
napětí. Jenže ta železná anoda by ve vodě dělala bordel. Trochu nechápu, 
jak funguje titanová anoda, protože se údajně nerozpouští a je na furt.

Takový příklad článku je taky mosaz. Pokud se na ní dostane trochu 
agresivní (kyselá) voda, měď se zinkem tvoří článek, zinek se vyžere a 
mosaz se rozpadne. Takhle jsem platil 10000Kč za vodu (a prý mám být 
rád, že lidi to mají i dražší) když se po 6 letech vyžrala díra v sedle 
pojistného ventilu u bojleru.

Tady jsem našel co dokážou bludné proudy. Případ, který se traduje jako 
odstrašující příklad. Borci na vlečce tahali vagóny navijájem a povedlo 
se jim propojit kolej s PEN sítě. A děly se věci v celé vesnici.
http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/casopis/tema/pusobeni-bludnych-proudu-na-kovove-konstrukce-a-jejich-degradace-1--17863

Ve vašem případě bych asi prověřil, jestli ta izolace mezi mědí a tím 
nerezem opravdu funguje, jestli mezi tím skutečně naměříte nějaké 
napětí. Měď by podle všeho měla být proti železu skoro o volt kladná a 
odhadoval bych to podle potenciálů, že rozpouštět by se kdyžtak mělo to 
železo a né měď. Pocínovaná měď - cín je zápornější, měl by se 
rozpouštět a tu měď by měl chránit.
  Spíš bych se asi podíval, jestli se ta dírka nevyžrala zevnitř. Ta 
voda někam vede, jestli ta trubka není vodivá, nebo jestli to, co je na 
konci trubky, není nějak výrazně napěťově posunuté proti tomu bojleru. 
No a pak pH té vody. Třeba ta voda je natolik agresivní, že to žere i 
bez napětí.

Anděl

Dne 13.10.2022 v 22:23 Miroslav Draxal napsal(a):
>
> Ta měď oproti nerez přírubě je odizolovaná na 100%. Je tam plastová 
> průchodka, z obou stran okroužky, přes ně je to stažené.
>
> V tomhle jsem úplný lajk. Můžete mě trochu nakopnout, co kde a jak měřit?
>
> Míra
>
> *From:*Hw-list [mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz] *On Behalf Of 
> *Vláďa Anděl
> *Sent:* Thursday, October 13, 2022 8:55 PM
> *To:* hw-list na list.hw.cz
> *Subject:* Re: OT: Měděná topná spirála.
>
> To je hezká dírka... opravdu je ta měď proti nerezu dobře izolovaná? 
> Nechce se mi teď hledat tabulku elektrochemických potenciálů, možná 
> mězi mědí a cínem nebude velký rozdíl. Kamarád vyrábí tepelná čerpadla 
> voda-voda a v primárním okruhu je trubkový měděný výměník. Když pak 
> přišel s tím, že ty výměníky bude cínovat, s jistotou jsem chtěl ten 
> necínovaný. Protože jsem si představil, jak v tom cínu někde bude 
> dírka a jak to tam tu měď bude žrát mnohem rychleji, než kdyby to bylo 
> celé měděné. Ale třeba ten rozdíl potenciálů není tak velký, nevím. 
> Dneska umí ty výměníky dělat i z nerezu.
>
> Dlouhá léta spolupracuju s firmou, která se zabývá ochranou trubek v 
> zemi proti korozi. Staré trubky jsou omotané hadrem nasáklým asfaltem 
> a za těch 50 let je asfalt rozpraskaný a je to porézní, takže k železu 
> může voda. Chrání se to elektrochemicky, jinak to ani nejde. Železo 
> musí mít proti zemi alespoň -0,85V. Jak má přes  -2V, rozkládá se tam 
> voda, vodík difunduje do železa a železo křehne. Ta katodická ochrana 
> funguje spolehlivě. Teď je úžasná technologie, trubky se dávají 
> poplastované. Jak se někde ten plast poškodí třeba kamenem ve výkopu a 
> potrubí není chráněno katodovkou, proud se v tom místě koncentruje a 
> díra je tam poměrně brzo.
>
> Takže asi to bude chtít měřit napětí, kouknout na elektrochemické 
> potenciály, je otázka co s tím dělá pH a chemické složení vody. Taky 
> pořádně prozkoumat tu dírku, jestli se materiál rozpouštěl z venku, 
> nebo zevnitř. Třeba se objevuje nějaký DC proud v té vodě, která teče 
> uvnitř trubky.
>
> Anděl
>
> Dne 13.10.2022 v 19:59 Miroslav Draxal napsal(a):
>
>     Příjemný večer ve spolek.
>
>     Mám nerezovou tlakovou nádobu na TUV, cca 900l, v ní 3x měděnou
>     topnou spirálu.
>
>     https://www.ivarcs.cz/katalog/tepelna-technika/topne-vlozky-pro-zasobniky-ivar-tanks-p140140/
>
>     tu pocínovanou.
>
>     Dvě jsou využívány pro ohřev z termo sol.kolektorů, jako
>     teplosměnná kapalina je voda s lihem.
>
>     Třetí pro ohřev z kotle na tuhá paliva, teplosměnná kapalina voda.
>
>     V provozu cca 5 let.
>
>     Ve všech třech se letos v průběhu cca 3 měsíců udělala +- 10 cm na
>     stejném místě (vepředu, ne u příruby) malá díra, mimo žebrování.
>     (Tu první, co odešla jsem na začátku léta vyndal, natvrdo zapájel
>     a vrátil, ale udělala se další díra cca za 2 měsíce, 5cm vedle)
>
>     Spirály jsou v nerezové přírubě, jsou od ní odizolované, čili
>     nasucho nekonečný odpor mezi přírubou a spirálou.
>
>     Přívody ke všem spirálám jsou v plastu PPR.
>
>     Nádoba není uzemněna.
>
>     Pokud měřím napětí na kulovém uzávěru PPR (kovová koule uvnitř,
>     kovový čep na kličce, jak solár tak topná voda, oproti nádobě,
>     naměřím cca 70V (50Hz), ale proud nenaměřím žádný (AC ani DC).
>
>     Viz obrázek, takhle se to v tom místě dalo zvětšit špendlíkem, bez
>     většího odporu. Okolo už nelze zdělat vpich.
>
>     1/ výrobní vada ? kupovaly se všechny najednou, takže předpoklad,
>     že se vyrobily skoro ve stejný den.
>
>     2/ nebo nějaké bludné proudy, které nějak rozpouštějí lokálně tu
>     měď. Pokud ano, jak na ně?
>
>     Mír
>
>
>
>     _______________________________________________
>
>     HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz  <http://www.HW.cz>
>
>     Hw-list na list.hw.cz
>
>     http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored bywww.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list

------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20221014/9f6b5d85/attachment.htm>