Re: Hybridní měnič na síť

[Petr Labaj]

Díky za info.
Pak by to znamenalo opravdu plnohodnotný měnič.
Ale je to trochu jiný případ než ty hybridní měniče, o kterých jsem psal.
Tam je většinou požadováno napětí baterek vyšší.
Třeba Sunways 180-750V, Solax 180-650V (recommended 400V).

Mně tyhle měniče připadají jako takové trochu dražší Lego.
Všecko to má +- podobné parametry a možnosti.
K tomu batteryboxy taky víceméně unifikované.
Takže prostě skládačka z víceméně standardizovaných komponent.
Což je asi správně. Jen tak to může celkem rychle a relativně levně
dosáhnout většího rozšíření.

PL

*********************

Dne 20.6.2022 v 17:20 Standa Palas napsal(a):
> Dobrý den
>
> Tak já mám teď krátce Axperta a ten je dělanej na napětí baterek 48V 
> plus mínus nějaký volty. Má dva stringy s max napětím 450V. Myslím, že 
> na poměru napětí baterek a stringu nezáleží. Na vodičích stringu může 
> být síťové napětí proti zemi, na baterkách nic není. To jsem měřil a 
> nic tam nebylo ani mne to nekoplo.
>
> S.P.
>
> Dne 20.6.2022 v 15:53 Petr Labaj napsal(a):
>> Včera jsem trochu (teda spíš trochu víc) brouzdal po síti.
>> Nevím, jestli to rozškatulkování do nějaký "generací", jak ho 
>> popisoval pan Lukeš, tak úplně sedí.
>>
>> Jestli to správně chápu, tak dneska je trend všechny nové domovní 
>> měniče dělat podle jednoho kopyta. Tak, jak je dělaný i ten 
>> odkazovaný měnič.
>> Tedy beztransformátorový hybrid s možností připojit (většinou) 2 
>> stringy a připojit baterky. Dva výstupy, jeden který jede jen když je 
>> k dispozici vnější síť, a druhý, který jede jako UPS i bez gridu.
>> Napětí stringů někde od 200V výš, a to až do dost vysokých hodnot, 
>> třeba do 800V.
>>
>> U 3f verzí povolují nějakou větší nebo menší asymetrii. Některé třeba 
>> jen 1/3 celkového výkonu (tj. jedna fáze může jet na svůj plný výkon, 
>> ostatní nic), některé dokonce umožňují dát v jedné fázi až 50% 
>> celkového výkonu měniče.
>>
>> Většinou se dají nastavit scénáře jak má celá sestava fungovat.
>> Takže např. tak, že výkon ze solárů jde primárně na zátěž domu, 
>> zbytek do baterky, pokud ještě něco zbude tak do sítě.
>> S tím, že se dá omezit, kolik může odcházet do sítě (včetně možnosti 
>> nastavit nulu).
>>
>> Battery boxy se pak prodávají jako vnitřně modulární. Překvapilo mě, 
>> že u těch batteryboxů mají všechny parametry (kapacitu, rozměry, 
>> váhu), ale ne napětí.
>> Je to tak, že se ten box dá někde vevnitř naswitchovat v různých 
>> serioparalelních konfiguracích, takže má může mít napětí třeba mezi 
>> 96 a 600V.
>> Jinak obecně tyhle batteryboxy jdou s napětím dost vysoko. Takže 
>> žádné dřívější 24V nebo 48V. Pořádné stovky voltů.
>>
>> V čem mám zatím nejasno je, jak musí nebo nemusí korespondovat napětí 
>> baterek s napětím stringů.
>> Jestli je tam vevnitř plnohodnotný obousměrný měnič jenom pro 
>> baterky, kdy pak příliš nezáleží na poměru napětí baterek a stringů. 
>> Nebo jestli tam musí být nějaká relace.
>>
>> PL
>>
>> **********************
>>
>> Dne 20.6.2022 v 9:36 Vláďa Anděl napsal(a):
>>> Teď nevím, jestli tomu dobře rozumím. Ale u těch novějších generací 
>>> měničů to co beru ze sítě, mi nejde přímo, ale přes trafo? Jakou to 
>>> pak může mít účinnost a vlastní spotřebu? To bych tak odhadnul, že 
>>> ta první generace sice občas udělá malé přetoky, ale pokud si chci 
>>> vyřídit povolení na přetoky a využívat virtuální baterii, tak 
>>> vlastně přetoky nemusím řešit a účinnost toho, co mi jde ze sítě, by 
>>> měla být z principu 100% při jednodušším uspořádání měniče, takže by 
>>> to mělo být levnější?
>>>
>>> Uvažuju o FVE a právě mě zajímá ta virtuální baterie - přes léto mi 
>>> soláry dokážou udělat energii pro TČ na zimu. Nechci dávat měnič do 
>>> předsíně, kde je hlavní rozvaděč. Slyšel jsem, že prý ty měniče 
>>> pískají. Rád bych ho umístil do dílny, kam mám 3f přívod, ale 
>>> kdybych nemusel hlavní přívod tahat tam a zpátky. Proudová trafa v 
>>> hlavním rozvaděči by byla v pohodě.
>>>
>>> Anděl
>>>
>>> Dne 20.06.2022 v 0:22 Jaroslav Lukeš napsal(a):
>>>> Tuten hybrid měnič má právě funkci grid.tie, má tam měřící proudová 
>>>> trafa připojené po sériové sběrnici (takže pomalé a malé přetoky 
>>>> budou).
>>>>
>>>> Nestudoval jsem návod, ale vypadá to že je to ta první úplně blbá 
>>>> generace. Prostě to vyrábí do přívodních drátů a když je toho moc, 
>>>> tak se měnič na ten kousek sinusovky odpojí. Pozná se podle 
>>>> nutnosti externích proudových traf, aby nebyly přetoky.
>>>>
>>>> Další generace je s velkým trafem, kam se to krmí ze solárů, 
>>>> baterek i sítě do výstupu a do sítě nejde nic - anebo taky všechno, 
>>>> nebo omezené podle proudových traf, podle toho co si zvolíte a jak 
>>>> to máte  zapojené.
>>>>
>>>> Další generace je vysokofrekvenční bez těžkého trafa ale jinak se 
>>>> to chová stejně, o moc lehčí to ale taky není, ale je tam míň mědi. 
>>>> Kačka v nákladech výroby je pak třeba i stovka na pultě.
>>>>
>>>> Funguje to tak, že FVE dodá šťávu do trafa, když nemá sílu 
>>>> pokračovat, dají ji baterky (nebo taky ne a jde to i do nich) a 
>>>> když už ani ty, tak síť. Je to jenom o časové sekvenci energie v 
>>>> průběhu půlperiody sinusovky do toho trafa.
>>>>
>>>> Další generace je samostatné měniče na všechno a s interní DC 
>>>> sběrnicí - takové lego, dá se to udělat i velké.
>>>>
>>>> Velké v poli ale fungují tak, že střídají rovnou to co leze ze 
>>>> solárů a trafo je mnohatunové 22kV až na výstupu. Nebo taky mají 
>>>> tisíce malých měničů ale to velké trafo je tam taky.
>>