X server pro Windows
Petr Labaj
labaj na volny.cz
Pondělí Červenec 11 22:23:17 CEST 2022
Já jsem zatím dělal editaci na Windows na namapovaném Linuxovém disku.
Ale překlad a ladění pak přes CLI na Linuxu.
Možná to někdo umí líp, ale třeba překlad toho stejného zdrojáku
cross-kompilátorem ARM na Windows mi trvá 3-5x déle než na Linuxu.
Dokonce i Arduino s celým tím kolotočem překládá na Linuxu
několikanásobně rychleji.
Stroje to jsou stejné.
Začal jsem si hrát s X serverem VcXsvr. A musím říct, že jsem příjemně
překvapený.
https://sourceforge.net/projects/vcxsrv/files/latest/download
(instalačka je *.exe, což působí nedůvěryhodně, ale je to OK)
Je to opravdu jen X server, nesnaží se na Windows emulovat Linuxové
prostředí.
Tím pádem je malý (necelých 80 MB, instalačka 42 MB) a startuje rychle.
A funguje zřejmě pěkně svižně.
Jsem na dovolené na pomalé lince. Ale i tak to funguje nad očekávání dobře.
Už se nemůžu dočkat, až to doma zkusím na lokální síti.
Věřím, že na tom i ten KiCad pojede použitelně.
PL
**********************
Dne 11.7.2022 v 20:44 Miroslav Mraz napsal(a):
> No já nevím. Při vývoji potřebuji IDE s nějakým našeptávačem, jsem už
> sklerotik. Nikdy jsem se nenaučil používat nějaké to emacs nebo vim.
> Prostě zvykl jsem si na grafické prostředí, je to dost podobné Windows
> (třeba klávesové zkratky pro copy/paste).
>
> Teď jsem zkoušel nainstalovat na Raspberry Pi3B Kicad a z desktopu
> (Ubuntu 20.04) to ovládat přes RealVNC. Kupodivu to nějak funguje i
> když to ovládání není moc pohodlné. Zlobí kolečko myši. Ale s trochou
> trpělivosti se to dá. Zkoušel jsem to právě na té desce opentherm,
> překreslování bez akcelerace (ona přes to VNC stejně asi nebude
> chodit) trvá pár desetin sekundy, spoje se tahat dají. Počítám, že
> přímo na obrazovku by to nebylo o moc lepší, ale jsem líný přehazovat
> monitor.
>
> Spíš mě udivilo, že Kicad vůbec pro to pi existuje a funguje.
>
> Mrazík
>
> On 11. 07. 22 17:16, Petr Labaj wrote:
>> Ano, nejvíc hnoje tam zbude po nějaké instalaci/deinstalaci.
>> Já Linux používám už věčnost. První komerční nasazení Linuxu jsem
>> dělal v roce 1998. To snad ještě žili poslední pterodaktylové.
>> Ale používám je skoro vždy v roli serveru nebo vývojového stroje, ale
>> s CLI rozhraním.
>> Takže i když jsem hodně Linux-pozitivní, tak přechod na grafický
>> systém, jakožto středobod svého počítačového vesmíru, bude pořád asi
>> dost velká změna.
>>
>> PL
Další informace o konferenci Hw-list