Re: Délka povrchové cesty vs tlak
Pavel Hudeček
edizon na seznam.cz
Úterý Leden 25 15:45:53 CET 2022
No ještě s tím asi bude zábava.
Při letu do vesmítu se všechno vypíná a zapne až nahoře, když už je
pořádný vakuum, stejně tak ve vakuové komoře je po dobu čerpání vypnuto.
Ale teď došlo na stratosférický balón:-)
Aspoň že ten nejnižší bod křivky z prvního odkazu vychází někam mezi
60-80 km. Na druhou stranu, u 40-50 kam má letět, to taky žádná sláva není.
PH
Dne 25.01.2022 v 14:37 Vláďa Anděl napsal(a):
> Obávám se, že tady všichni řešíte něco úplně jiného. Povrchová cesta
> je záležitost nečistot (prachu) nachytaných na povrchu, jejich
> vlhkosti a pokud se jedná o DC, tak elektrolytická vodivost a migrace
> iontů kovů přes mezeru. U AC tohle nehrozí. Je to dlouhodobý jev a
> pokoví to mezeru za pár let tak, že tam lze naměřit až o pár řádů
> nižší izolační odpor. Pokud je tam dostatečné napětí, tak tam chytí
> oblouk. Nedávno jsem sem dával obrázky vyhořelé polarizované drenáže,
> kde bylo mezi vývody pouzdra TO220 napětí většinou v desítkách V a
> občas až 200V. Vyhořelo mi takhle několik zařízení, vždycky půl roku
> až rok po skončení záruky. Řešení jak tomu předejít, buď to celé zalít
> třeba silikonem, nebo (což dělají výrobci zdrojů) profrézovat tam
> mezeru, aby se povrchová cesta přerušila.
>
> Anděl
>
> Dne 25.1.2022 v 12:49 Lubor Otta napsal(a):
>> Souhlasím že proudění vzduchu dává závislosti průrazu vzduchu další
>> rozměr. Pro část grafu napravo od minima průrazné napětí poroste s
>> rychlostí proudění.
>> Pro původní dotaz, tedy průraz na povrchové vrstvě, hádám že bude
>> podobná jako průraz samotného vzduchu. Očekával bych zde i vliv
>> relativní vlhkosti plynu. Průraz izolátoru (sklo, epoxid) bude o
>> několik řádů výše než plyn.
>>
>> Lubor
>>
>>
>> ______________________________________________________________
>>> Od: "Jindrich Fucik" <fulda na seznam.cz>
>>> Komu: "HW-news" <hw-list na list.hw.cz>
>>> Datum: 25.01.2022 11:55
>>> Předmět: Re: Délka povrchové cesty vs tlak
>>>
>>> Ahoj,
>>>
>>> IMHO samotný tlak na ten plošňák nemá (signifikantní) vliv. Plošňák
>>> je nestlačitelný a nemění hustotu.
>>> Pro povrchové jevy bude podstatné, jestli se vzduch hejbe nebo ne.
>>> Pokud se bude hejbat ve směru od jedné elektrodu ke druhé, tak si
>>> pravděpodobně roztáhneš ionizovanou část. Pochopitelně mimo plošňák
>>> platí to, co ukazuje graf pro vzduch.
Další informace o konferenci Hw-list