Tetrody vs pentody

Pondělí Září 7 22:37:32 CEST 2020

Děkuji za perfektní popis - konečně jsem pochopil tu oblast záporného 
odporu u tetrod proč to vlastně nastává.

Ještě k tomu doplňující dotaz, problém částečně řeší svazková tetroda - 
varianta  kdy má G2 tvar který je přesně v zákrytu s G1. Chápu, že na 
minimalizaci kapacity G1-A to stačí, ale jak to odstraní tu 
problematickou oblast?

Petr

Dne 07. 09. 20 v 22:05 balu napsal(a):
>
> Ahoj,
>
> zacneme triodou, co je najjednoduchsia konfiguracia. Ma katodu, ktora 
> emituje elektrony, anodu, ktora je voci katode kladna a mriezku. 
> Anodovy prud je dany tym, kolko dokaze katoda emitovat, napatim na 
> riadiacej mriezke a velkostou napatia na anode. Volt-amperova 
> charakteristika je na nasledujucom nacrtku:
>
> Cierne su charakteristiky, modra je zatazova ciara (maximalny prud a 
> nulove napatie, nulovy prud a maximalne napatie), cervenou je oznacene 
> kde sa moze nachadzat pracovny bod. Ak je trioda zapojena napriklad 
> ako zosilnovac s rezistorom v anode, anodove napatie klesa s 
> pretekajucim prudom koli ubytku na anodovom rezistore. Nizsie napatie 
> na anode obmedzuje maximalny prud triodou, cim sa znacne zmensuje 
> priestor kde moze pracovat. Prejavuje sa to ako nizky zisk a nizky 
> maximalny prud.
>
> Dalsi problem triody je vazobna kapacita medzi anodou a mriezkou, 
> ktora znizuje zisk s rastucou frekvenciou. Obdoba Mullerovej kapacity 
> u tranzistorov. Exisuje mnozstvo roznych spatnovazobnych technik, 
> ktore sa to pokusaju kompenzovat. Uz si asi pocul termin 
> neutralizacia. Do gridu sa privadza signal v protifaze, ktory by mal 
> trochu obmedzit tento efekt. Ina metoda potlacenia tohoto efektu je 
> kaskodove zapojenie. Vo vykonovych aplikaciach sa triody koli nizkemu 
> zisku a sirke pasma pouzivaju pomerne zriedkavo.
>
> Problem s premenlivym napatim na anode a poklesom maximalneho prudu sa 
> da obist tak, ze sa medzi riadiacu mriezku a anodu vlozi dalsia, 
> takzvana tieniaca mriezka. Tato je pripojena na kladny potencial voci 
> katode, ale nizsi ako je kludove napatie anody. U nasich elektroniek 
> RS2048 v LHC je anodove napatie 12kV, predpatie riadiacej mriezky Ug1 
> -120V a napatie tieniacej mriezky Ug2 medzi 900 a 1000V.
>
> Tieniaca mriezka zabezpeci konstantny gradient medzi katodou, 
> riadiacou mriezkou a tieniacou mriezkou, co vyrazne zmeni volt 
> amperove charakteristiky
>
> Zacinaju sa podobat na charakteristiky mosfetu, jzacinaju v nule a je 
> tam saturacia anodoveho prudu ako funkcia napatia riadiacej mriezky a 
> len malo funkcia napatia anody. Cierne su aktualne charakteristiky, 
> sedive je ako vyzera mosfet. Znova modra je zatazova ciara, cervena 
> kde sa moze pohybovat pracovny bod. Rozsah je ovela vacsi ako u 
> tetrody, rovnako sa daju dosiahnut vyssie prudy a vyssi zisk. Tieniaca 
> mriezka na konstantnom potenciale tiez zmensuje vazobnu kapacitu medzi 
> riadiacou mriezkou a anodou, co minimalizuje neziaducu spatnu vazbu a 
> nenici zisk na vysokych frekvenciach.
>
> Anoda pri dopade pracovneho zvazku elektronov emituje sekundarne 
> elektrony, ktore vylietaju naspat ku tieniacej mriezke. Ak je 
> potencial anody vyssi ako tieniacej mriezky, charakteristiky su pekne 
> "mosfetove" (seda). Ak je ale potencial anody nizsi ako potencial 
> tieniacej mriezky, anodovy prud klesa so zvysujucim sa anodovym 
> napatim a v charakteristike sa vytvori oblast negativneho odporu - 
> cierne ciary nalavo od Vg2. Kolega vravel, ze sa to dokonca pouzivalo 
> na tetrodove oscilatory.
>
> Problem so sekundarnymi elektronmi vytvarajucimi divne charakteristyky 
> a oblast negativneho odporu sa da vyriesit vlozenim dalsej mriezky 
> medzi tieniacu mriezku a anodu - suppressor grid. Toto uz nie je 
> klasicka jemna riadiaca mriezka, ale naozaj hrubozrnna mreza. Je 
> pripojena na potencial katody. Jej ulohou je pozbierat vsetky 
> sekundarne elektrony a co najmenej absorbovat prud od katody. 
> Charakteristiky sa uplne narovnaju a dostaneme tie mosfetove bez 
> oblasti negativneho odporu (sediva).
>
> Nezaclanat a zaroven pozbierat nie je uplne jednoduche a prudy touto 
> potlacacou mriezkou su pomerne vysoke, co sposobuje vysoky stratovy 
> vykon. Preto sa v nizkovykonovych obvodoch pouzivaju pentody s troma 
> mriezkami. U vysokovykonovych obchodov, ako su vysielace by bola 
> vykonova strata na tejto mriezke velmi vysoka, co je nerealizovatelne. 
> Preto nie su pentody na tieto aplikacie vhodne a pouzivaju sa tetrody.
>
> Takze tolko :-)
>
> b.
>
>
>
> On 07/09/2020 12:59, Pavel Hudecek wrote:
>>
>> Dobrý den všem,
>>
>> proč se v přijímačích hojně používaly pentody a nepoužívaly tetrody a 
>> ve vysílačích naopak?
>>
>> Díky,
>>
>> PH
>>
>>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20200907/d67bd045/attachment-0001.html>
------------- další část ---------------
A non-text attachment was scrubbed...
Name: ljmaggadeggjnodi.png
Type: image/png
Size: 39018 bytes
Desc: [žádný popis není k dispozici]
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20200907/d67bd045/attachment-0002.png>
------------- další část ---------------
A non-text attachment was scrubbed...
Name: paahjhlojmhdpfho.png
Type: image/png
Size: 67446 bytes
Desc: [žádný popis není k dispozici]
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20200907/d67bd045/attachment-0003.png>