Re: Dva rozvadìèe

Vláďa Anděl vaelektronik na vaelektronik.cz
Pátek Září 27 08:57:48 CEST 2019


No já bych se tomu nedivil. Uvědomte si, jak funguje mechanismus toho 
jističe. On má sice nějakou časovou závislost na nadproudu, ale ve 
skutečnosti má ten jistič dvě části. Tepelnou proti přetížení a 
elektromagnetickou proti zkratu. Jistič C bude mít proti B tu 
elektromagnetickou nastavenou na vyšší proud a asi ta tepelná bude 
pomalejší. Při zkratu se ale v síti objeví řádově kiloampéry a to je 
hodnota, na kterou bezpečně zareaguje zkratová spoušť všech jističů, ať 
B nebo C a dost nezávisle na jejich proudu. Za jak dlouho jistič vypne, 
je už dané jen jeho mechanickou setrvačností. Jeho zkratová spoušť už 
ale byla spuštěna a mechanika je v pohybu.
Sice se tady hraje taky na indukčnost sítě (asi omezuje zkratový proud 
víc než vnitřní odpor), ale myslím si, že vzhledem k časům rozepnutí 
jističů je strmost nárůstu proudu stále ještě hodně velká.
Další věc je, jestli ten jistič skutečně vypne, jestli dokáže zhasnout 
oblouk. Každý jistič má nějakou zkratovou odolnost a při jejím 
překročení oblouk zhasnout nemusí. Pokud si to dobře pamatuju, pro byty 
stačí jističe na 6 KA. Ale někdy je tam víc a to pak řeší předřazený 
jistič, nabo až ta nožovka.
Že by, jak tady někdo psal, vypadla nožovka a jistič za ní né, to se mi 
moc nechce věřit. Nožovky jsou hodně pomalé a na podstatně vyšší proud, 
právě aby nevypadly při každém zkratu. Takže buď ta nožovka byla už 
hodně načatá, nebo tam někdo strčil rychlou nožovku s charakteristikou 
aR (pro polovodiče)? Normální je gG.
Anděl

Dne 27.09.2019 v 8:12 Pavel Kadečka napsal(a):
> Jak jsem psal, viděl jsem současně spadlé jističe B50A a C6A.
>
> P.K.
>
> čt 26. 9. 2019 v 21:28 odesílatel Jan Waclawek <konfera na efton.sk> napsal:
>> [preposielam]
>>
>> Dobry vecer,
>>
>> ja si svojim nevedomym a laickym rozumom myslim, ze na celu vec sa da
>> pozerat ako na kaskadu dvoch systemov s roznymi casovymi konstantami a
>> roznymi amplitudami... A netreba zabudnut aj na to, ze su to realne
>> systemy, ktore maju definovany svoj interval pracovnych podmienok,
>> kedy pracuju definovanym sposobom... To je ta moja odpoved na rozdiel
>> medzi skratom a rozbehovym prudom. A ked vyhodi B25A/C6A, tak tam bude
>> asi nejaky dalsi interval s definovanou cinnostou. Ale to treba
>> spocitat tym zvlastnym programom co ho volaju "sichr". Inak pekna
>> ilustracia teorie mnozin a ich prienikov... Take vhodne nakreslene
>> viacere kruhy, teda uzavrete krivky. :)))
>>
>> Dakujem za upozornenie na ten hotovy program.
>>
>> A.
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list




Další informace o konferenci Hw-list