[OT:] Energie v gumovem svazku

Úterý Březen 12 08:00:52 CET 2019

Zdravím,
  děkuji za vysvětlení, většinou mi to přijde logické, ale přesto mám
jeden dotaz, něco mi stále není jasné.
  Mějme zařízení schopné akumulovat energii. Tedy třeba gumičku,
pružinu, akumulátor atd. Nechť má toto zařízení ve vybitém stavu
klidovou hmotnost m0. Nabijme dané zařízení maximálním množstvím
energie, jaké snese. Dle AE by tedy měla být nyní hmotnost m1=m0+E/c^2.
Zajímalo by mne, v jaké vztažné soustavě se tato hmotnost projeví. V
nějaké by přeci měla, ne ? Nebo se bude projevovat jen v těch vztažných
soustavách jednotlivých molekul, nábojů, chemických či krystalových
vazeb ? Vy tvrdíte, že hmotnost se nezmění. Tedy ani hmotnost měřená
například měřením zrychlení tělesa při působení síly známé velikosti ? 
V mezihvězdné prázdnotě bez vlivu gravitačních polí ? I takto měřená
hmotnost bude stejná u nenabitého i plně nabitého zařízení ? Zajímavé! 
Jen mi to buď potvrďte nebo dovysvětlete, ať máme jasno. Děkuji!

  Zdraví Pavel

> Zdravím a děkuji za zajímavou konverzaci.
> 
> Přináším zde možná rozuzlení celého tématu. Takže kdo chce znát odpověď na
> otázky položené v tomto vlákně ať čte až do konce!
> 
> Podle mě ta hmotnost se mění podle toho vzorečku od rozcuchaného pána jen v
> rámci vztažné soustavy. Tedy při vynesení gumičky do druhého patra se změní
> hmotnost ve vztažné soustavě vůči Zemi o tuto energii.
> 
> Čili vlastně zároveň tento vzoreček říká, že vzoreček pro výpočet gravitační
> (přítažlivé) síly v závislosti na vzdálenosti od země nebo zobecněně na
> vzdálenosti dvou těles, ve kterých figuruje hmotnost těchto těles má chybu
> rovnající se této energii právě proto, že podle chlupatého pána vlastně
> hmotnost těch dvou těles při rozdílných vzdálenostech nelze považovat za
> konstantní. Teď nevím jestli mě někdo pochopil :-)
> 
> No ale to nevadí. Co je ovšem důležitější a co chci hlavně tímto příspěvkem
> říci je, že lze následující úvahou dokázat, že vzdálenost dvou kuliček
> (molekul), jak tady někdo napsal, nemůže ovlivňovat hmotnost tělesa jako
> celku. A to ani chemické složení, ani nic jiného, co se v té natažené gumě
> změní oproti gumě nenatažené. NIC ABSOLUTNÍHO, žádný absolutní parametr a
> ani parametr relativní měřený v jiné vztažné soustavě, nemůže tuto hmotnost
> (hmotnost celku - celého tělesa) ovlivňovat, prostě nemůže.
> 
> Dostávám se k jádru věci. Proč nemůže? Protože těch vztažných soustav
> existuje nekonečně mnoho. Tedy každé těleso (každá hmota) má nekonečně mnoho
> hmotností. Pro každou vztažnou soustavu má těleso svou vlastní hmotnost, v
> každé vztažné soustavě je měřena jedna hmotnost tělesa. Pro některou
> soustavu se hmotnost tělesa přemístěním zvětší a pro jinou se zase zmenší.
> 
> Dále pokračuji s popřením tvrzení, že se hmotnost natočené gumičky změní
> oproti gumičce nenatočené (nenatažené). Lépe řečeno popřu toto tvrzení v tom
> smyslu, v jakém bylo zamýšleno. Nelze zde totiž aplikovat vzoreček
> rozdrchmaného pána, protože energie, která se do natočení gumičky vloží a
> která se z natočené gumičky opět dostane uvolněním zpátky není stejná
> energie, která by mohla ovlivnit hmotnost natočené gumičky jako celku vůči
> zemi, protože je tato energie uložena v jiné vztažné soustavě než v soustavě
> Země vs gumička. Nýbrž jedná se o vztažnou soustavu jeden konec gumičky vs.
> druhý konec gumičky. Tedy celá gumička vůči zemi hmotnost nezmění, ale změní
> hmotnost jednotlivé částice hmoty vůči sobě uvnitř gumičky. Prostě je to
> jednoduché. Nenatažená gumička, tak jak ji chápeme, píšu tak jak ji
> "chápeme", protože o nenatažené gumičce se dá stejně tak zároveň říct, že je
> natažená. Pojem nataženost gumičky má totiž také nekonečné množství
> vztažných soustav. Kdybychom totiž třeba tu gumičku zmrazili a přenesli na
> jinou planetu, po rozmrazení se zdeformuje protože se naráz bude nacházet v
> jiném prostředí. Stejně tak lze vymyslet jakoukoli jinou vztažnou soustavu,
> třeba soustavu, která už je stočená jako ta gumička a v této soustavě bude
> stočená gumička nestočená a naopak. No prostě je potřeba si uvědomit tu
> relativitu. Jak energie, tak hmotnost jsou v tom vzorečku relativní hodnoty
> a je potřeba je relativně vnímat.
> Takže nelze míchat relativní energii vzniklou stočením gumičky v soustavě
> jeden konec vůči druhému konci, s energií gumičky vůči zemi. Ta energie
> stočené gumičky se totiž nevybije v soustavě vůči zemi, ale v soustavě dvou
> konců. Energie v soustavě gumička vs. Země se natočením gumičky téměř
> nezmění a tedy se nezmění ani ta lidsky vnímaná hmotnost, tedy váha na váze,
> která měří sílu působení gravitace.
> Pořád je to jakási hra se silami. Čili energie (ta hlavní převažující),
> protože těch energií je tam také hned nekonečno, ale bavíme se o té jedné
> (točivé), se neukládá a neodebírá nikam jinam, než do sil. V rovnovážném
> stavu v každé vztažné soustavě má gumička svou hmotnost i svou energii. Ta
> kinetická energie rakety nebo hozeného míčku či čehokoli je také měřená vždy
> v nějaké vztažné soustavě. Energie gumičky ať už nestočené nebo stočené je
> úplně diametrálně odlišná v soustavě vůči Zemi než v soustavě vůči Jupiteru.
> Když stočíme gumičku, stočíme tím nepatrně i Zemi a ještě nepatrněji i
> Jupiter, ale ne tím, samotným stočením, protože tu energii na stočení
> vytváříme ve vztažné soustavě dvou konců, ale tím, že ta stočená gumička
> změní pár parametrů i vůči Zemi a Jupiteru, dotkne se energie gumičky všech
> soustav, změní se totiž její tvar, nepatrně i velikost, bez toho to nejde,
> ale hlavně se změní vzdálenost jednotlivých parciálních částic gumičky
> uvnitř a tyto vzdálenosti se nejvíce změní ve směru od jednoho konce k
> druhému a ještě k tomu v hodně zamotané a docela dost dlouhé spirále. Proto
> v této soustavě vytvoříme největší energetický rozdíl. A vybije ji hlavně
> zase ta síla v této soustavě, tedy částice vnější silou oddálené nebo
> přiblížené se budou chtít vrátit do svého rovnovážného stavu a vrátí energii
> opět zpátky do stejné soustavy. A nebude to ani Země ani Jupiter, co se
> roztočí, bude to třeba ta vrtule letadýlka.
> 
> A tak dále a tak dále. O tom by se dalo mluvit nekonečně dlouho ;-)
> 
> Závěr:
> Ten vzoreček od vlasáče platí ve všech vztažných soustavách, ale nemůžeme v
> něm zaplantat E1 s m2, tedy energii ve vztažné soustavě 1 s hmotností ve
> vztažné soustavě 2, nýbrž vždy E1 s m1, E2 s m2 atd.
> 
> Takže ani ta změna stavu natočené gumičky nemůže být absolutního charakteru,
> hmotnost gumičky nemůže ovlivňovat žádný z absolutních parametrů. Proto se
> to také celé jmenuje "teorie relativity". Ta změna hmotnosti je RELATIVNÍ!
> Čili také celý pojem "hmotnost" je pojem relativní.
> 
> Přeji všem pěkný zadumaný večer nebo den, podle toho, kdy si tento příspěvek
> budete pročítat, i to je totiž relativní ;-)
> Na světě a v běžném životě je mnohem více relativních věcí a vztahů, než si
> běžně člověk připouští, protože všechno co jsme se naučili a co známe je
> zase vztaženo k nějaké referenci. I zloděj je jednou zloduch a jednou dobrý
> člověk. Taky slovo hodně je jednou málo a jindy moc. Atd. atd. Končím, jinak
> si ten text kvůli své délce ani nikdo nepřečte a mé velké úsilí bude mít jen
> pramalý vliv na člověka :-D
> 
> Tomáš Halabala
> 
> 
> Dne 07.03.2019 v 13:44 Jindrich Fucik napsal(a):
> > Já bych se nebál použít ještě jednodušší úlohu.
> > Vezmeme třeba ten gumový svazek, nebo klidně i něco jiného a vyneseme to z přízemí do druhého patra.
> > Tím jsme tomu zvětšili potenciální energii, takže by se dalo očekávat, že to také bude těžší.
> > A to že tam ta energie je, to se dá snadno ověřit, třeba tak, že to hodíme (pustíme) z okna na zem a tím dojde k výměně té potenciální energie za kinetickou, která se na konci dráhy vyzáří mimo jiné, jako zvuková vlna :)
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list