Railgun

[Pavel Hudecek]

To kroucení se s těmi tvrdými dráty špatně dělá, mohlo by dojít k posuvu 
uvnitř. Všechny railguny, co jsem zatím viděl aspoň na obrázku, měly přívod 
dvěma skupinami drátů, takže to nebude zas tak důležité.

Optimální velikost závisí na dosažené rychlosti. Klasika 1/2*a*t^2, resp. 
1/2*v*t a nějaká rezerva. Čas je v našem případě krátký a rychlost malá, 
takže mezitím urazí mechanicky zanedbatelnou vzdálenost. Proto je délka 
čistě jen taková, aby to minimálně mohlo mechanicky fungovat a bylo snadno 
vyrobitelné.

Takže máme 50 kA a 20 mF, du/dt je -2,5 V/µs, za 40 µs je tam o 100 V méně a 
síla max poloviční. Řekněme, že užitečná část trvá 60 µs i s nějakým 
náběhem. Při výsledné rychlosti 60 m/s máme úctyhodné průměrné zrychlení 1 
Mm/s^2. Hmotnost 0,7 g, tedy 700 N. Ovšem vt je pouze 3,6 mm.

Samozřejmě výpočet stojí na nereálném předpokladu, že celá max. změřená 
rychlost byla získána elektromagneticky. Reálně je otázka, kolik %, či zda 
dokonce většina rychlosti není elektrotermálního původu.

PH

-----Původní zpráva----- 
From: Lubor Otta
Tak konečně začínám tušit, jak to vlastně funguje. Tak napíšu pár nápadů,
-Ty přívody k plastové komoře by možná pomohlo zkroutit jako twist.
-Hnací síla je úměrná I^2, takže umístit nad a pod komoru neodymy z
disku by tah zvětšilo jen málo. (a to jen pokud by byly správně pólované
:-) a samy někam neodletěly :-))
-Jaká je optimální velikost toho středního úseku kde se projektil dotýká???