Re: Zemnění lab. zdroje

Pátek Březen 23 14:19:04 CET 2018

Řešení je několik:

1. Použití klasického zdroje a nízkokapacitního trafa připojeného správnou 
polaritou (tak, aby na N byl zapojen konec s vyšší kapacitou k výstupu). 
Drahé, těžké, ... ale asi jediná možnost, která vede k výstupu nezávislému 
na PE.

2. Spojení GND-PE. Levné, jednoduché, ... spolehlivě eliminuje tento 
problém, nezávisle na dalších vlastnostech zdroje. Takhle je to např. v PC. 
Ale zdroj pak nejde použít v situacích, kde spojení GND-PE vadí.

3. Kondík mezi GND a PE. Výsledek je něco mezi 1 a 2. Dá se s tím trochu 
laborovat, např. u klasického trafa se dá použít R(L)C článek udělaný tak, 
aby to blokovalo 50 Hz, ale ne VF, takže se eliminuje část EMC problémů, 
které spojení GND-PE přináší. Nebo naopak u spínaného se zas dá malá 
kapacita, aby se eliminovalo VF rušení, ale NF moc neprolézalo.

Pak je obecná věc ohledně spínaných zdrojů:

Většinou je nějakým způsobem přes kondík v řádu nF propojen primár-sekundár. 
Ten je nutný k eliminaci asymetrického rušení, kdy se spínací frekvence (a 
hlavně produkty jejích hran) přenáší kapacitou trafa na sekundár, přičemž 
pak dostáváme konfiguraci, kdy toto rušení má jeden pól na primáru a druhý 
na sekundáru. Takový rušivý proud vede k podivuhodným jevům, kdy zmate 
leccos. Např. běžné multimetry při kontaktu s neodrušeným sekundárem běžně 
ukazují víc. Na tom je založen i MEG a další "volnoenergetické" výmysly:-)

Konfigurací těch kondíků je víc. Obecně ale směřují ke dvěma cílům: Propojit 
(VF) primár-sekundár a propojit všechny póly primáru (sekundár póly již VF 
propojené má). Ve výsledku pak některé vedou k tomu, že kapacita P-S je 
posazena na děliči mezi L a N a vede tak k napětí naprázdno blízkému 
polovině napětí sítě. Tzn. s tímhle zapojením si lze do jisté míry pohrát a 
docílit chování blízkého kapacitě GND-PE.

Součástí tohoto odrušení je většinou i proudově kompenzovaná tlumivka na 
primáru (šlo by i na sekundáru, ale byla by větší). Tzn. celkově máme oblast 
okolo trafa, v sérii s ní je ta tlumivka a pak je ten paralelní kondík, 
který zkratuje oblast před tlumivkou s oblastí za sekundárem. Tedy vlastně 
klasický LC článek typu dolní propust.

PH

-----Původní zpráva----- 
From: Petr Zapadlo
Sent: Friday, March 23, 2018 1:14 PM
To: HW-news
Subject: Zemnění lab. zdroje

Zdravím, když se ve vedlejším vlákně probírá zemnění, tak si dovolím dotaz.

Mám doma dělaný laboratorní zdroj, kde síťová část je tvořena spínaným
zdrojem 24V 60W Meanwell s dvojitou izolací (dva čtverečky v sobě).
Přívod je flexošňůra dvě žíly.

Za zdrojem jsou moduly zdroje s displejem (koupeno jako modul z Aliho).

Mikropájka (hroty T12, probírali se nedávno) má ručku, resp kovová část
hrotu připojenou na GND a přes třívodičový kabel (běžný napájecí PC
kabel) spojena s nulákem v 230V zásuvce. (nový 3 vodičový rozvod).  Když
do té samé zásuvky zapojím uvedený lab. zdroj, tak mezi hrotem pájky a
zemí zdroje je 85V AC 50Hz. Proud nakrátko je cca 117uA.

Pokusem s jiným zdrojem (adaptérem) jsem přišel na to, že to dělá
pravděpodobně ten meanwell. A protože mám podezření, že mi to poslalo
dopryč několik polovodičů, tak jsem nucen to nějak vyřešit.

Zatím jsem to udělal tak, že zdroj má třívodičový přívod a nulák je přes
kondenzátor 0,47uF X2 spojen s GND výstupních svorek. Napětí kleslo na
cca 3V AC a proudem nekde kolem 100uA což už je asi stravitelné a
polovodiče to přímo neohrožuje.

Jak je to správně, jak je to u profi zdrojů, ty mají nulák vodivě
spojený s GND? Nebo mám hledat jiný zdroj místo toho meanwella?

Díky

Petr

_______________________________________________
HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
Hw-list na list.hw.cz
http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list 