Re: Poloha referenčního bodu na pouzdrech

[Pavel Hudecek]

Díky za vysvětlení. Nikdy mě nenapadlo, že stroj nějak zjišťuje, za co by 
měl součástku chytnout... Vždycky jsem si myslel, že se to někde nastaví při 
vložení cívky, podle údajů z DS.

Jaká je vlastně tolerance pozice středu, aby nebyly s osazením problémy?

Od doby, co se Ampér přesunul do Brna, jsem už na něm nebyl, jinak bych na 
pokec zašel.

PH

-----Původní zpráva----- 
From: Pavel Urbancik

Existuji 2 standartni varianty definovani stredu:

- Stred tela je stred soucastky
- Stred vnejsich rozmeru je stred soucastky

Slusne osazovaci firmy maji nejaky sw ktery dokaze jednu z techto variant 
vygenerovat z gerberu, je to ale sw za dost penez (Valor, Unicam, atd.)
Pokud firma podobny sw nema a vy jim dodate data kde je stred uprostred pinu 
1 tak chapu ze to musi byt peklo, protoze musi bud predefinovat vlastni 
databazi soucastek, nebo udelat ty korekce, oboji je pracne a vyzaduje rucni 
kontrolu.
Rozdil tech dvou metod se projevi u nesymetrickych soucatek jako je 
napriklad ten DPAK, konektory, atd.

Je potreba se zamyslet jak funguji osazovaci stroje.
Vetsina ted meri opticky, tzn maji vlastne databazi pouzder a tak urci 
stred. Tento pak osadi na Vas stred z dat.
Pokud maji nejaky stary stroj co centruje mechanicky, tak bude stred urceny 
vnejsimy rozmery a opet je to vite kde.

Stejny problem mate napriklad s uhlem.

Tento rok budeme opet na Amperu vystavovat osazovaci automat, tak kdyby to 
nekoho zajimalo vic tak se stavte na pokec.

-----------------------
From: Hw-list [mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz] On Behalf Of tomas mainzer
ten X,Ymax/min pocitam ze stredu padu (pocitam to automaticky pri generovani 
podkladu, ciste jen pro kontrolu jestli mam soucatky spravne - a knihovni 
stred a pocitany stred se lisi jen u maleho mnozstvi soucastek, jako jsou 
napr, ty DPAKy). Jako vyrobni podklady pak posilam knihovni stred (tj. u 
DPAKu stred "tela").
TM.

Dne 9. února 2017 15:56 Pavel Hudecek <edizon na seznam.cz> napsal(a):
Skutečný problém s tím zatím měla jen jedna firma, ta byla nejlevnější, ale 
nakonec se ukázalo, že neuměla QFN, tak to bylo jedno:-)

Z hlediska nákladů je to 10-20 % mojí práce na DPS vs. jejich max 1 hod, 
takže současný stav je pro zákazníky většinou levnější. Ale zatím jsem 
nedělal nic velkosériového, tak nevím, co by tomu říkali třeba Číňani.

To Xmax, Xmin, ... je definováno pro samotný obrázek tvaru součástky, 
fyzické rozměry včetně konců nožiček, včetně středů padů, nebo včetně 
vnějších rohů padů? Třeba takový D2PAK bude mít “střed” v závislosti na 
těchto věcech dost různě.

------------------------
From: tomas mainzer
DD, rekl bych ze de-fakto standard bude stred. (+ vsechny knihovni prvky 
jsou takto delane).
Z mnou pouzivane sorty soucastek jen velmi velmi malo soucatek nema "stred 
ve stredu" (definovanem jako (Xmax+Xmin/2),(Ymax+Ymin)/2).
Ale jestli na to mate prejit to si musite zodpoveded sam:-)
(ale rekl bych ze to osazovaci firme usetri praci  a vam tim padem penize;-)

-----------------------
Dne 9. února 2017 15:00 Pavel Hudecek <edizon na seznam.cz> napsal(a):
v Eaglu jsem byl zvyklý dávat u vícenohých součástek referenční bod 
nejčastěji na pin 1. Je to tak lepší kvůli gridu.

Osazovací firmy reagují takto:
1. Některým se to nelíbí a říkají, že je to špatně a že nic takového nikdy 
neviděli.
2. Jiné požadují seznam posunů pro jednotlivá pouzdra a jinak nic 
nenamítají.
3. Dalším je to jedno a říkají, že si tyhle věci stejně vždy zkontrolují a 
upraví tak, aby vše správně fungovalo, protože u dost pouzder se příliš 
významně liší střed, či to, co za něj lidé obvykle považují, od místa 
skutečně vhodného k uchopení strojem.

Mám přejít na přibližně středovou pozici, hledat, jaká pozice je pro dané 
pouzdro skutečně správná (kde?), nebo poslat (1) do (censored)?