spinany zdroj s tlumivkou na zeleze?

Pátek Květen 8 02:25:55 CEST 2015

Pak je tu ještě jedna možnost...

Totiž ta, že filtrační elyty na primáru měniče nejsou dostatečně 
dimenzované a dochází tak k poklesu výstupního proudu z měniče v rytmu 
100 Hz (dvoucestně usměrněné napájení měniče). Prostě z hlediska průběhu 
na výstupu něco jako hybrid mezi 50 Hz trafem a spínaným zdrojem.

To by pak řešila ta větší tlumivka na výstupu svářečky...

--
Jirka

Dne 8.5.2015 v 01:21 Jirka napsal(a):
> "Indukčnost k dobrému hoření oblouku" je pojem, který se táhne z dob 50
> Hz svářecích traf s usměrňovačem na výstupu. Tam pochopitelně byla
> potřeba ona velká indukčnost, protože mezery mezi jednotlivými
> půlsinusovkami (myslím dvoucestně usměrněný průběh) byly významně dlouhé
> a oblouk měl tendenci pohasínat. Indukčnost fungovala jako akumulační a
> dodávala proud v oněch mezerách.
>
> U desítek kHz je situace lepší, protože mezery mezi pulsy jsou mnohem
> kratší a tak stačí výrazně menší indukčnost k tomu, aby se výstupní
> proud co nejvíce blížil stejnosměernému ustálenému průběhu. Navíc je
> otázka, zda za onu mnohem kratší dobu stačí oblouk pohasnout.
>
> Takže u SMPS svářečky (invertoru) by stačila ona menší tlumivka.
>
> Prostě pořád není jasné, proč v té Gamě 160 je tlumivka s železným jádrem.
>
> --
> Jirka
>
> Dne 7.5.2015 v 21:24 Kuba Jan napsal(a):
>> Ano , to názvosloví pro druh jader mám špatně.
>> Ale měl jsem na mysli rozdílné vlastnosti železoprachového jádra ( s
>> příměsí nevodivého plniva)  a jádra z čistého železa ve vztahu ke
>> stejnosměrnému sycení obou materíálů.
>>
>> Co se týče původního dotazu celý "zakopaný  pes" bude určitě v
>> indukčnosti, jak tu někdo zmínil...  Na tom EI  se dá "udělat" mnohem
>> větší indukčnost, než na železoprachu nebo feritu.
>> A ta indukčnost tam je potřeba k dobrému hoření oblouku. K filtraci,
>> odrušení stačí nějaká tlumivka o řády menší indukčnosti předřazená před
>> tou EI .
>> Nakonec možná i parazitní kapacita té EI tlumivky vzhledem k rozdílné
>> konstrukci vinutí na toroidu ( jednovrsvové vinutí )  a na cívce EI bude
>> velká, takže ve svářečce primárně jako "filtrace" neslouží.
>>
>>
>>
>> Dne 7.5.2015 13:15, Jirka napsal(a):
>>> Taky viz
>>> http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=66530
>>> a
>>> *.pdf tamtéž...
>>>
>>> --
>>> Jirka
>>>
>>> Dne 7.5.2015 v 13:13 Jirka napsal(a):
>>>> No, takže tomu "železovému" jádru se vždy říkalo železné, popř. lépe
>>>> skládané z plechů, trafoplechů apod.
>>>> (http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezn%C3%A9_j%C3%A1dro)
>>>>
>>>> Pojem "železové" se používal ve smyslu železoprachové (ferrocart - už
>>>> někdy v 60. letech jako jádra pro VF cívky) - viz též třeba
>>>> http://www.copsu.cz/mikrop/didakticka_pomucka/elektronicke_soucastky/civky.html
>>>>
>>>>
>>>> ...
>>>>
>>>> --
>>>> Jirka
>>>>
>>>> Dne 7.5.2015 v 12:41 Kuba Jan napsal(a):
>>>>> Dne 7.5.2015 11:58, Jirka napsal(a):
>>>>>> Tak to moc nechápu...
>>>>>
>>>>> No především železové a železoprachové jádro jsou rozdílné
>>>>> materiály. To
>>>>> železové jádro je plné železo/ocel a tam budou minimálně mnohem větší
>>>>> ztráty výřivými proudy.
>>>>>   Mám tu "železové" jádro ze starých elektronkových linkových
>>>>> zesilovačů
>>>>> a vlastnost, kdy se ss sycením jádra měnila indukčnost ( přenosové
>>>>> parametry ) přímo využívala.
>>>>>>
>>>>>> 1) na "VF" účely (rozumějme od desítek kHz výše včetně) se používá
>>>>>> prakticky zásadně ferit nebo "železové", lépe železoprachové jádro
>>>>>> (iron powder core). Důvodem je mj. nízká, až nulová el. vodivost
>>>>>> jádra
>>>>>> a tím i eliminace vířivých proudů.
>>>>>>
>>>>>> 2) u feritu je nutno zajistit vzduchovou mezeru externě, železoprach
>>>>>> ji má "integrovanou" v celém objemu - to podle poměru feromagnetika a
>>>>>> plniva, velikosti částic feromagnetika a řady dalších vlivů. Právě
>>>>>> proto je železoprach dominantní u výkonových akumulačních tlumivek ve
>>>>>> spínaných zdrojích.
>>>>>>
>>>>>> 3) vzduchovou mezeru u ryzích feromagnetik bez pojiva (ferit nebo
>>>>>> nějak dotovaná ocel či slitina oceli s dalšími kovy) tedy lze
>>>>>> zajistit
>>>>>> v podstatě stejným způsobem - externě. Co se tvaru jádra týče, nejde
>>>>>> to v podstatě jen u toroidu (tedy pokud ho nepřeříznu).
>>>>>>
>>>>>> Napsal jsem to možná poměrně chaoticky, ale snad je z toho zřejmé, že
>>>>>> o možnost vytvoření vzduchové mezery tady určitě nejde.
>>>>>>
>>>>>> Jde o "záhadné" použití jádra z elektricky vodivého materiálu na
>>>>>> frekvencích desítek kHz...
>>>>>>
>>>>>> --
>>>>>> Jirka
>>>>>>
>>>>>> Dne 7.5.2015 v 11:35 Kuba Jan napsal(a):
>>>>>>> Podle mě jde o  ss sycení. U železového jádra stejnosměrné sycení
>>>>>>> degraduje vlastnost jádra, padá indukčnost.
>>>>>>> U EI jde udělat vzduchová mezera mezi plechy.
>>>>>>>
>>>>>>> Dne 7.5.2015 10:58, Jirka napsal(a):
>>>>>>>> Napadá mě jedině omezení zákmitů na tlumivce prostřednictvím její
>>>>>>>> nízké jakosti (právě těch velkých ztrát), tedy EMC.
>>>>>>>>
>>>>>>>> Pak možná taky cena, i když to záleží na mnoha dalších aspektech.
>>>>>>>>
>>>>>>>> --
>>>>>>>> Jirka
>>>>>>>>
>>>>>>>> Dne 7.5.2015 v 01:47 Vláďa Anděl napsal(a):
>>>>>>>>> Zase se hrabu ve svářečce Gama160 (odrušuju ji) a napadlo mě, co
>>>>>>>>> vede
>>>>>>>>> výrobce spínaných zdrojů k tomu, že tam dávají tlumivku na EI
>>>>>>>>> plechách?
>>>>>>>>> Přece to musí mít velké ztráty. Tlumivka na železném jádru byla
>>>>>>>>> taky u
>>>>>>>>> prvních zdrojů, které nám před 25 lety pro nabíjení baterek
>>>>>>>>> dodávalo
>>>>>>>>> TNZ. Byly to taky svářečky, jen nám tam dávali trafo s nižším
>>>>>>>>> výstupním
>>>>>>>>> napětím. Ale tyhle zdroje měly ještě bipolární výkonové
>>>>>>>>> tranzistory a
>>>>>>>>> pracovaly na 25 KHz. Novější zdroje s MOSFETy už měly vzduchovou
>>>>>>>>> tlumivku. Ta Gama bude mít minimálně 50 KHz a možná 100, proto mě
>>>>>>>>> tlumivka na železe překvapila.
>>>>>>>>> Anděl
>>>>>>>>>
>>>>>>>>>
>>>>>>>>> _______________________________________________
>>>>>>>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>>>>>>>> Hw-list na list.hw.cz
>>>>>>>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>>>>>>>
>>>>>>>> _______________________________________________
>>>>>>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>>>>>>> Hw-list na list.hw.cz
>>>>>>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>>>>>
>>>>>>> _______________________________________________
>>>>>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>>>>>> Hw-list na list.hw.cz
>>>>>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>>>>>
>>>>>> _______________________________________________
>>>>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>>>>> Hw-list na list.hw.cz
>>>>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>>>
>>>>> _______________________________________________
>>>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>>>> Hw-list na list.hw.cz
>>>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>>>
>>>> _______________________________________________
>>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>>> Hw-list na list.hw.cz
>>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>>
>>> _______________________________________________
>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>> Hw-list na list.hw.cz
>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>