[OT] lampovy zesilovac ke kytare

Vláďa Anděl vaelektronik na vaelektronik.cz
Pondělí Červenec 27 15:18:34 CEST 2015


No je fakt že já jsem se s výkonovémi lampovými zesilovači nikdy 
nezabýval. Jen vím že zpětná vazba u tranzistorových je mnohem větší a 
výstupní napětí to udrží přesně. A taky vím že při odpojeném 
reproduktoru u lampového rádia dokázalo při větším vybuzení něco odejít, 
nesmělo to jít naprázdno. Tak ty výkonové jsou asi udělané líp, než ty malé.
Anděl

Dne 27.7.2015 v 14:54 Pavel Troller napsal(a):
> Zdravím,
>    to je velmi zajímavé. Zřejmě se pohybujeme každý v jiné kategorii
> zesilovačů :-).
>    Já se zabývám hlavně komerčními zesilovači, kde je důležité zejména
> dodržení výstupního napětí při různých zatěžovacích impedancích a režimech.
> Např. seřizovací předpis pro zmíněné Mono 50 říká, že při úplném odpojení
> nominální zátěže 250 Ohm při plném vybuzení (kdy je na vystupu tedy 100V)
> smí napětí vzrůst o pouhých 20%. Od toho tam je právě zpětná vazba, která
> stabilizuje zesílení. Ještě dále jdou zesilovače stavěné pro tzv. paralelní
> chod. Ty mají dokonce samostatnou zpětnovazební sběrnici, do které pracují
> všechny zesilovače stejně jako do výstupní sběrnice a přes speciální
> trafa samostatná pro každý zesilovač se vytváří individuální zpětnovazební
> rozdílové signály tak, aby výkon zesilovačů byl rovnoměrně rozložen. Typicky
> se to používalo např. v rozhlasových ústřednách řady AUA nebo AUR a výkonových
> stojanech řady AUC, osazených výkonovými moduly AUJ620 (75W / modul). Bylo to
> provedeno tak, že 100V rozvod měl vlastnosti velmi blízké běžné rozvodné síti
> (230V) a byl "zvyklý" pracovat od minimální zatěžovací impedance dané počtem
> výkonových modulů (tuším 1 - 10) až do prakticky odpojené zátěže (rozdíl např.
> mezi hlášením po celém velkém areálu a do jediné zóny s jedním "dráťáčkem"
> v kanceláři) a na výstupu muselo být opět 100V + max. 20%.
>    Díky tomuto všemu by nemělo být příliš snadné ovlivnit výstupní signál
> různými charakteristikami zatěžovací impedance. Souhlasím ale, že zesilovače
> pro hudebníky budou zřejmě konstruovány zcela jinak a může se tam vliv
> reproduktorových soustav projevit podstatně více.
>
>    Zdraví Pavel
>
>> Výstupní impedance zesilovače je něco jiného, než jmenovitá zatěžovací. Ta
>> výstupní je u tranzistorového zesilovače prakticky nulová a tlumí rezonanci
>> reproduktoru. U lamp nebylo zvykem a kvůli fázovým posunům ani není možné
>> zavést tak silnou zpětnou vazbu přes výstupní trafo, proto bude výstupní
>> impedance víc daná impedancí elektronek a vlastnostmi trafa. Skutečně pak
>> záleží na kombinaci bedny + zesilovače, aby to dobře hrálo. Ale je fakt, že
>> třeba u el. kytary jsou ty rezonance potřeba a počítá se s nimi, protože na
>> samotné kytaře bez ozvučné desky nemá co rezonovat a je potřeba ten zvuk
>> dotvořit. Proto bude něco jiné vhodné pro kytaru a něco jiné pro zpěv, kde
>> by to mělo chodit pokud možno rovně. Myslím že nějaký zvukový ideál třeba
>> pro kytaru nebo pro basovku neexistuje a muzikant si sám musí vybrat, co se
>> mu nejvíc líbí.
>> Anděl
>>
>> Dne 27.7.2015 v 7:20 Pavel Troller napsal(a):
>>> Zdravím,
>>>     tohle by mne docela zajímalo, protože se zesilovači zabývám a lampovými
>>> též (či spíše hlavně :-) ).
>>>     Přeci výstupní odpor bude přesně dán vlastnostmi výstupního trafa a je to
>>> víceméně štítkový údaj zesilovače. Je pravdou, že impedance anodového obvodu
>>> koncového stupně je mnohem vyšší, ale výstupní trafo jej ztransformuje a pokud
>>> je uváděna impedance výstupu např. 8 Ohm, měla by snad být stejných 8 Ohm,
>>> jako z tranzistorového zesilovače. Je pravdou, že moderní zesilovače nemají na
>>> výstupu trafo, takže ta impedance bude mít asi trošku jiný charakter než
>>> impedance elektronkového zesilovače, bude asi "reálnější" oproti induktivnímu
>>> charakteru trafa, ale myslím si, že to se projeví až někde mimo slyšitelné
>>> pásmo. Osobně z poslední doby mám velmi dobré zkušenosti např. s klasickým
>>> zesilovačem Mono 50, budícím přes převodní trafo Tesla PT50 100V/4Ohm starou
>>> německou dvoupásmovou bednu Perpetuum-Ebner LB20T. Já nejsem hifista, mám tzv.
>>> "technický sluch", který snad není zatížen mýty a pověrami, ale slyší celkem
>>> dobře i malé zkreslení či jiné artefakty v reprodukci a musím říct, že tahle
>>> kombinace hraje opravdu velmi dobře. I při plném vybuzení i přes mírné
>>> přetížení zesilovače (Mono 50 má trvalý výstupní výkon 40W a trafo je vinuté
>>> na 50W, čili ty 4 Ohm budou ztransformovány na méně než optimálních 250 Ohm)
>>> je zvuk čistý a jasný, vyvážený a "dobře definovaný" - nevím, jak to říci, ale
>>> prostě tam je to, co tam má být, a nic moc jiného navíc :-).
>>>
>>> Zdraví Pavel
>>>
>>>> Myslím že reprobedny pro lampové zesilovače jsou koncipované jinak, než
>>>> bedny pro moderní tranzistorové zesilovače. Lampové zesilovače mají větší
>>>> výstupní odpor, nezatlumují tolik rezonanci reproduktorů. V době elektronek
>>>> se s tím počítalo, ladila se rezonance bedny + reproduktoru a vliv měla i
>>>> indukčnost výstupního trafa. Lampový zesilovač s moderní bednou nejspíš moc
>>>> nepůjde dohromady. I když u těch muzikantských věcí je to třeba jinak, než
>>>> u klasické hifi techniky.
>>>> Anděl
>>>>
>>>> Dne 26.7.2015 v 21:21 Ondřej Kozumplík napsal(a):
>>>>> Zdravim, co do zvukovych kvalit, to je na sluchovych preferencich kazdeho
>>>>> soudruha. Ta cena za celolampovy dvoukanal neni nijak premrstena. Znacka
>>>>> to taky neni neznama. 45W je odpovidajici osazenym koncovym lampam 6L6.
>>>>> Akorat dejte pozor pri posuzovani libosti zvuku - strasne moc zalezi na
>>>>> reprobedne. Zkouset optimalne s tim, cim to pak bude provozovat. Kvalitni
>>>>> bedna je zaklad.
>>>>>
>>>>> Ataman
>>>>> http://www.hysteria-metal.cz
>>>>>
>>>>> Dne 26. července 2015 21:10 Jaroslav Buchta <jaroslav.buchta na hascomp.cz
>>>>> <mailto:jaroslav.buchta na hascomp.cz>> napsal(a):
>>>>>
>>>>>       Co rikate na neco takoveho http://kytary.cz/randall-rd45he/HN134662/
>>>>>       Mladej si to vyhlidnul, vubec nedokazu posoudit, jestli je to
>>>>>       uplnej kvalitativni/cenovej ulet nebo se da pouzivat?
>>>>>       Ten vykon je nejak real nebo cinskej ? Si nedovedu ani predstavit,
>>>>>       kolik by to muselo zrat...
>>>>>
>>> _______________________________________________
>>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>>> Hw-list na list.hw.cz
>>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>>
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>



Další informace o konferenci Hw-list