[OT] lampovy zesilovac ke kytare

Pondělí Červenec 27 14:54:12 CEST 2015

Zdravím,
  to je velmi zajímavé. Zřejmě se pohybujeme každý v jiné kategorii
zesilovačů :-).
  Já se zabývám hlavně komerčními zesilovači, kde je důležité zejména 
dodržení výstupního napětí při různých zatěžovacích impedancích a režimech.
Např. seřizovací předpis pro zmíněné Mono 50 říká, že při úplném odpojení
nominální zátěže 250 Ohm při plném vybuzení (kdy je na vystupu tedy 100V)
smí napětí vzrůst o pouhých 20%. Od toho tam je právě zpětná vazba, která
stabilizuje zesílení. Ještě dále jdou zesilovače stavěné pro tzv. paralelní
chod. Ty mají dokonce samostatnou zpětnovazební sběrnici, do které pracují
všechny zesilovače stejně jako do výstupní sběrnice a přes speciální 
trafa samostatná pro každý zesilovač se vytváří individuální zpětnovazební
rozdílové signály tak, aby výkon zesilovačů byl rovnoměrně rozložen. Typicky
se to používalo např. v rozhlasových ústřednách řady AUA nebo AUR a výkonových
stojanech řady AUC, osazených výkonovými moduly AUJ620 (75W / modul). Bylo to
provedeno tak, že 100V rozvod měl vlastnosti velmi blízké běžné rozvodné síti
(230V) a byl "zvyklý" pracovat od minimální zatěžovací impedance dané počtem
výkonových modulů (tuším 1 - 10) až do prakticky odpojené zátěže (rozdíl např.
mezi hlášením po celém velkém areálu a do jediné zóny s jedním "dráťáčkem"
v kanceláři) a na výstupu muselo být opět 100V + max. 20%.
  Díky tomuto všemu by nemělo být příliš snadné ovlivnit výstupní signál
různými charakteristikami zatěžovací impedance. Souhlasím ale, že zesilovače
pro hudebníky budou zřejmě konstruovány zcela jinak a může se tam vliv
reproduktorových soustav projevit podstatně více.

  Zdraví Pavel

> Výstupní impedance zesilovače je něco jiného, než jmenovitá zatěžovací. Ta 
> výstupní je u tranzistorového zesilovače prakticky nulová a tlumí rezonanci 
> reproduktoru. U lamp nebylo zvykem a kvůli fázovým posunům ani není možné 
> zavést tak silnou zpětnou vazbu přes výstupní trafo, proto bude výstupní 
> impedance víc daná impedancí elektronek a vlastnostmi trafa. Skutečně pak 
> záleží na kombinaci bedny + zesilovače, aby to dobře hrálo. Ale je fakt, že 
> třeba u el. kytary jsou ty rezonance potřeba a počítá se s nimi, protože na 
> samotné kytaře bez ozvučné desky nemá co rezonovat a je potřeba ten zvuk 
> dotvořit. Proto bude něco jiné vhodné pro kytaru a něco jiné pro zpěv, kde 
> by to mělo chodit pokud možno rovně. Myslím že nějaký zvukový ideál třeba 
> pro kytaru nebo pro basovku neexistuje a muzikant si sám musí vybrat, co se 
> mu nejvíc líbí.
> Anděl
>
> Dne 27.7.2015 v 7:20 Pavel Troller napsal(a):
>> Zdravím,
>>    tohle by mne docela zajímalo, protože se zesilovači zabývám a lampovými
>> též (či spíše hlavně :-) ).
>>    Přeci výstupní odpor bude přesně dán vlastnostmi výstupního trafa a je to
>> víceméně štítkový údaj zesilovače. Je pravdou, že impedance anodového obvodu
>> koncového stupně je mnohem vyšší, ale výstupní trafo jej ztransformuje a pokud
>> je uváděna impedance výstupu např. 8 Ohm, měla by snad být stejných 8 Ohm,
>> jako z tranzistorového zesilovače. Je pravdou, že moderní zesilovače nemají na
>> výstupu trafo, takže ta impedance bude mít asi trošku jiný charakter než
>> impedance elektronkového zesilovače, bude asi "reálnější" oproti induktivnímu
>> charakteru trafa, ale myslím si, že to se projeví až někde mimo slyšitelné
>> pásmo. Osobně z poslední doby mám velmi dobré zkušenosti např. s klasickým
>> zesilovačem Mono 50, budícím přes převodní trafo Tesla PT50 100V/4Ohm starou
>> německou dvoupásmovou bednu Perpetuum-Ebner LB20T. Já nejsem hifista, mám tzv.
>> "technický sluch", který snad není zatížen mýty a pověrami, ale slyší celkem
>> dobře i malé zkreslení či jiné artefakty v reprodukci a musím říct, že tahle
>> kombinace hraje opravdu velmi dobře. I při plném vybuzení i přes mírné
>> přetížení zesilovače (Mono 50 má trvalý výstupní výkon 40W a trafo je vinuté
>> na 50W, čili ty 4 Ohm budou ztransformovány na méně než optimálních 250 Ohm)
>> je zvuk čistý a jasný, vyvážený a "dobře definovaný" - nevím, jak to říci, ale
>> prostě tam je to, co tam má být, a nic moc jiného navíc :-).
>>
>> Zdraví Pavel
>>
>>> Myslím že reprobedny pro lampové zesilovače jsou koncipované jinak, než
>>> bedny pro moderní tranzistorové zesilovače. Lampové zesilovače mají větší
>>> výstupní odpor, nezatlumují tolik rezonanci reproduktorů. V době elektronek
>>> se s tím počítalo, ladila se rezonance bedny + reproduktoru a vliv měla i
>>> indukčnost výstupního trafa. Lampový zesilovač s moderní bednou nejspíš moc
>>> nepůjde dohromady. I když u těch muzikantských věcí je to třeba jinak, než
>>> u klasické hifi techniky.
>>> Anděl
>>>
>>> Dne 26.7.2015 v 21:21 Ondřej Kozumplík napsal(a):
>>>> Zdravim, co do zvukovych kvalit, to je na sluchovych preferencich kazdeho
>>>> soudruha. Ta cena za celolampovy dvoukanal neni nijak premrstena. Znacka
>>>> to taky neni neznama. 45W je odpovidajici osazenym koncovym lampam 6L6.
>>>> Akorat dejte pozor pri posuzovani libosti zvuku - strasne moc zalezi na
>>>> reprobedne. Zkouset optimalne s tim, cim to pak bude provozovat. Kvalitni
>>>> bedna je zaklad.
>>>>
>>>> Ataman
>>>> http://www.hysteria-metal.cz
>>>>
>>>> Dne 26. července 2015 21:10 Jaroslav Buchta <jaroslav.buchta na hascomp.cz
>>>> <mailto:jaroslav.buchta na hascomp.cz>> napsal(a):
>>>>
>>>>      Co rikate na neco takoveho http://kytary.cz/randall-rd45he/HN134662/
>>>>      Mladej si to vyhlidnul, vubec nedokazu posoudit, jestli je to
>>>>      uplnej kvalitativni/cenovej ulet nebo se da pouzivat?
>>>>      Ten vykon je nejak real nebo cinskej ? Si nedovedu ani predstavit,
>>>>      kolik by to muselo zrat...
>>>>
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
>> Hw-list na list.hw.cz
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>>
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list