Buzeni anod u VFD

[Pavel Hudeček]

Nepřehlédl, možné to je. Třeba Tesla dělala k digitronům MH74141 a ten byl 
OC. U Maximů jen při návrhu toho IO více mysleli na spotřebu. Rozdíl 
spotřeby by mohl být několikanásobný a to třeba u bateriové kalkulačky bude 
dost zásadní.

Je nutno samozřejmě počítat s tím, že odpor v sérii znamená použít vyšší 
napětí, aby při průchodu požadovaného proudu bylo na A požadované napětí. 
Příklad:

Odpor 100k, katalogem požadováno 60 V, nominální odběr 1 mA:
- Aby na výstupu bylo 60 V při 1 mA, na vstupu musí být 160 V.
- Při zhasnutí zkratem bude procházet 1,6 mA a ztrácet se bude 256 mW.
- Tma na takové sedmisegmentovce s DT bude celkem 2 W ztrát na R.
- Plné rozsvícení obnáší 160 mW x 8 = 1,28 W
- cca 1,5 W při 50 % rozsvícených

Bez odporů, jinak vše stejné:
- Při tmě 0 W
- Při všech segmentech svítících 0,48 W
- 0,24 W při 50 % rozsvícených

PH




Od: RV <vicek.radek na cpost.cz>

"udelal jsem doma probirku veci co mam odlozene do supliku "az bude cas" 
a mam tam i celkem pekne itrony vcetne jednoho 13 mistneho pomerne 
velkeho kalkulackoveho displeje.

Uz jsem jej promeril vse funguje - dokonce ma i kompenzaci zhaveni pro 
DC provoz - mam dokonce dva kousky MAX6921, ktere jsou primo urcene na 
ovladani VFD.

Nicmene marne premyslim (na prakticky test jsem se jeste nedostal) proc 
se pouziva horni budic s tranzistorem PNP a nestaci jen budic se 
spolecnym emitorem a kolektorovym odporem vuci anodovemu napeti? 
Vzhledem k minimalnimu proudu anody muzou byt kolektorove odpory v 
radech stovek kohmu - co se tyka ovladani tak je to jen o obracene logice.

Prehlidl jsem neco?"
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20150107/1c5d05b9/attachment.html>