Mech: tabuka zatizeni ozubenych kol

balu@home balu na k-net.fr
Pátek Leden 2 11:30:15 CET 2015


Zdravim,

s tym materialom sa mi to nezda. Pri kazdej tavbe sa odoberaju vzorky 
este tekutej ocele a robi sa priebezna a presna chemicka analyza pred 
tym ze sa zacnu pridavat primesy. Material je zaradeny do kvalitativnych 
skupin podla noriem a vyraba sa cielene, nie "tak co sa nam podari dnes 
namiesat".
Videl som archivny dokument na CT kde ukazovali ako vylepsili analyzu v 
niektorej Ceskoslovenskej huti uz okolo 50-tych rokov.

Myslim ze podobne to bude aj s tymi zubami. V spomenutych skriptach mi 
tie vztahy od pohladu prisli ako v rychlej prirucke pre robotnika do 
fabriky. Myslim si ze vo vsetkych tych bulharskych konstantach je 
skrytych tolko bezpecnostnych faktorov ze keby sa to ocistilo a ostal by 
len jeden tak by polahky bol aj 9.5.

Ale ak niekto seriozne navrhuje prevodovku, alebo nejaky prevod do 
stroja, kde musi zarucit ze bude fungovat x rokov a nebude to totalny 
overkill tak sa musi zacat zaujimat odkial je ta konstanta, odkial je 
hento cislo, ake su tam predpoklady, co bolo zanedbane.

Neverim tomu ze strojarstvo je odkazane na bulharske konstanty.

b.


On 02/01/2015 09:25, Martin Locker wrote:
>
> Zdravím,
>
>
> já bych to duchřinou nenazýval. Hlavní problém (oproti elektrice) vidím v tom, že ve strojařině pracuju s velmi nejistými hodnotami na začátku, tj. vlastnosti materiálu. Prostě záleží jak se "v hutích ten den vyspali, co tam přihodili za šrot a kolik lopat legovacích prvků tam dělník přihodil".
>
>
>
> 1. Proto ve veškerých výpočtech najdete kouzelný koeficient bezpečnosti zohledňující jak hodně tomu nevěřím, resp. jakou chci rezervu.
> To volím hlavně podle toho k čemu je daná součást určená - pokud o nic nejde tak stačí těch 10-20% navíc, pokud jde o život, tak se dává i několikanásobek (ale určitě pro ozubené soukolí nedám 9,5).
>
>
> 2. Další velmi neurčitá věc je vlastní zatížení, nikdo vám neřekne jaká je, kde síla. Samozřejmě přenášenou sílu obvykle u převodovky znám (ale když třeba navrhuju zavěšení kol auta, tak mi nikdo neřekne jaká síla vznikne, když vletím do díry na našich silnicích).
>
>
> 3. Dnes menší vliv (ale dříve dost podstatný) je i vlastní výroba, hlavně tepelné zpracování. Zde záleží na dodržení všech parametrů (teplota, čas, ..) a to jak to dopadne opět souvisí s tím, jaký materiál jsem dostal na začátku.
>
>
> Takže něco počítat "přesně" je naprostý nesmysl, neboť udělám přesný výpočet z velmi nepřesných vstupních údajů. Proto vznikla spousta zjednodušených postupů výpočtů a mnoho kostrukcí se navrhuje citem. I když dnes jde většina věcí spočítat - co je ovšem dost průšvich. Protože spousta "nových" konstruktérů má pocit, že když jim po přeci počítač spočítal, tak je to dobře. Výsledek vám uvedou na setiny procent a jsou spokojeni (bohužel většinou nemají takovou praxi, aby správně určili hlavně zatížení ad 2. a tedy celý výpočet je pro kočku).
>
>
>
> Alespoň toto se snažím svým žákům vštípit, aby nám zase něco nespadlo na hlavu. Poslední hodinu před Vánoci jsem si s nimi právě hrál s výpočty MKP, kde oni to počítali na počítači a já ručně (samozřejmě tak 10x rychleji než na tom počítači) i s mým odhadem o kolik se bude lišit výsledek. A musím říci, že to téměř sedlo (tedy odhadl jsem např., že to bude tak o 20% více než jsem spočítal přibližně a vždycky jsem se do toho vešel).
> Bohužel v praxi konstruktéři, kteří u práce myslí, se hledají těžko.
>
>
> S přáním všecho dobrého do nového roku
>
>
> Martin Locker
>
>
> Toť jen postesknutí pouhého učitele.


Další informace o konferenci Hw-list