trochu se ucim delat s 200 MHz osciloskopem

[Balu]

Takto polozena otazka nema nic spolocne s tym ako su daleko simulacne programy. Programy len pocitaju to co im zadate. Fyzikalne zakony funguju rovnako v celom vesmire.
Pokial do simulatora zadate kompletny model vratane vsetkych schovanych parazitnych prvkov vyrata vam presne to co odmerate v realnom obvode. 
Ked simulujete musite vediet co robite. Co vsetko pokryvaju modely a ako verne pokryvaju realitu. Spoliehat sa na to ze pocitac vsetko vie je velmi nebezpecne...
B.


On 4.5.2013, at 11:49, "Kubat Tomas" <tomas_k na comap.cz> wrote:

> Dobry den.
> Sleduju to vlakno jen okrajove, v prekladu, proste do toho skoro nevidim :-).
> Chtel jsem se zeptat vsech co to sleduji, ukazala by se takova chyba v nejakem simulacnim programu ?
> To jen, jak jsou ty dnesni simulacni sw. daleko ...
> Diky. 
> tomik.     
> 
> -----Original Message-----
> From: hw-list-bounces na list.hw.cz [mailto:hw-list-bounces na list.hw.cz] On Behalf Of Vláďa Anděl
> Sent: Saturday, May 04, 2013 11:39 AM
> To: HW-news
> Subject: Re: trochu se ucim delat s 200 MHz osciloskopem
> 
> O časování FETů nejde, to dělá budič automaticky.
> 
> Při slabém budiči je problém během nárůstu napětí udržet spodní FET zavřený, ale vypadá to, že i tady jsem se bál zbytečně. Ono se mi tam sice v zákmitech objevovalo skoro 5V, ale zjistil jsem že ta 60 MHz sonda si na 150 MHz tak trochu vymýšlí a dokonce ty zákmity vypadají úplně jinak, když začnu přepínat velikost paměti u osciloskopu. Připadá mi to asi podobné, jako to vyhlazování křivek, co na grafech umí udělat Excel. A pak něčemu věřte... Když si ty 150 MHz vlnky odmyslím (na vstupní kapasitě FETu 1nF je to asi blbost), napětí G spodního FETu vyleze na 2V, což je ještě v pohodě. Otevírat se začne až na 3,5 až 4V.
> 
> Ještě dělám měření na jiném (prototypovém) měniči, kde je všechno studené, ale který běhá jen na 50 KHz.
> Takže - jak člověk snadno podlehne poplašné zprávě...
> 
> tranzistor T1 ač podle mých předpokladů měl být studený, byl horký. 
> Výkonovou ztrátu jsem počítal blbě - dead time jsem během periody počítal jeden a jsou tam dva, 460 a 520 ns. Bylo tam něco přes 150 KHz, doba periody 6,5us. Při proudu 1A udělá dead time 105mW. K tomu cca 75mW na Rdson a nějaké přepínací ztráty a jsme na 250-300mW. K těm ztrátám - ještě je problém, že během dead time teče proud přes substrátovou diodu, která není shotky a není zrovna nejrychlejší. Píšou jí recovery time 50ns. Právě tohle může způsobovat ty zákmity při sepnutí horního FETu, při spínání spodního probíhá všechno v pořádku a bez zákmitů. Při těch zákmitech mohou být přepínací ztráty ještě větší, než k čemu jsem se dopočítal, protože před rozepnutím diody naroste proud na víc než na ten 1A :-( Pouzdro SO8 má 50K/W a takhle prstem se ta teplota blbě odhaduje
> - kdyby měl třeba jen 60 st, může se to zdát horké a při tom o nic nejde.
> Možná by pro odrušení stačilo paralelně k spodnímu FETu přidat shotky diodu, ale to už bych si u 1A měniče musel připadat jak pako. Ale zkusím, co to udělá.
> 
> U stejně zapojeného měniče, se stejnými průběhy při spínání je všechno studené, protože dead time je vzhledem k periodě krátký a klesnou i další přepínací ztráty.
> 
> Ohledně té horké (odcházející) diody D3 - při zákmitech 150 MHz je doba periody 6,6ns, dioda má dobu rozepnutí 4ns. Možná v tom je problém - po odstranění zákmitů i při kmitočtu měniče 150 KHz už dioda tak horká nebyla a při 50 KHz je studená.
> 
> Takže - jak píšete, je IN všude místo diod strkat FETy, ale taky je IN dělat tyhle měnie na co nejvyšším kmitočtu. Jen to jaxi obojí nějak nejde dohromady - nebo jo, ale s integráčem, který obsahuje všechno (budič, výkonové tranzistory) a všechno je to optimalizované tak, aby nenastávaly problémy.
> 
> Anděl
> 
> Dne 4.5.2013 3:42, Milan Mlynarčík napsal(a):
>> Kupodivu si tuto Vasu (predpokladam spravnu) pripomienku skoro nikto 
>> nevsimol. Pokial by namiesto spodneho FETu  bola Schotky dioda, asi by 
>> to fungovalo bez problemu. Ale teraz je IN tam vsade pchat FETy a 
>> pokial sa pouzije nespravne casovanie (co je v pripade diody 
>> automaticky), je o problem postarane.
>> 
>> 
>> 
>>                                              Milan  Mlynarčík
>> 
>> 
>> 
>> 
>> ----- Original Message ----- From: "Petr Simek"
>> 
>> Jak je to buzene ? Jde o to ze pokud ten spodni FET zustane sepnuty 
>> delsi dobu nez se vybiji civka tak se ta civka zacne nabijet obracene 
>> z C9 a pak pri sepnuti horniho FETu bude tlacit proud zpet do napajeni 
>> a to by mohlo delat ty peaky na napajeci vetvi.
>> 
>> 
>> _______________________________________________
>> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz Hw-list na list.hw.cz 
>> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>> 
> 
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list