trochu se ucim delat s 200 MHz osciloskopem

Vláďa Anděl vaelektronik na vaelektronik.cz
Pátek Květen 3 19:58:21 CEST 2013


takže na obrazovce je:
http://vaelektronik.cz/fotky/hantek17_1.gif
žlutá napětí na spoji tranzistorů dolního D a horního S
modrá G horního tranzistoru, ale proti zemi. Takže jeho skutečné řídící 
napětí je rozdíl těch dvou čar. V G horního je odpor 22 ohm.
http://vaelektronik.cz/fotky/hantek17_3.gif
to samé, jenže bez odporu.
http://vaelektronik.cz/fotky/hantek17_4.gif
tady je na modré G spodního FETu.
Ten ohřev D3 opravdu nevím, myslím že výstupní obvod (otevření spodního 
tranzistoru během otevírání horního) by na to neměl mít vliv. Asi k 
diodě dám malý odpor a podívám se, co je tam za špičky.

K C2 jsem zkusil dát kousek drátu, rozdíl byl minimální. On tam nevadí 
odpor toho spoje, ale jeho indukčnost.  C2 je X7R, myslím že pro tohle 
by měl být vhoodný - ostatně když měřím přímo na C2, tam jsou zákmity 
max. 0,5V. Všechen bordel je pak na přívodech.
O nelinearitě kapacity samosřejmě vím, u hmoty X7R to není tak strašné 
(možná pokles při max. napětí o 20%?)

Paralelně jsem dal 100nF, jak už jsem psal, přímo nad pouzdro 
tranzistoru (C2 je vedle). To jediné pomohlo od zákmitů, né od ohřevu T1.

Blokování U2 - kupodivu tam stačilo paralelně přidat drát na posílení 
země, po zablokování T1 je napájení U2 čisté (zvlnění pod 100mV). Je 
vidět, že tam moc velký proud neteče.
Myslím že jediný problém je otevírání toho spodního fetu (obrázek 4) 
jeho zpětnovazební kapacitou, protože ten blokovací kondenzátor 100nF 
nad T1 byl po chvíli docela horký.
Tyhle tranzistory se dokážou otevřít na pořádný proud - zkusím najít 
nějaký s menší kapacitou a s vyšším prahovým napětím.
Anděl


Dne 3.5.2013 19:01, Jan Waclawek napsal(a):
> Co to vlastne vidime na tych obrazkoch? V ktorych bodoch (fyzicky) su
> oprete oba body sondy?
>
> Ako vysvetlujete ohrev/odidenie D3?
>
> Ak sa Vam zda draha od C2 k T1 dlha, skratte ju drotom ponad; horsie to uz
> snad nemoze byt. Zmenilo to nieco?
>
> Aky je mimochodom ohmicky odpor tej drahy?
>
>
>> - C2 je skuteènì keramika, tantal bych pro jeho vìt¹í vnitøní odpor
>> neriskoval
> O aku keramiku PRESNE ide?
>
> Poznate vlastnosti tychto velkokapacitnych keramickych kondenzatorov, najma
> co sa tyka rezonancnej frekvencie a (co je este zaujimavejsie) nelinearity
> permitivity/kapacity?
>
>
>> a mám dojem ¾e 4M7/50 bych v ¹uplíèku tì¾ko hledal.
> Preco prave 4M7?
> Mozete skusit aj normalny elyt, samozrejme paralelne so strednou a malou
> keramikou.
>
>
>> Navíc
>> nevím jak je to s ¾ivotností tantalù, na keramice snad nemá co odejít.
> Ajajaj....
>
>
>> - kapacita paralelnì k C2 pomù¾e ale né proto ¾e by bylo v tomto pøípadì
>> a¾ tak nutné kombinovat rùzné velikosti kapacit, ale proto, ¾e pøívody k
>> C2 jsou pøíli¹ dlouhé a tenké
> A ako ste tu paralelnu kapacitu dali? Metodou suloziacich cipov priamo na
> C2, alebo niekde inde? A aku velku a aky druh?
>
> Ja netvrdim, ze veskery problem je v C2, len chcem, aby ste to uvazili ako
> jeden z faktorov a mali na mysli, ze tie velkokapacitne keramiky nie su
> ziadny zazrak, naopak.
>
> A co blokovanie U2, ta tenka zem, co obchadza od C11 spodok U2, to nevadi?
> Ja neviem, pytam sa. A ten kusok vodica od C11 co je spolocny k T1 aj U2,
> to mi je tiez podozrive. Sa mi zda, ze niekde medzi D3 a R9 by sa mohol
> dat este jeden blokovaci kondik, co to spravi?
>
>
> Predpokladam, ze AN-978 mate precitany odpredu-odzadu...
>
>
>
>> A to nejlep¹í nakonec ... osciloskop mám pùvodnì 60 MHz roz¹íøený na
>> 200. Jen¾e sondy k nìmu mají psaných 60 Hz,
> No, asi 60MHz... :-) Nojo, bohuzial, s megahertzami u osciloskopov je to
> ako s megapixelmi u fotakov.
>
>
> Aby ste chapali, NIKDY som nic podobne neladil a VOBEC netusim, v com je
> problem. Len ma napadlo niekolko otazok.
>
>
> wek
>
> _______________________________________________
> HW-list mailing list  -  sponsored by www.HW.cz
> Hw-list na list.hw.cz
> http://list.hw.cz/mailman/listinfo/hw-list
>



Další informace o konferenci Hw-list