Paralelni razeni MOSFETu v lin. rezimu

Pavel Kadečka pavel.kadecka na gmail.com
Středa Srpen 14 08:03:45 CEST 2013


Proč jste neudělali spoj šroubováním, tj. konec drátu mezi dva sešroubované
kusy mědi, kde by ještě mohla být drážka, aby odpovídala tomu drátu?
Připadá mi to jednodušší než to pájení. I na případný servis. Nebo jste
dělali pokus a neosvědčilo se to? Pravda je, že by to bylo nějakých šroubů.

Všechny pájené spoje po 10 letech drží? Děláte nějaké zkoušky, jestli se to
v místě spojů nehřeje? Třeba infrakamerou, to by bylo i efektní ;) Nebo
prostě teploměrem.

Že se dráty vlní každý jinak... pokud se navzájem nedotknou, tak to ničemu
nevadí. Ale docela bych chtěl vidět, jak to vypadá, nemáte fotku?

P.K.


Dne 13. srpna 2013 12:15 Vláďa Anděl <vaelektronik na vaelektronik.cz>napsal(a):

> Nerez s mědí je pájený stříbrem a po mnoha letech provozu musím říct, že
> to pájení je sice zelené, ale drží. Tehdy na to v jedné spřátelené firmě
> kupovali ruskou svářečku co rozkládá vodu a vaří kyslíkovodíkovým plamenem
> (už nevím, proč to nešlo autogenem). Asi týden jejich mechanikovi trvalo,
> než se s tím naučil. Říkal že plamenem nesmí na ten nerezový drát, že
> zasvítí, na povrchu zoxiduje a pak už pájet nejde. Na straně, kde dráty
> pájeli do velkého měděného plocháče, museli to hodně předehřívat. To byl
> taky problém, protože měď jim oxidovala a když to ohřáli moc, tavily se
> sousední spoje.
> Roztažnost je u těch drátů problém, který se podcenil. Chtělo to dráty
> uprostřed trošku ohnout, aby byl dán směr kam se má vyboulit. Takhle se
> vlní každý jinak. Ale funguje to :-) Zítra tam zrovna jedu, můžu nafotit,
> jak taková věc vypadá po snad 10 letech provozu.
> Anděl
------------- další část ---------------
HTML příloha byla odstraněna...
URL: <http://list.hw.cz/pipermail/hw-list/attachments/20130814/b89a5dc4/attachment.htm>


Další informace o konferenci Hw-list