<div dir="ltr">Proč jste neudělali spoj šroubováním, tj. konec drátu mezi dva sešroubované kusy mědi, kde by ještě mohla být drážka, aby odpovídala tomu drátu? Připadá mi to jednodušší než to pájení. I na případný servis. Nebo jste dělali pokus a neosvědčilo se to? Pravda je, že by to bylo nějakých šroubů.<div>
<br></div><div>Všechny pájené spoje po 10 letech drží? Děláte nějaké zkoušky, jestli se to v místě spojů nehřeje? Třeba infrakamerou, to by bylo i efektní ;) Nebo prostě teploměrem.</div><div><br></div><div>Že se dráty vlní každý jinak... pokud se navzájem nedotknou, tak to ničemu nevadí. Ale docela bych chtěl vidět, jak to vypadá, nemáte fotku?<br>
<div><br></div><div>P.K.<br><div class="gmail_extra"><br><br><div class="gmail_quote">Dne 13. srpna 2013 12:15 Vláďa Anděl <span dir="ltr">&lt;<a href="mailto:vaelektronik@vaelektronik.cz" target="_blank">vaelektronik@vaelektronik.cz</a>&gt;</span> napsal(a):<br>
<blockquote class="gmail_quote" style="margin:0 0 0 .8ex;border-left:1px #ccc solid;padding-left:1ex">Nerez s mědí je pájený stříbrem a po mnoha letech provozu musím říct, že to pájení je sice zelené, ale drží. Tehdy na to v jedné spřátelené firmě kupovali ruskou svářečku co rozkládá vodu a vaří kyslíkovodíkovým plamenem (už nevím, proč to nešlo autogenem). Asi týden jejich mechanikovi trvalo, než se s tím naučil. Říkal že plamenem nesmí na ten nerezový drát, že zasvítí, na povrchu zoxiduje a pak už pájet nejde. Na straně, kde dráty pájeli do velkého měděného plocháče, museli to hodně předehřívat. To byl taky problém, protože měď jim oxidovala a když to ohřáli moc, tavily se sousední spoje.<br>

Roztažnost je u těch drátů problém, který se podcenil. Chtělo to dráty uprostřed trošku ohnout, aby byl dán směr kam se má vyboulit. Takhle se vlní každý jinak. Ale funguje to :-) Zítra tam zrovna jedu, můžu nafotit, jak taková věc vypadá po snad 10 letech provozu.<br>

Anděl</blockquote></div></div></div></div></div>