Zajimava zavada osciloskopu Hantek DSO5062B

[Pavel Hudecek]

Právě na to rozšíření paměti jsem si při tom vzpomněl. Už tehdy mi bylo 
jasné, že ten osciloskop by byl dražší, kdyby měl mít paměť menší, protože 
jich tam z důvodu paralelismu bude hodně.

Ale Rigol za 7000 Kč to nemá, takže samozřejmé to není:-)

PH

From: "balu na home" <balu na k-net.fr>
praveze si myslim ze to je uz celkom samozrejme. Vsetko funguje masivne
paralelne, z prevodnika lezie povedzme 10Gsps/8 bitov. To sa rozdeli
napriklad na 8-16 paralelnych streamov (8 bitov x 8 streamov = 64 (128)
bitova zbernica) a uz sme na 1.25Gsps (625 HMz). Pouzivaju sa normalne
procesory a normalne pocitacove pamate.
Kedysi boli strasne drahe a par milionov extra pamatovych bodov stalo
tolko co cely osciloskop. Teraz to u niektorych vyrobcov stoji tolko
isto. Ale ked chcete rozsirit pamat na dvojnasobok (pytali si za to vyse
12k Eur) dostali sme od Tektronixu len aktivacny softwarovy kod.
Keby na tu extra pamat neboli naklady par eur tak ju tam uz od vyroby
nedavaju. A lacne pamate su klasicke pocitacove moduly.
To iste so spracovanim priebehov. 8 jadrovy procesor dokaze velmi vela.

On Apr/22/2013 13:36, Pavel Hudecek wrote:
> Samozřejmé to zdaleka není (tedy alespoň mimo CERN), dokonce je to stále
> velmi HW náročné a výrobce se s tím vždy rád pochlubí. Je nutné si
> uvědomit, že tam paralelně probíhá několik procesů nad pamětí, přičemž
> ten potenciálně nejrychlejší přičítá k aktuálnímu bodu (X vodorovná
> pozice na obrazovce, nebo ve větším bloku, pokud má jít dodatečně
> zoomovat, Y svislá, dle ADC, tedy vlastně náhodná) nějakou hodnotu, ale
> jen do maxima (např. 255) bez přetečení  - moc hezké třeba při 10 GS/s,.
> Pak je tam to čtení celé plochy, nebo výřezu, dle snímkové frekvence a
> pomalé ztmavování celé plochy nastavenou rychlostí.