Re: OT: Úvaha

[Pavel Hudecek]

Ono je to trochu jinak. Paměť má nějaké základní hodiny, které se do ní 
pouští (např. 266 MHz). Z toho se vynásobí požadovaná frekvence pro sběrnici 
(např. 1066 MHz) a tím se časuje přenos dat. Že se paralelně přenáší víc než 
8 bitů je samozřejmé už desítky let (do 386 šlo 32b, do Pentia 64). Rychlost 
se dále zvýšila metodou DDR, kdy se při stejné frekvenci zdvojnásobí datový 
tok, protože se přenáší s oběma hranami hodin.

Výsledkem tedy je, že do DDR3 pustíme 266 MHz a na 64bitové sběrnici se 
hodnoty mění 2 133 333 333 krát za sekundu, to máme datový tok 2,133*8, tedy 
17,64 GB/s, přičemž na datových drátech se při střídání 1 a 0 může 
vyskytovat až 1,066 GHz..

Ale nejde to takhle vždy, jen v průběhu jednoho burstu. Pak se musí poslat 
další příkaz, nastavit počáteční adresa a může se sosat znova. Průšvih je, 
pokud chceme vždy jen jeden byte z 1 adresy a další zas odjinud. Pak jde 
rychlost rapidně dolů. Ale pokud se vyskytují blízko sebe, vyřeší to cache.

PH

From: "Zuffa Jan" <ZuffaJ na cgc.sk>
K pametiam nejdu stovky MHz
Je zakladna F hodin napr. 130MHz. Pamat s rychlostou
260MHz je vlaste 130MHz a citaju sa 2 bajty naraz.
A takto nejako to pokracuje az do modernych 1xxxMHz kedy sa cita az 16bajtov 
naraz
Takze ta rychlost vypada marketingovo uzasne ale len pokial sa z  pamati
cita/zapisuje sekvencne.