Mereni optickeho utlumu

[Jirka]

Lepší je fotodioda coby proudový zdroj, pracující nakrátko (do vstupu 
převodníku I/U s jedním lepším OZ, nejlépe BiFET nebo CMOS a jedním 
zpětnovazebním odporem). Na rozdíl od odporového režimu je to 
lineárnější, málo citlivé na okolní rušení, necitlivé na teplotu.

Počítejte ale i s tím, že průchod světla tou rozptylnou vrstvou může 
změnit jeho spektrální složení, přičemž fotodioda (dle typu) snímá 
široké spektrum teoreticky od blízkého UV po blízké IR. Pochopitelně 
nikoliv se stejnou citlivostí, obvykle bývá citlivější směrem k IR. Čili 
výsledek nemusí nutně odpovídat tomu, co budete vnímat okem.

Prostě bude to spíš orientační ověření.

---
Jirka

> Zdravim konféru,
> a přináším páteční problém.
> Rozlousknul jsem úsporku typu bílá koule. Uvnitř jsou 3 U trubice, kolem
> nich koule.
> Koule je z čirého skla, uvnitř tenká vrstvička, setřitelná prstem,
> nanesená asi stejnou technologií jako luminofor.
> Rád bych změřil její útlum.
> Napadla mně metoda: rozsvítím halogenku 20W 12V, a cca metr od ní
> fotodiodou (s předpětím v závěrném směru) změřím dopadající světlo. Pak
> kouli nasadím na halogenku, a úbytek proudu fotodiodou zhruba odpovídá
> útlumu. Celé měření v bezodrazném prostředí, třeba venku v noci...
> Lubor
>