Kalkulacka

[Pavel Troller]

>
>
>> Hodně dobrá kalkulačka je i Casio FX-180P. Má dokonce 7 pamětí. Jo s tou 
>> se daly dělat věci...
>
> Osobne jsem v 1986 dostal Casio FX-82A - uplny zazrak, tu jsem pak vymenil 
> za 82B - pak se to ale nejak pokazilo protoze Casio preslo na system pro 
> trotly zvany V.P.A.M.
> Prestoze zde http://en.wikipedia.org/wiki/Calculator_input_methods se 
> doctete ze to je ten nejpomalejsi zpusob jak zadat vzorecek
>
> Takze dalsi kalkulacka byla FX-220 (posledni od Casia bez V.P.A.M.) ale uz 
> ani ta "neprezila" protoze verze 220B uz je taky pro trotly
>
> takze jsem skoncil u TESCO kalkulacek Sencor SEC 185 - coz je verny klon 
> puvodni 82B jenom me desi ze SENCOR je jakysi obskurni prekupnik z Ciny do 
> stredni Evropy - nikoliv vyrobce.
>
> Takze preju mnoho stesti v hledani nahrady za Vasi kalkulacku, protoze 
> pokud je clovek se "svoji" kalkulackou 10x rychlejsi nez z ostatnimi ani mu 
> nic jineho nezbyva.
>
> Zdravi Petr Kubac 

Zdravim,
  pro zajimavost pridam taky par bodu z me kalkulackove historie :-).
  Prvni: Privileg Mini http://www.vintagecalculators.com/PrivilegMini_4.jpg
    Dostal jsem ji asi v seste tride, tj. 1974. Zakoupena v NSR
    za 218 DM (to byla tehdy sakra palka!). Jedna s prvnich s odmocninou.
    Prepinac "K" slouzil pro praci s konstantou (tj. jeden operand a
    operace byly zapamatovany a stacilo davat druhy a = poskytlo vysledek).
    V dalsich kalkulackach se toto stalo vicemene defaultnim chovanim.
    Prepinac "F" nemel zadnou funkci (dodnes si pamatuji vetu z navodu
    "Diese Schalter hat keine Funktion") :-). Melo to nejspise slouzit pro
    zapnuti pevne radove carky, podobny model mel pak spoluzak a tomu to
    fungovalo :-). 5xAA, vydrzely tak 3 dny, za provozu se s ni dalo
    zehlit :-).  Mozna ji nekde jeste mam, ale ted o ni nevim.
  Druha: Dovezena z Italie, itronovy displej, na firmu ani model si jiz
    nepamatuji, nebot asi za tyden displej praskl a bylo po zizalkach.
    Jiz ale mela goniometricke funkce, logaritmy atd. Kolem 1977.
  Treti: Sharp EL-5000
    http://d8932423.over-blog.com/article-sharp-el-5000-82751918.html
    Mam dodnes a skvele funkcni. Dovezena z Japonska cca 1978 jako nahrada
    (ovsem mnohem lepsi) za "druhou". Baterie (4xAA) v ni vydrzi velmi
    dlouho (samozrejme mene nez u LCD typu, ale na itron je to prekvapive).
    69! pocita asi 5 sekund, ostatni funkce na domacknuti. Oproti jinym
    strojkum teze doby, ktere u nas behaly (napr. Polytron, Omron atd.)
    neskutecne Turbo :-).
  Ctvrta: TI-58 http://datamath.org/Sci/WEDGE/TI-58.htm
    Dostal jsem ji pri prilezitosti prijeti na VS (1980). Dovezena z Italie.
    Asi nejvetsi srdcovka. Puvodni se nedochovala, prodal jsem ji jako
    soucast transakce zakoupeni c.5. Pred casem jsem si ji vsak opet poridil,
    jiz ve verzi C (s trvalou pameti) a k ni i TI-59, po ktere jsem vzdy
    pokukoval. Diky ni jsem se naucil "assembler-like" programovani, ktere
    jsem pak preferoval po velmi dlouhou dobu a nestitim se ho dodnes :-).
    Povidani o ni by stalo za docela dlouhy odstavec, zde na to neni misto.
  Pata: Sharp PC-1211 
    http://www.vintagecalculators.com/html/sharp_pc1211_tandy_trs80_pc1.html
    Prvni alfanumerika + Basic. Nebyla spatna, ale dvojice 4bitovych CPU
    neposkytovala vykon, jaky jsem ocekaval. Zakoupena 1983 v Tuzexu za
    tusim 1200 TK, cast sumy ziskana prodejem TI-58, cast poctive vydelana,
    cast od rodicu :-). Pozdeji opet prodana, uplne mi nesedla.
  Sesta: Sharp PC-1245
    http://www.thimet.de/calccollection/calculators/sharp-pc-1245/contents.htm
    Mensi, kratsi displej, ale 8-bit CPU s moznosti psani a volani strojoveho
    kodu. Ten sice nebyl dokumentovany, ale to byla ta spravna vyzva - 
    udelal jsem si dump ROM a ten assembler vylustil (proste jsem z mnoziny
    24576ti cisel od 0 do 255 prisel na jejich vyznam a zpetne zrekonstruoval
    i strukturu CPU, pak vytvoril mnemoniku a napsal (v asm Z80 :-) ) 
    crossassembler/loader pro ZX Spectrum). S kamaradem hardwaristou jsme
    ji rozsirili pamet - k puvodni 6216 (2K) jsme pribastlili rovnou "na zada"
    6264 (8K) a ziskali 10K RAM. Firmware to normalne poznal a umel s tim
    pracovat :-). Taky ji mam dodnes i s tim rozsirenim a obcas ji pouzivam.
  Pak uz byla situace slozitejsi, kalkulacky jsem zacal ruzne kupovat a zase
prodavat a ani si uz presne vsechno nepamatuji. Kazdopadne jsem dlouho 
preferoval Sharp pro moznost volani assembleru (pozdeji jsem vylustil jeste
jedno jejich CPU z modernejsi kalkulacky). Naopak Casio assembler pristupny
nemelo a proto jsem je neporizoval. Dnes mam par modelu ve sbirce, nejsou
spatne, ale logika tehdejsich Sharpu se mi zda porad lepsi.
  Toz tak, snad jsem dlouhym mailem nikoho neotravil a pokud ano, tak se
mu omlouvam.
  Zdravi Pavel