Re: Homemade Particle Accelerator

[Pavel Hudeček]

Domnívám se, že koncept je správný, vychází z prvních DC urychlovačů, jak je znám z obrázků ve starých knížkách.

Prakticky jde o to, že máme zdroj v řádu 1 MV DC, kterým by bylo možno v jednom stupni urychlit požadované částice. Jenže pak nastávají problémy:
- Pevnost vakua je sice neomezená, ale pevnost trubice nikoli. To vede k určité min. délce v řádu m/MV.
- Na povrchu trubice vznikne nějaký gradient, který nejspíš nebude nijak dokonale rovnoměrný a kazil by urychlovací pole.
- Předchozí problém se dá řešit např. tak, že ve skleněné trubici budou 2 dlouhé kovové trubky proti sobě, jejichž konce budou dost blízko, aby pole mezi nimi nebylo degradováno polem z povrchu skla. Jenže:
-- Jakákoli částice, která se tam připlete, bude urychlena na nominální energii. Pokud nevstoupila správným otvorem, vyletí kamsi a tam způsobí problém (např. uvolní další takové částice ze skla vedle).
-- Konstrukce, kdy všechno závisí na přesnosti umístění několik m dlouhých trubek proti sobě, které drží jen za konce není dlouho, ani opakovatelně použitelná.

Tím se dojde k řešení, které je vidět v těch knížkách i na videu: Rozdělení na větší počet přiměřených urychlovacích dutin, napájených z "odporového děliče", který je nejspíš tvořen povrchovým odporem trubice a těmi "corona rings", ale možná i skutečnými odpory, které ovšem na předválečných fotkách nejsou vidět z důvodu nízké kvality. Rozdělení ani nemusí být dokonale rovnoměrné, řekl bych, že nebude problém, když se rozdíly budou lišit o desítky %, možná i stovky :-)

Třetí díl není asi z některého, či více následujících důvodů zároveň:
- Autor nedokáže vytvořit/udržet dost vysoké vakuum
- K rozdělení napětí jsou ve skutečnosti potřeba nějaké odpory řádu GOhm, které autor neumí sehnat
- Jeho zdroj není schopen uživit právě ty odpory
- Bojí se, protože neví, jak velké intenzity dosáhne a jestli to nebude nebezpečné
- Zjistil, že vlastně neví, co s tím pak dělat:-)

PH

> Od: Daniel Valuch <daniel.valuch na orange.fr>
> ja som tiez nepochopil cely ten koncept. Ci to mala byt len hracka na 
> vysvetlenie principu, alebo nieco ako demonstrator a urychlovat nejake 
> nabite ciastocky prachu, alebo ci s tym chcel urychlovat naozajstne iony.
> V druhom a specialne v tretom pripade mi to pripada nerealne, uz len z 
> toho dovodu ze tam musi byt velmi dobre vakuum.
> Ale ako ukazka rucnej prace v kazdom pripade celkom pekne.