OT Rtut - jak to dopadlo

[k.novo]

Vyhozene prachy a ukazkovy pripad upadku ceskeho zdravotnictvi, rekneme si to otevrene spise neschopnosti ceskych doktoru.
Vysetrovat kev a moc ma vyznam pri akutni otrave rtuti, pokud vas zajima dlouhodoba expozice + pripadny dopad na genetiku musi se provest vysetreni obsahu Hg ve vlasech a pokud je pak duvod tak nasleduje serie genetickych testu. Telo se snazi rtuti zvavit  a protoze ji to defakto neumi vfyloucit snazi se ji uskladnit do vlasu. 

Pokud jste dlouhodobe bydlel s Hg v podobe viditelnych kapek pod podlahou tak nemusi byt duvod k panice. 

V CR popravde neexistuje zadna aktualizovana norma, ktera by resila obsah Hg v organismu cloveka ci realne expozicni limity, podle doporuceni WHO. Dovolim si  si karicskou myslenku neexistuji zcela zamerne. Jeden priklad za vsechny.
V Usti nad Labem je uprostred mesta chemicka, ktera rocne vypusti 45kg Hg v te nejnebezpecnejsi forme a to ve forme vzdusneho aerosolu s mikroskopickymi casteckami Hg. Co by se asi stalo, kdyby nekdo udelal screening obyvatel UL na obsah Hg a mel data s cim srovanvat?
Ted si predstavte, ze v CR aktualne nesezenete antidotum na rtut, kterou by slo realne objednat nekterym z farmaceutickych distribucnich kanalu.
Jsem rad, ze toto nekoho zajima, vetsine ustecanu staci televizni saskarna v podobe hasicu v tezky protichemickych obkecich zametajichch rozbity teplomer , fakt, ze podobne mnozstvi Hg by slo nashromazdit vyluxovanim prachu v jejich ctvrti je nechava chladnym. Otrlejsi flegmatici se daji k rybarum a na brehu Labe si tahaji dalsi prisun Hg v podobe rych z Labe, voda je prece jiz cista, voda mozna, ale ricni bahno je suprovej archiv tezkych kovu a dioxinu, ryby bohuzel vetsinou toto nevedi a rochni se v usazeninach.

Karel




>Dobrý den všem,

před nějakým časem jsem se tu ptal, co dělat, když doma, u postele, najdu 
rtuť, uniklou před blíže nedefinovaným časem v řádu měsíců-let. Nakonec se 
mi podařilo se nechat na vlastní náklady (cca 2000 Kč) vyšetřit.

Byl to mimochodem docela zajímavý výlet do tajů českého zdravotnictví:

- Zašel jsem ke svému lékaři a vysvětlil mu, co se stalo. On konstatoval, že 
netuší, kde by takové věci měli dělat, ... a že si to mám zjistit.
- Po nějakém hledání jsem našel stránky toxikologického informačního 
střediska, zavolal tam a dozvěděl se, že by to měla dělat hygienická stanice 
v Praze 2.
- Tuto informaci jsem lékaři oznámil. On odvětil, že to je sice hezké, ale 
on nemůže napsat žádanku "na hygienickou stanici" a že mám ještě zjistit, 
jak se to vyšetření jmenuje.
- Zavolal jsem tedy na HS a dozvěděl se kýžené informace. Zároveň jsem se 
zeptal, co je potřeba k vyšetření mít a zda je to možné i na vlastní 
náklady. - Odpověděli, že žádanku od lékaře, případně, že stačí zaslat 
vzorek jím odebraný a na vlastní náklady to jde také, ovšem též se žádankou 
od lékaře.
- Lékař mi na to řekl, něco ve stylu "to my tady neděláme" a dále se o tom 
odmítl bavit, přestože jsem řekl, že jsem ochoten to zaplatit ze svého. 
Nevysvětlil mi ani, proč mi tuto informaci neoznámil rovnou, hned na 
začátku.
- Podnájemník mi doporučil svého lékaře. Zašel jsem za ním, on po pár 
minutách vysvětlování napsal žádanku na toxikologii.
 - Na lékařem uvedeném místě nebyla lékařem uvedená toxikologie, ale ústav 
pracovního lékařství. Vrátný ovšem věděl, že toxikologie se nachází o pár 
ulic dál, tak jsem tam šel. Paní v Ústavu toxikologie a soudního lékařství 
konstatovala, že anorganické tady nedělají, že mám jít na pracovní 
lékařství. Vrátil jsem se tedy na ÚPRL. Vrátný zjistil, že rtuť tady ale 
také nedělají. Poslal mě ovšem do laboratoře, třeba paní bude vědět, co s 
tím. Paní dospěla k závěru, že bych měl vyjít ven a jít vedle do 
toxikologického informačního střediska a tam se zeptat. Řekl jsem, že tam mi 
doporučili Hygienickou stanici v Praze 2. Paní někam odešla, pak se vrátila, 
odebrala mi vzorky a doplnila do žádanky nějaké věci.
- Druhý den jsem zašel na HS, tam převzali vzorky.
- O několik týdnů později mi přišla faktura a k lékaři výsledky.

 Závěr je, že je vše v pořádku (v moči 1/20 limitu "normální" koncentrace, v 
krvi 1/30).

Ale vede to k zajímavému zamyšlení:

- Nevím, jaká je korelace mezi obsahem rtuti v krvi a mase, ale poněkud mě 
zneklidňuje fakt, že koncentrace Hg v mojí krvi o 60 % překračuje normu pro 
obsah Hg v rybím mase, které je dovoleno konzumovat a hygienici doporučují 
raději nepřekračovat cca 300 g/týden.
- Když si představím, že "normální" hodnoty Hg v jediném litru krve můžou 
dosahovat množství, které je dovoleno pozřít za 50 měsíců v mase, je jasné, 
že je něco špatně.
- Vzhledem k tomu, že "normální" množství Hg v jediném litru moči může 
odpovídat tomu, co je dovoleno pozřít za 20 měsíců, tuším, že chyba je s 
velkou pravděpodobností na straně normy.

Kdyby v EU byli lidojedi, nejspíš by umřeli hlady, protože normální lidské 
maso neodpovídá normě pro Hg:-)

PH