Re: [OT] Uraz elektrickym proudem - autobaterie?

[Tomáš Tomáš]

Amateri. :-)
Zhruba v 10 letech byl mou nejoblibenejsi hrackou u babicky prvorepublikový violet wand, onen kufr s lecivymi proudy z Postrizin.
Pristroj obsahuje Wagnerovo kladivko a defakto Tesluv transformator, na sekundaru to ma par kV. Dodnes si pamatuji jak mi sjel celokovovy sroubovak prave na zapnuty sekundar a jak chytil takovou slehu, ze jsem sel do kolen,  zaroven jsem musel predstirat , ze o nic nejde, protoze by to pro zmenu mohlo seknout s babickou.

Zhruba v patnacti jsem presel z napeti na proudy. V te dobe na chate jeste nebyla elektrina, resilo se to Dieselovym motorem Slavia a bateriemi, presnej cca metr vysokymi clanky, kterych jsme meli plny sklep. Jednou, uz nevim proc, mi na tu baterii upadla cca 1.5m dlouha lesenarska trubka, dodnes si pamatuji jak se v pritmi sklepa rozhavila do bela a pak se roztekla, pak si uz jen vybavuji druheho dedu, jak strasne nadava :-)

Tom



>Zdravím,
  když já jsem byl malý špunt, rodiče by mi nikdy tak nebezpečnou věc jako
anodovou baterii nekoupili :-(.
  Musel jsem na to tedy jinak: Když jsem chtěl experimentovat s elektronkami
(např. si rozsvítit EM84), musel jsem si napřed "ušetřit na baterii", a to
tak, že jsem poměrně často prosil rodiče, ať mi koupí destičkovou baterii
9V s odůvodněním, že se rychle vybije (což je i pravda :-) ), ale já je
nevybíjel, alébrž skladoval a nasbíral jsem jich celkem 22 ks, řka si, že
na 200V už by mohla EM84 zafungovat. 
Ty baterie měly půvab v tom, že se daly krásně zapojovat do série - vždy +
jedné baterky do - druhé atd., baterky byly pak poskládané jakoby proti,
sobě a tvořily sériového "hada".
  Vše by dopadlo dobře, nebýt jednoho dne, kdy si jakýsi rodič (už nevím,
zda táta nebo máma) usmyslel, že mi uklidí na stole. Vzal můj nebohý bastl,
stále pod napětím (vypínal jsem jen žhavení), nějak nešťastně se dotkl
živých částí a koupil takovou, že bastl letěl přes celý pokoj, elektronka
se rozbila, a celá "baterie baterek" se samozřejmě rozpadla na 22 ks 
zcela neškodných 9V baterií :-). Pak ovšem nastalo "vyšetřování ztráty
třídní knihy", jak je možné, že jsem dokázal vyrobit tak nebezpečnou věc.
Přestože "corpus delicti" se rozpadl na kousky a moji rodiče byli jen
muzikanti, kteří neměli skoro žádné technické znalosti, tak nějak
pochopili, že "když je moc baterek pohromadě, tak ta síla se asi násobí",
baterky mi byly zabaveny a vydávány napříště jen po jedné s tím, že nová
mi byla vydána, jen když jsem předložil starou vybitou :-(. Tak jsem tedy
na to musel jít jinak - vzal jsem 2 transformátory (jeden na vláčky, druhý
jen zvonkový) a propojil je sekundáry k sobě (samozřejmě ten vláčkový měl
střídavý výstup na příslušenství). Na primáru zvonkového trafa jsem pak
získal dosti vysoké napětí, neboť jsem na 8V vinutí přiváděl 16V - trafo bylo
naštěstí dobře dimenzované a moc mu to nevadilo. Proud nic moc, bylo to
měkké, ale po usměrnění (UY1NS ze starého rádia) a filtraci mi pak nová EM84
svítila mnohem lépe :-)).
  A naučil jsem se nepoužívané obvody vypínat :-).

  Zdraví Pavel.

> Anodove baterie si take pamatuju, opravdu se s nima dala zazit velka sranda 
> :)
>
> Cerne tecky a "silocary" jsem zazil doslova na vlastni kuzi, kdyz jsem 
> opravoval blesk, ktery byl den nebo dva pred tim "odblesknuty", lec ne na 
> plny vykon. A ja vzal kondenzator elektrodama do dlane... Celkove velmi 
> napinavy zazitek, pak to asi tri dny svedilo, cca den byly videt ty 
> cesticky pod kuzi. Netusim, na jake napeti byl nabity a co z naboje v nem 
> zbylo, ale od te doby si blesky ziskaly muj respekt (i kdyz se v nich 
> samozrejme vrtam v pripade potreby dal, jen je poctive vybijim).
>
> Pavel Kutina
>
>
> ----- Original Message ----- From: "Pavel Hudecek" <phudecek@tiscali.cz>
> To: "HW-news" <hw-list@list.hw.cz>
> Sent: Thursday, December 17, 2009 6:37 PM
> Subject: Re: [OT] Uraz elektrickym proudem - autobaterie?
>
>
> Viděl bych to asi takhle: