LHC: druhy beam presiel

Pavel Kadečka pavel.kadecka@gmail.com
Úterý Září 30 17:51:51 CEST 2008


2008/9/30 dejfson <dejfson@gmail.com>:
> Stejne tak to treba plati napr. o J.C. Maxwellovi. Kolem roku 1860
> pracoval na teorii magnetickeho pole. Byl to ciste zakladni vyzkum,
> velmi podobneho typu jaky se dela v CERNu. Predpokladam ze tenkrat se
> lide take ptali 'k cemu je nam to dobre'. Odpovedet na tuto otazku
> bylo v te dobe dost obtizne, jednalo se o matematicke vypocty na
> papire kterym 99.99% obyvatelstva na planete nerozumelo.  Vysledky
> tohoto zakladniho vyzkumu vidite dnes na kazdem rohu: televize, radio,
> mobilni komunikace, satelity ....

Maxwellovi stačila tužka a papír, takže nehrozilo, že přijde hromada
peněz vniveč, když na nic nepřijde.

> Takze na tazatelovu otazku se da odpovedet asi takto: 'z vedeckeho
> hlediska nam to pomuze pochopit kde vlastne zijeme, jak nas vesmir
> funguje, a jak muzeme jeho vlastnosti vyuzit v nas prospech. z
> materialniho hlediska je nam to momentalne (az na male vyjimky jako
> urychlovac k leceni mozkovych nadoru) k nicemu'. Ovsem to 'momentalne
> k nicemu' se take muze v budoucnost transformovat do podoby 'ma
> esencialni vyuziti v oblasti ...'.

Mně prostě neni jasný, proč někdo vynakládá tolika peněz jen proto, že
by to mohlo někdy v budoucnu snad bejt k něčemu dobrý... proto do toho
šťourám.

Připadá mi, že na skutečně velký objevy byly v minulosti potřeba jen
malý vstupní náklady (žabí stehýnka na objev elektřiny, tužka+papír na
ty Maxwellovy výpočty). Pokud by měla fungovat přímá úměra, tak by
výsledek bádání kolem LHC musel bejt takovýho rozsahu, že si to ani
inženýři z CERNu neuměj představit ;)

Pavel Kadečka.


Další informace o konferenci Hw-list