Datasheet poradne elektronky

[Jindra Polívka]

Jsem na tom naprosto stejne. Spousta zajmu a ac jsem delal v armade, tak na 
miste, kde to s beznym vojenskym zivotem, tak jak jej znate melo pramalo 
splecneho. Pokud se delala profi prace, tak to s tou beznou vojenskou 
masinerii melo pramalo splecneho.
Po zakladni vojne jsem delal jeste par let v civilu a kdyby mi nekdo rekl, 
ze tam budu jednou delat profesionalne, tak bych mu snad dal po hube. Ale 
nabidka byla takova, ze by bylo hloupe ji odmitnout. Byl jsem tam 26 roku a 
to jakym zpusobem tam sel technicky pokrok kupredu si clovek, co prodelal 
jen zakladni sluzbu nedokaze ani predstavit. Bavilo mne to, podilel jsem se 
na tom a s politikou to nemelo nic spolecneho. Trochu se snazili pred 89, 
ale pokud chteli profi praci, tak se do toho nemohli moc montovat.
Tedy pokud to nebereme jako celek kde vysledky te prace slouzi zemi at je 
tam Petr nebo Pavel.
Howg.
Jindra Polivka

-----------------------------------------------------

To je jasne, akorat se to od dob vojenskych lisi v tom, ze mne jednak nic a
nikdo nenuti (ja vim, je to konicek) se ucit, druhak mam o neco vice zajmu i
povinnosti, nez na te vojne, a z toho vyplyvajici volny cas...

Ted jsem si tak vzpomnel - kdyz jsem odchazel z vojny, tak mi spojovaci
nacelnik dohazoval "job" na radiovem dozoru nekde kousek za Prahou - a JA
VUL do toho nesel, mel jsem tech zelenejch mozku tak akorat, ze emoce
zastinily rozumove a objektivni duvody. Pracoviste pracuje dodnes a zcela
jiste bych se tam nijak spatne nemel, takze zpetne to hodnotim jako jednu z
tech vetsich zivotnich chyb, ale co clovek nadela, ze...

Pavel Kutina