74xx je nekde na netu popsan rozdil?

[Pavel Hudecek]

Já tedy chválím také, článek je velmi zdařilý. Teď už snad zbývá dodat jen 
jeden nezmíněný aspekt:

Napájecí napětí. - Čím jsou obvody rychlejší, tím je Udd max nižší. V čistě 
číslicových systémech je to samozřejmě jedno, ale u jednoduchých obvodů s 
pár hradly a nedigitálními věcmi okolo může být celkem příjemné, že není 
nutno vytvářet nižší napětí pro logiku. Tahle výhoda je nejvýraznější u řady 
4000, kde není problém napájet všechno třeba z 12, 15, nebo i 18 V. 
Pochopitelně ani možnost napájet HC napětími do 7 V není zcela k zahození.

PH

From: "Jan Waclawek" <konfera@efton.sk>
Hehe toto som uz dakde pocul... http://www.mcu.cz/news.php?extend.1202.26 
(kto ma pochvali ak nie ja sam seba, ze? ;-)

----- Original Message ---------------
Ono je především nutno zdůraznit, že není dobré používat zbytečně rychlou
logiku, protože pak může snadno dojít k nečekanému překvapení přibližně
tohoto typu:

Mějme banální obvod s čítačem, dekodérem a displejem, který řekněme po
sekundách zobrazuje čísla 0, 1, 2, ... 998, 999, 0, 1, ... S obvody 4000,
nebo HC chodí spolehlivě, ale s AC občas skáče po 2-3, ALVC počítá rovnou
celé desítky, nebo přímo dělá nesmysly:-) - Proč?

Protože když spoj s CLK není řádně zaterminován (koho by to kvůli 1 Hz
napadlo dělat), hrany se odrážejí. Pomalý obvod je samozřejmě
nezaregistruje, ale ším je rychlejší, tím víc odražených hran stihne
připočíst. HCT a ACT navíc díky snížené rozhodovací úrovni vykazují větší
"množení" hran sestupných, oproti vzestupným. Samozřejmě hran dole přibyde
více, než ubyde těch nahoře:-)

Tzn. náročnost provedení nezávisí jen na použitých frekvencích, ale i na
pouhé rychlosti součástek.