OT: Neobjeveni Bible

[Petr Tomasek]

On Sun, Dec 23, 2007 at 04:41:36PM +0100, Tomáš Tomáš wrote:
> Sice to sem vubec nepatri, ale kdyz jsou ty vanoce.

Tak kdyz uz jsou ty vanoce, tak mi to neda, abych nezareagoval...  :-P

Snad tim nikoho neotravim :-D


> Vulgata neboli versio vulgata (latinsky lidove vydani) je latinsky preklad Pisma svateho, ktery vytvoril na prelomu 4./5. stoleti otec Jeronym na objednavku papeze Damanuse I. Preklad vznikl z hebrejstiny a to z Masoretskeho konsonantniho textu z 1/2stoleti.

- "masoretsky konsonantni text" je protimluv, masoreti byli oni rabini, kteri
ke konsonantam pridali tecky (pro vyjadreni vokalu a jinych veci)

- ani s tim Jeronymem to moc nesedi; preklad vznikl z textu, ktery mel Jeronym k dispozici
a ten zrejme od 1/2 stoleti jeste mirny vyvoj prodelal.

> 
> Septuaginta , latinsky 70, casto se ji take rika LXX je preklad stareho zakona do rectiny. Je to mimochodem nejstarsi zachovaly preklad stareho zakona , tusim vznikal v 3. az 2. stoleti pr.n.l.

To se nekdy tvrdiva, ale ve skutecnosti se moc nevi, kdy recky text vznikl.
Existuji "minimaliste", kteri do 3-2. stoleti ante kladou vznik hebrejske bible jako takove,
takze jeji recky preklad by musel nutne byt ponekud pozdejsi...

> Podle dnesnich poznatku, pri porovnani s nalezy v Kumanu (svitky od mrtveho more) se ma za to ze jde o pomerne presny preklad puvodniho Masoretskeho textu

Nikoliv. Masoretsky text je zalezitosti 5. stol. n.l. a pozdeji.
O puvodni _hebrejsky_ text se vedou spory. Jednoznacne je, ze se septuagintni text
od masoretskeho textu lisi a ze se v Kumranu nasly hebrejske rukopisy, ktere
maji k septuaginte bliz, nez k nejstarsim (pozdejsim) masoretskym rukopisum.

Stejne tak se ale v Kumranu nasly texty, ktere maji k pozdejsimu masoretskemu textu
velmi blizko. (Napr. izraelsky badatel Emmanuel Tov to interpretuje tak, ze tehdy existovaly
"oficialni" rukopisy, ktere se uz te dobe opisovaly pomerne konzervativnim zpusobem
z predloh ulozenych v jeruzalemskem chrame a potom existovala skupina "lidovych" rukopisu,
ktere nebyly opisovany s takovou peclivosti a nektere z nich puvodne byly predlohou k prekladu
do rectiny. Je ale otazka, nakolik to skutecne sedi a nakolik je to jen Tovovo zbozne prani...)

> (byl psan v hebrejstine a aramejstine s vokalizacnimi znackami a poznamkami na okraji)

Jak rikam, vokalizacni znacky a poznamky nejsou starsi, nez 5. stol. n.l.

> 
> Tim se dostasveme k Hebrejske bibli. Dnes se ma za to, ze jedinym platnym vydanim je text nazyvany "textus receptus hebraicus", ktery vydal v roce 1524/5 Jakob ben Chajjim, tento text vznikl sloucenim dvou nejvyznamejsich masoretskych verzi a to ben Aserovy a ben Naftaliho oba z 8-9 stoleti s Tiberiadskou punktaci.

Nikoliv. Zadne texty ben Naftaliho podle vseho neexistovaly. Kazdopadne nejsou
dolozeny zadne rukopisy, ktere by se daly ben Naftalimu pripsat.

Existuje vsak soupis rozdilu mezi ben Ašerem a ben Naftalīm
(predevsim arabsky psany kitāb al-ḫilāf od Mīššaʾela ben ʿUzziele).
Dnesni badatele se domnivaji, ze zrejme nikdy zadne ben-naftaliovske rukopisy ani
neexistovaly a ze soupis vyjadroval jen nazory ben Naftalīho tam, kde se
lisil od (posledniho a nejvyznacnejsiho masoreta) Aharona ben Ašera (10. stol).

To se doklada mj. tim, ze jsou znamy rukopisy, ktere s nejvetsi pravdepodobnosti punktoval
Moše ben Ašer, což byl otec Aharona ben Ašera a ty se do velke míry shoduji
s tradici ben Naftaliho (tedy neni mozne, aby tehdy existovaly dve "skoly", ale
muselo jit o zalezitosti jednotlivych masoretu...).

(P.S. ben-Ašer a ben-Naftalī se liší téměř jen detaily vokalizace, na vyznam
textu to nema vliv.)

Kazdopadne, co se tyka "textu receptu", ktery skutecne v zidovstvi od te doby plati za
závazný, tak ten byl vytvoren kompilaci vetsiho poctu rukopisu, ktere ovsem vsechny
vychazeji z poslednich ben-ašerovských rukopisu, jsou vsak postupnym opisovanim "degradovane".

Proto moderni vedecka vydani bible vychazeji ze starych ben-Ašerovksych rukopisu a to bud
z tzv. "Leningradskeho rukopisu", nebo z kvalitnejsiho "Alepskeho rkp.", ktery vsak mel tu smulu,
ze z nej cca polovina byla ztracena pri pogromu v Allepu v r. 1947.

> Tyto texty vychazi z tzv. zapadni verze s nadradkovou punktaci (5-8 stol),

Jakou roli hrala takzvana palestinska punktace pri vzniku punktace tiberiadske se
moc nevi; kazdopadne za predchudce tiberiadske punktace (reprezentovane napr. ben Ašerem)
lze povazovat i tzv. punktaci babylonskou (tj. podle vasi definice "vychodni verze
s nadradkouvou punktaci", ktera vznikala priblizne ve stejne dobe jako punktace palestinska.

> ktera vznikla z Masoretskeho konsonaniho textu z 1/2 stoleti (ten vznikl sloucenim rady mistnich masoretskych typu). 

Jak jsem psal, "masoretsky konsonantni text" je nesmysl.

> 
> Suma sumarum to cemu se dnes rika Hebrejska bible, Tora je v uzsim slova smyslu prvnich 5 knih hebrejske bible, pochazi z tuvodni hebrejstiny a aramejstiny.

Hebrejska bible je trojdilna, Tora (5 knih mojzisovych) je jen prvni casti ze tri.

> Zaroven vsak plati, ze Septuaginta je nejstarsim reckym prekladem puvodniho textu, pro judaismus vsak tento recky text prestal platit roku 92, kdy byl prijak tzv. palestynsky kanon neboli zpracovani textu tak jak jej vypracovala skola Jochanaba ben Zakkia v 1. stoleti.

To je mytus, ktery se sice dlouho drzel mezi biblisty, kdy se tvrdilo, ze Jochanan ben Zakaj
s dalsimi rabiny provedl v jakesi "synode" v Jabne r. 90 "kanonizaci" bible (tj. rozhodl, jaky
presne text do bible patri a co ne; a ktera varianta je zavazna).
Dnes je prokazano, ze tomu tak neni a kdy presne vznikl zavazny biblicky "kanon"
(tj. presne definovana podoba toho, co bible je), se nevi.

Literaturu k tomu najdete treba v prvni a druhe poznamce tohoto clanku:
http://links.jstor.org/sici?sici=0021-9231(199123)110%3A3%3C491%3AOTOOT%22%3E2.0.CO%3B2-F
(jeho cely obsah je bohuzel placeny...)

> Duvodem byl fakt, ze se LXX stala posvatnym textem konkurencnich krestanu. Z toho by slo odvodit, ze rabin, ktery vychazi z reckeho prekladu pisna je heretic,ktereho sezere bozsky Jehova :-).

> Nicmene Tora v sirsim slova mysleni znamena zakon uceni, ktery krome 5 knih obsahuje jeste Tonachu a Ustni zakon (tradicni interpretace textu Tory),

Tak tady to uz mate vylozene zmatene.

 a) hebrejska bible se nazyva "TeNaK", neb je to zkratka tri casi, ze kterych se sklada:
   - Tora = 5 knih mojzisovych
   - Proroci (hebr. "Neviʾīm")
   - Spisy   (hebr. "Ketuvīm")

 b) "ustni Tora" je oznaznaceni pro zidovskou tradici (jak spravne rikate) a s textem
bible nema nic spolecneho (tedy krom toho, ze jej nejak komentuje...)

> pridame-li Kabalu a Chasidismus dostaneme se k zakladni formulaci , ktera zduraznuje "proces predavani Tóry nikdy nekonci a muze byt zopakovan pro kazdeho jednotlivce zvlas a jinak".

A co je na tom? Zide proste jen svoje nabozenstvi neodvozuji POUZE od bible,
ale rikaji, ze ma jeste jiny zaklad (tj. "ustni toru", cili "tradici").

> Chaos je i u veroucne verze ziskani Tory. Jedna verze  rika, ze celou Toru ziskal Mojzis na hore Sinaj. Tato verze rika, ze v tomto jedinem okamziku byla zjevena celá historie lidstva od prvopocatku Stvoreni. Druha verze rika, ze Mojzis na Sinaji obdrzel pouze Deset přikazani a ostatni zákony byly zjevovany postupne behem ctyriceti let putování pousti. V kazdem pripade to, podle techto verzi, byl hlas Bozi, ktery Mojzisovi diktoval obsah Tóry.

To jsou jen pribehy "pro zkrasleni", ktere nemaji de facto zadny vyznam...
(Proto taky nevadi, ze si tyto pribehy protireci; je to jen zpusob mysleni, ktery
hleda ruzne protikladne vypovedi, aby si s nimi mohl dal hrat a dal je vykladat
a tak hledat urcitou aktualizaci ktera skrze pribeh muze oslovit cloveka "dnes"...)

> Jak to bylo nebo nebylo netusim, ale vystup na horu Sinaj je pekna prochazka, teda kdyby nebylo tech tisicu turistu a vembloudu, kteri se vam porad pletou pod nohami.  I tak, vrele doporucuji, kde jinde muzete uprostred pouste vystoupat od more do vysky 2km, je to vazne mysteriozni misto.

:-D

-- 
Petr Tomasek <http://www.etf.cuni.cz/~tomasek>
Jabber: butrus@jabbim.cz
SIP: butrus@ekiga.net