Jas u VFD displeje

[Tomáš Hamouz]

SS>     ona ta moje odpověď byla trošičku nepřesná. Ale jde o to že snížení
SS> žhavení u elektronek snižuje jejich životnost (dosti rapidně) ale má to
SS> háček. Cituji :
SS>    
SS>  
SS> Když se elektronka podžhaví, tak se jí skutečně snižuje životnost. Proč
SS> se to děje, to je dost složitá věc, ale je to prokázaný fakt. Platí to
SS> pro elektronky s kysličníkovou katodou, kterých je naprostá většina. U
SS> lamp s katodou wolframovou to neplatí ani trochu a i katod z 
SS> thoriovaného wolframu to platí omezeně. Tam když se sníží žhavící napětí
SS> a úměrně tomu i proud na jednotku plochy katody, se životnost 
SS> prodlužuje. (U čistě wolframových se životnost podžhavením prodlouží bez
SS> ohledu na proud) A mimochodem, pokud se normální elektronka s 
SS> kysličníkovou katodou podžhaví, ale nemá anodové napětí, její životnost
SS> to nezkrátí. V takovém režimu se provozovaly v době elektronek rezervní
SS> vysílače a zkracovala se tak doba pro jejich uvedení do provozu v 
SS> případě poruchy vysílače provozního. Lampy měly místo 6,3 v jenom 3,5 až
SS> 4V a vypnutou anodu. Zapnutí do provozního stavu pak trvalo asi 20s na
SS> rozdíl od několika minut z úplně vypnutého stavu. Tehdy se sledoval vliv
SS> tohoto žhavení na délku života elektronek a žádné zkrácení se 
SS> nerojevovalo. Tomuto provozu se říkalo "tmavá rezerva".

Diky anodovemu napeti jsou existujici kationty (vakuum neni uplne)
urychlovane a velkou energii bombarduji katodu. Kyslicnikova katody se
tim otravi a ztrati emisni schopnost.
Pokud je elektronka dostatecne nazhavena, vytvori se okolo katody
elektronovy mrak, ktery ionty neutralizuje a ionty se tim zabrzi.
Pokud anodovy proud dosahne emisni schopnosti katody, mrak se
nevytvori (vsechny elektrony jsou odsaty k anode) a katoda se nici.

Tomas