Aproximace sinusovky -- doplneni

[Marek Peca]

Jeste drobnost,
zajimavou moznosti aproximace pouhym spinanim je spinani extremu a
rozpinani (vysoka impedance). Takovy prubeh "+, 0, -, 0" totiz muzeme
brat i tak (a neni vylouceno, ze to byla myslenka puvodniho
tazatele), ze stavy + a - jsou napetove (napetovy zdroj) a stav 0
neni napetova nula (cili tvrde uzemneno), ale odpojeny stav.

V tom je ovsem zasadni rozdil -- stavy + a - tak predstavuji hodnotu
napetovou, stav 0 je nulou _proudovou_. Reseni bez znalosti zateze je
pak nemozne, zato je zrejme mozne dosahnout u urcitych zatezi lepsi
aproximace.

Mimochodem, nedavno komentovany smesovac Dana Tayloe pracuje na
presne takovemto principu (i kdyz to tak na prvni pohled vubec
nevypada).

cas	slozka	vysl.I		vysl.Q
0	I	+ napeti	0 proudu
1	Q	0 proudu	+ napeti
2	-I	- napeti	0 proudu
3	-Q	0 proudu	- napeti

Zdravi Marek P.


> Pokud uvazujete konkretni zatez, tak se aproximace sinosuvky
> obdelnikem muze jeste zkomplikovat - napriklad muj oblibeny PC
> spinany zdroj ma na vstupu usmernovac a nabijeny kondenzator -
> diody v usmernovaci se oteviraji jen pokud je vstupni napeti
> vetsi nez napeti na kondenzatoru - a to navic neklesa vzdycky
> stejne, ale podle zateze zdroje (kondiky se ruzne rychle
> vybijeji). V pripade sinusovky to vstupni napeti stoupa pozvolna,
> v pripade obdelniku skokove. Takze sirka by se musela menit podle
> zateze zdroje.