Barevne znaceni odporu.

[Pavel Hudecek]

Tento názor též podporuji.
Zda je to jednodušší, to je samozřejmě závislé i na schopnostech dotyčné osoby,
ale rozhodně je to praktičtější. Uživatelé rozličných pomůcek k určování hodnot
totiž především nepochopili, proč se barevné značení dělá:

1. Osazování
- Přinesete pytlík součástek z obchodu a začnete osazovat.
- na řadu přišlo dejme tomu 47k
- díváte se do hromádky a pátráte po odporech se žlutým a fialovým proužkem
- vylovíte odpor se žlutým  fialovým, hnědým a červeným proužkem a osadíte

2. Hledání závady
- Výrobek je osazený, ale nefunguje. Z jeho chování je zřejmé, že bude nejspíš
chybná hodnota jednoho z asi 5 odporů - Najdete odpor s jinými, než očekávanými
barvami (totéž lze udělat i ohmmetrem, ale často musíte nejdřív alespoň 1 konec
vypájet).

3. Vzdálená oprava zakázky
- Osazený výrobek jste vyfotili, zapojili, vyzkoušeli a poslali zákazníkovi
na druhý konec republiky.
- Zákazník volá, že výrobek sice funguje, ale jistý parametr je trochu jiný,
než bylo v zadání. Váš komponent je samozřejmě součástí zařízení, které
měl již včera odeslat zahraničnímu záklazníkovi.
- Podíváte se na fotografii, a řeknete: Vpravo dole najděte odpor, který
má skoro všechny proužku hnědé. Vyměňte jej za 1k2.

Zrovna včera jsem tohle popisoval dětem na kroužku:-)

PH


From: "Tomáš Hamouz"
>
>A neni jednodussi se tech 12 kodu (vcetne stribrne a zlate) naucit?