Cinitel kraceni

[Tomáš Hamouz]

JK> A ty same reseni my amateri pouzivame proto, ze nemame cas ani chut
JK> laborovat  s jinymi , jinym nevyzkousenymi antenami !

Krasny zaklad na flame. Amateri byli vzdy zajimavi tim, ze
_experimentovali_, s antenami obzvlast. Pokud s nemylim tak napor. E-H
anteny maji take amatersky puvod.

JK> Hm.. ale zas je to po cele delce 160m, to zas neni nezanedbatelna delka
JK> nebo ano?. To je jako kdyz reknu, v pripade 1,25GHz je zaric to jen par
JK> cm dratu, a ten kousek izolace :-)

Jede on o koze a druhy o voze. Zde bude roli hrat tloustka te izolace,
nikoliv delka. Chcete stale tvrdit ze 2mm tlusté dielektrikum se chová
stejně na 160m jako na 25cm?

JK> Prakticky:
JK> na lambda /4 proutek - magneticka pata na plechu  vyladeny PSV 1:1,12 (
JK> 433MHz) jsem nasunul buzirku z teflonu
JK> PSV metr (MJF s vyvedenym ss od mAmetru) se ani nehnul.
JK> Nasunuti rulicky z nejakeho zluteho plastu ( od celofanu) PSV stale1:1,12
JK> Na proutek jsem prilepil podelne samolepici pasku  PSV se ani nehne.
JK>  To same s brckem od limonady, nejhorsi bylo, kdyz jsem na antenu volne
JK> polozil  papirovy ubrousek PSV 1:1,4 ale tam se mohla uz projevit 
JK> absorbce energie papiru..
JK> Jinak   PSV velmi ovlivnuje  i priblizeni ruky na 30cm, nebo jinych
JK> vodivych predmetu.

JK> Takze si uz ted naprosto stojim za tvrzenim, ze dielektrikum z koaxu
JK> zaric ovlivni byt na 3x tak velkem kmitoctu jen velmi malo! Neboli
JK> nemeritelne, tedy bezvyzname.

>>>Vypocty jsou hezke, ale treba vyzarovaci diagram  se faktpocita velmi spatne :-)
>>kedy ste koncili skolu? Pocitacova veda medzicasom trochu pokrocila :-)
>>alebo ste jeden z tych, ktori zasadne neuznavaju ziadne vypocty a vsetko
>>si postavia a odmeraju?
JK> Ale nejakym programem jsem si nechal spocitat Yagi . Vysel prumer prvku
JK> 42 mm a delka prvku 46 mm!
JK> A za ten program chteli 42 dolaru, krom toho pocital spoustu dalsich
JK> veci, jestli takhle vsechny, nedivim se, ze nikomu nic poradne nechodi :-)

Pokud usuzujete na stav sw v oblasti navrhu anten podle jednoho
programu, pak tu skepsi chapu.

JK> Pred 8 lety jsem v Tesla VUST byl kvuli duplexerum na 160MHz. Navrhovali
JK> pro nas typ s vetsim  utlumem v nepropustnem smeru.
JK> Vse spocitali a pak i udelali, bylo to nadraka. Sef toho oddeleni pak
JK> prohlasil, ze to budou muset odlaborovat, jako to delali doposud.
JK> Co si mam myslet o takovem vypoctu. A jak mam pak duverovat dalsim vecem?
JK> Netvrdim, ze v rade veci matika sedi, ale jak si mam byt jist, ze zrovna
JK> v tomhle?

Sediva je teorie, ...
JK> Ale Groundplane bude hrat vzdycky podle vypoctu, tam je asi opravdu
JK> nesmysl neco merit!

Ano, mate pravdu, pokud se bude pouze kopirovat jedna odladena
konstrukce. Ale staci prepocitat na jiny kmitocet, pritom
mech.provedeni drzaku zustane stejne a opet je nutne antenu doladit.

JK> Proto jsem taky tazatele od pocatku tlacil do tech protivah. A o tom to
JK> vlakno bylo. Ne o tom, jak to delat 1000x jinak

A co treba kdyz jako protivaha muze fungovat vlastni konstrukce
zarizeni?

Zasadni rozdil mezi vypocitanymi a odbastlenymi konstrukcemi je v
poctu NIHu (1 NIH = jednotka neopakovatelnosti, NotInventedHere).

Staci kdyz odbastlenou konstrukci zkusi nekdo okopirovat a v drtive
vetsine ma velke problemy s dosazenim stejnych parametru, pokud nema
odpovidajici pristrojove vybaveni. U dobre navrzenych a spocitanych
konstrukci (kdyz budu puritan tak vcetne citlivostni a tolerancni
analyzy) je opakovatelnost temer zarucena.

Tomas