SNMP jak na to ?

[Pavel Korensky]

> A ta potencialni energie se prave ziska tim, ze se neztraci proudenim
> v tom koryte potoka, ale proudi to se zanedbatelnymi ztratami tou
prehradou.
> Pak to muze spadnout skrz turbinu a vykonat praci. Jinak by byla stavba
> prehrad z energetickeho hlediska zbytecna - stacilo by vybetonovat rovne
> koryto na uboci kopce o profilu ktery ma ten potok a az by se dosahlo
> potrebneho spadu tak by se to pustilo na turbinu. Jenze ono by to
> nefungovalo.

No nevim, ale precerpavaci vodni elektrarny funguji presne na tomto principu
tj. vodu z bodu A pustite po uboci kopce
pres turbinu do bodu B a vyuzivate rozdilu potencilani energie mezi body A a
B.

Nekolik dalsich poznamek k predchozi duskuzi

Obecne prehrady slouzi jako "akumulatory" na potencialni energii. To ze jako
vedlejsi produkt snizuji hydrodynamicke ztraty dane proudenim vody je az
druha vec.

Voda pod prehradou se nehromadi diky tomu, ze ji nebyla odebrana vsechna
potencialni energie, ktera je dana jeji nadmorskou vyskou. Vyjimku tvori
hydroelektrarny na morskem brehu pod temi se voda hromadi :-))).



----- Original Message -----
From: "Petr Simek" <psimek@jcu.cz>
To: <hw-news@list.gin.cz>
Sent: Tuesday, November 12, 2002 2:13 PM
Subject: RE: minielektrarna (drive baterka)


> On Tue, 12 Nov 2002, Jiri Foldyna wrote:
>
> > > Pokud ji chceme cast ziskat, musime nejakym zpusobem to
> > > koryto 'vylepsit'
> > > aby jsme pri stejne rozdilu hladin mohli vlozit nejaky 'odpor' .
> >
> > > |                          Petr Simek   APS JU
> >
> > Uz jsem to psal v minulem prospevku, "vylepsovani" profilu koryta nema
na
> > energeticky potencial vodohospodarske energie zadny vliv. Turbiny v
> > elektrarnach i vodni mlyny vyuzivaji rozdil potencialnich energii vody
ve
> > dvou hladinach, ne jejich pritokovou kinetickou energii. Staci se zajit
> > mrknout k nejblizsimu mlynu nebo prehrade.
>
> A ta potencialni energie se prave ziska tim, ze se neztraci proudenim
> v tom koryte potoka, ale proudi to se zanedbatelnymi ztratami tou
prehradou.
> Pak to muze spadnout skrz turbinu a vykonat praci. Jinak by byla stavba
> prehrad z energetickeho hlediska zbytecna - stacilo by vybetonovat rovne
> koryto na uboci kopce o profilu ktery ma ten potok a az by se dosahlo
> potrebneho spadu tak by se to pustilo na turbinu. Jenze ono by to
> nefungovalo.
>
>
> > Jiri Foldyna
> > mailto:jiri.f@avizo.cz
>
> *------------------------------------------------------------------------*
> |                          Petr Simek   APS JU                           |
> |                             psimek@jcu.cz                              |
> *------------------------------------------------------------------------*
>
>